Jeruzalém - Izraelská armáda 24. července podle svého vyjádření sestřelila syrskou stíhačku, která narušila vzdušný prostor židovského státu. Na Suchoj byly vypáleny dvě rakety typu Patriot. Vojenská aktivita obou státu vyvolává další konflikty, které již mezi sebou řešili na summitu americký prezident Donald Trump a jeho ruský kolega Vladimír Putin.
Izrael svou protiraketovou obranu aktivoval také v pondělí. Šlo naopak o střely, které nakonec dopadly v Sýrii. Začátkem měsíce Izrael dvakrát během jednoho týdne vypálil raketu systému Patriot na bezpilotní letouny, které se blížily k Izraeli ze Sýrie. Podobný incident se stal i v červnu.
Rusko spolu s Íránem podporují vládu syrského prezidenta Bashara al-Assada ve více než sedmileté občanské válce. Tento vnitřní konflikt zničil celkovou infrastrukturu země, což mimo jiné zčásti ovlivňuje i uprchlickou krizi v Evropě a na Blízkém východě. Některé povstalecké skupiny, které podporují západní státy včetně USA, nyní jednají s režimem aktuálního syrského prezidenta.
Na společném americko-ruským summitu žádné velké dohody podepsány nebyly. Prezidenti prohlásili, že budou otázku Sýrie řešit společně, novinářům ale neposkytli žádné konkrétní podrobnosti. Situace se napíná kvůli konfliktům mezi Izraelem a Íránem, jehož vůdci prohlásili, že Izrael musí být zničen.
Nyní vzájemné útoky mezi Íránem a Izraelem nekončí. Írán utočí na Izrael především ze syrského území. Konflikty na Blízkém Východě jsou mnoholeté a neustále se vyvíjí. Rusko podle některých odborníků už není schopno kontrolovat situaci na východě, musí totiž se zaměřit na vnikající konflikty se západním blokem.
Související
Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu
Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o příměří
Izrael , Rusko , Střední Východ
Aktuálně se děje
před 56 minutami
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 1 hodinou
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 3 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 3 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 5 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 6 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 7 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 8 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 9 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 10 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák