Děsivá vražda novináře Džamála Chášukdžího ukázala nemilosrdné a nebezpečné uvažování saúdského korunního prince Mohammeda bin Salmána, deklaruje Ronen Dangoor v komentáři pro server National Interest. Bezpečnostní analytik, který dříve působil v poradním týmu izraelského premiéra, připomíná, že nedávno se navíc objevily zprávy o snaze blízkých spolupracovníků prince objednat si u soukromých zahraničních společností vraždy předních íránských představitelů, což by mohlo vyvolat mezinárodní konflikt.
Řetězec bizarních událostí
Jde o další pokračování řetězce bizarních událostí posledních měsíců, který Salmán rozpoutal, konstatuje odborník. Princ podle něj demonstruje svou aroganci, krutost, amatérství a náladovost, přičemž systém brzd a protivah v Saúdské Arábii nedokáže jeho agresivitu prakticky krotit.
Salmán naopak odstranil veškeré své potenciální rivaly a plně ovládl saúdské bezpečnostní a zpravodajské služby, poukazuje analytik. Skandál kolem Chášukdžího podle něj potvrdil, že takové pravomoci umožňují diktátorovi vést tajné vražedné operace, paralelně se ovšem Salmánovi podařilo stát se "miláčkem Západu", jelikož zahájil ekonomické reformy a prezentoval svou "moderní vizi 2030".
Do této směsi je třeba zasadit dlouhodobé jaderné ambice Rijádu, domnívá se Dangoor. Připomíná, že saúdští představitelé již dávno deklarovali, že jejich země nebude tyto ambice krotit, pokud se bude cítit ohrožena, případně pokud Írán postoupí ve svém nukleárním programu, přičemž existují spekulace, že Pákistán se zavázal poskytnout Saúdům hotovou jadernou zbraň, až přijde čas.
"Věci se pouze dále zkomplikovaly, když byla v roce 2015 podepsána jaderná dohoda s Íránem prakticky legitimizující íránské právo podržet si a rozvíjet schopnost obohacovat uran," pokračuje expert. Podotýká, že v listopadu 2018 se Salmán zúčastnil slavnostního zahájení stavby prvního saúdského výzkumného reaktoru a byť šlo o prvotní, symbolický akt - Saúdové postrádají knowhow, techniky, infrastrukturu a vědecké znalosti -, země má dostatek ambicí a financí, aby dosáhla pokroku na tomto poli.
Krátce poté ostatně saúdský ministr energetiky oznámil, že země zahajuje program zkoumání uranu, připomíná Dangoor. Dodává, že snaha objednat si 16 jaderných reaktorů, z nichž nakonec zbyly jen dva, a zařízení na obohacování uranu, pokud možno z USA, v posledním desetiletí představovala prioritní saúdský cíl.
Výzva pro Trumpovu administrativu
Oficiální zdůvodnění zní, že Saúdská Arábie bude v budoucnu potřebovat více energie, kterou si zajistí vlastními jadernými prostředky, přiznává analytik. Doplňuje však, že obohacovací zařízení mohou sice sloužit jen jako protiváha íránským ambicím, ale zároveň mohou zakládat budoucí vlastní vojenský jaderný program.
Obamova americká administrativa v jednání se Saúdy trvala na tom, že Rijád musí nejprve splnit stejné podmínky jako Spojené arabské emiráty, které chtěly koupit americké reaktory v roce 2009, uvádí odborník. Vysvětluje, že tyto podmínky zahrnují striktní závazek neobohacovat uran a nevyrábět plutonium, přičemž podle stávajícího amerického ministra zahraničí Mikea Pompea se Trumpova administrativa této politiky drží.
V rozhovoru z letošního března Salmán tvrdil, že pokud Írán získá atomovou zbraň, Saúdská Arábie jej bude co nejrychleji následovat, nicméně po vraždě Chášukdžího vyzval americký senát Trumpovu administrativu, aby upustila od jakéhokoliv prodeje jaderných reaktorů saúdskému režimu, poukazuje Dangoor. Domnívá se, že jde o nezbytný krok, který ale nestačí, jelikož může tlačit Salmána k hledání příležitostí u jiných zemí, které za patřičnou sumu rády pomohou.
Salmánovo současné jednání má paralelu s předchozí zkušeností se třemi blízkovýchodními diktátory - Saddámem Husajnem, Muammarem Kaddáfím a Bašárem Asadem - , které jejich ambice také dovedly k zahájení tajného jaderného programu, přičemž tyto plány silně závisely na jejich bezpečnostním aparátu, konstatuje analytik. Dodává, že Kaddáfího Libye a Saddámův Irák neměly dostatečnou infrastrukturu, tudíž si koupily plány od sítě pákistánského vědce A. Q. Chána, zatímco Asadova Sýrie se o totéž pokusila v Severní Koreji.
"Saúdská jaderná otázka staví před (Trumpovu) administrativu výzvu. Pokud princ úspěšně přečká stávající krizi, pak ho to může povzbudit, aby činil ještě riskantnější rozhodnutí, včetně jaderné cesty," varuje odborník. Podotýká, že situace značně připomíná irácký, libyjský a syrský model - vládne faktický diktátor se špatným úsudkem blouznící o velikosti, který plně ovládá bezpečnostní aparát, má k dispozici bezedné prostředky, cítí se izolován a ohrožen a má dlouhodobé jaderné ambice.
Zdá se, že Írán dohodu o svém jaderném programu dodržuje, ale saúdské kroky mohou na Blízkém východě odstartovat závod v atomovém zbrojení, obává se Dangoor. Pro zamezení takovému vývoji Trumpově administrativě doporučuje, aby saúdského prince varovala a krotila a bedlivě sledovala saúdské jaderné aktivity.
Související
Na Blízkém východě vzniká druhé NATO. Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou dohodu
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
Saúdská Arábie , Jaderné zbraně , Muhammad bin Salmán (Saúdská Arábie) , Írán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 57 minutami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 1 hodinou
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 2 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 3 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 3 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 4 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 5 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 6 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 7 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.
Zdroj: Libor Novák