Zažehne Rusko válku mezi Izraelem a Íránem? Z nepříznivé situace může hodně vytěžit

Během posledních několika měsíců se Kreml obával dalších izraelských operací na syrském území. A to také oprávněně! Jak se ukazuje, tak na Putinovu hlavu padá jeden problém za druhým, a nemůže řešit mnohem ožehavější problémy, jimž Rusko čelí. Zatímco by se měl snažit najít jakýsi kompromis v plánovaném zvýšení důchodového věku, které naráží na odpor u ruské veřejnosti, musí se opět zabývat zahraniční politikou. A přitom vše začalo pouze nevinným vniknutím íránského vojenského dronu do izraelského vzdušného prostoru. Izrael to však okamžitě vyhodnotil jako ohrožení národní bezpečnosti a odpověděl leteckým útokem na íránské vojenské základny v Sýrii. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že se jedná z hlediska globální bezpečnosti o velmi nebezpečný vývoj.

Počáteční provokace ze strany Teheránu, které se však neobešly bez patřičné odvety, by nakonec mohly vyvolat dominový efekt, jehož následkem by byla situace, kdy Rusko ztratí svůj vliv na Blízkém východě. To Kreml znepokojilo, protože se zde snaží udržet jistou rovnováhu. Otázkou však zůstává, jak by mělo Rusko reagovat na vojenské manévry ze strany Íránu a Izraele, když se jedná o vojensky dobře vybavené země. Vstupovat do něj přímo by vzhledem k vývoji situaci v Evropě, kdy je Rusko takřka izolované a oslabené ekonomickými sankcemi, by nebylo zrovna nejmoudřejším rozhodnutím. Pokud by ale Rusko neodpovědělo, hrozilo by izraelské zapojení do syrského konfliktu, což je v přímém rozporu s jeho zájmy.

Jestli existuje něco, na čem se může ruská politická garnikatura, shodnout, pak je to fakt, že by zapojení Jeruzaléma do syrské války nebylo z hlediska ruských zájmů tím nejšťastnějším vývojem. Rusko si snaží udržet svou dominantní pozici v Sýrii poté, co se mu podařilo dosáhnout několika důležitých vítězství. Dosažení dalších je však velmi obtížné vzhledem k tomu, že se v syrském konfliktu angažují další země. Spojené státy neprojevily vůli stáhnout svá vojska a Turecko operuje v Afrínu, na severu země.  

Rusko se tedy pravděpodobně pokusí docílit nové mírové smlouvy mezi Jeruzalémem a Teheránem. Pokud by Izrael skutečně vstoupil do válečného konfliktu, mohlo by se skutečně stát, že zde Moskva stojící na straně Asadova režimu ztratí svůj vliv, a to právě nechce. Ostatně vzpomeňme si, jak zareagovalo Rusko na útok USA a jeho spojenců na Sýrii. Okamžitě poslalo Damašku sadu obranných raket S-300, a to navzdory izraelskému odporu k takovým krokům v roce 2013. Lavrov však argumentoval, že vzhledem k dosavadnímu chování západních mocností všechny takové dohody padly.

Nicméně po návštěvě izraelského premiéra Benjamina Netanjaha v Rusku při příležitosti oslav konce 2. světové války vyšlo najevo, že by se situace mohla teoreticky zlepšit. Ruský deník Izvestia například odcitoval vrchního poradce Kremlu Vladimíra Kožina navíc Moskva ani neměla jednat o syrském nákupu obranných raket S-300. Jediné, oč jí celou dobu jde, je dosáhnout stažení íránských vojsk z izraelského pohraničí. To tvrdí i další ruští analytici.

Jak se tedy zdá, tak Rusku zřejmě jde opravdu pouze o zachování rovnováhy, nikoli o eskalaci dosavadního napětí, pro což ale potřebuje jak dosažení ochrany Izraele, tak i zachování svých dobrých vztahů s Teheránem. Dokud bude Izraeli potenciálně hrozit přímý útok ze strany íránských vojsk v Sýrii, případně zástupců Hizballáhu, bude situace na Blízkém východě stále vyhrocená. 

Ačkoliv se zdá, že Rusko čelí pouze problémům, není tomu úplně tak. Přestože je svým způsobem zahnané do kouta a hrozí mu velké geopolitické ztráty, může se světu ukázat jako dobrý zprostředkovatel dobrých vztahů mezi dvěma znesvářenými zeměmi. Pokud by skutečně stál v pozadí dosažení mírové smlouvy mezi Izraelem a Íránem, mohl by si vylepšit své postavení ve světě. Ačkoliv je Moskva v nezáviděníhodné situaci, může z ní velmi vytěžit.