Palestinci přijdou o peníze. Spor s Izraelem jim sníží platy

Palestinský ministr financí dnes oznámil, že samospráva sníží platy svým zaměstnancům. Reaguje tak na snížení příjmů do svého rozpočtu o cla a poplatky, které pro Palestince vybírá Izrael. Předseda samosprávy se těchto peněz vzdal, když Izrael tento týden ohlásil, že z vybraných peněz odečte sumu, již samospráva vyplácí rodinám usvědčených pachatelů protiizraelských útoků. Samospráva se tak dobrovolně vzdala možná až třetiny svých rozpočtových příjmů. Druhý muž v palestinské straně Fatah dnes také oznámil, že palestinské vedení pověřilo zvláštní skupinu vypracovat seznam izraelských výrobků, které budou muset zmizet z palestinského trhu.

Ministr financí Šukrí Bišára ohlásil úsporná opatření, která musí samospráva zavést. Řekl, že jejím zaměstnancům budou vypláceny mzdy v termínech jako dosud, avšak nižší. Oznámil také, že krácení se nebude týkat "peněz důchodců ani rodin mučedníků (zabitých Palestinců), raněných a vězňů". Škrty se nebudou týkat ani mezd nižších než 2000 šekelů (12.500 korun).

Izrael vybírá pro Palestince celní poplatky a daně z přidané hodnoty a zpětně jim je převádí. Měsíčně to dosud bylo 222 milionů dolarů (pět miliard korun). Izraelská vláda na svém nedělním zasedání rozhodla odečíst z vybraných peněz 138 milionů dolarů, což podle ní odpovídá roční sumě vydávané na rodiny teroristů vězněných v Izraeli. Podle Izraele je podpora těchto rodin podněcováním k protiizraelskému násilí, ale palestinské vedení tyto lidi označuje za mučedníky. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás ve středu řekl, že odmítne všechny peníze převáděné dosud Izraelem. Prohlásil také, že kdyby samospráva měla jenom 20 nebo 30 milionů šekelů, což je měsíční suma pro rodiny mučedníků, dostaly by je tyto rodiny.

Bišára dnes jednal se zástupci Evropské unie; podle agentury AFP chtějí Palestinci, aby Evropané přinutili Izrael od svého rozhodnutí upustit.

Druhý nejvyšší muž Abbásova Fatahu Muhammad Álúl ohlásil plán bojkotu izraelského zboží. Vznikne prý seznam izraelských produktů, k nimž existuje palestinský ekvivalent. Tyto izraelské výrobky pak nebudou moci být v palestinských obchodech prodávány.

Samír Abdalláh z ústavu pro výzkum palestinské ekonomické politiky řekl, že pro většinu izraelských výrobků lokální alternativa neexistuje. "Existují náhrady za některé izraelské potraviny, mléčné výrobky a oděvy, ale ne za většinu takového zboží jako cement nebo stavební materiál," sdělil.

Ministr financí Šukrí Bišára ohlásil úsporná opatření, která musí samospráva zavést. Řekl, že jejím zaměstnancům budou vypláceny mzdy v termínech jako dosud, avšak nižší. Oznámil také, že krácení se nebude týkat "peněz důchodců ani rodin mučedníků (zabitých Palestinců), raněných a vězňů". Škrty se nebudou týkat ani mezd nižších než 2000 šekelů (12.500 korun).

Izrael vybírá pro Palestince celní poplatky a daně z přidané hodnoty a zpětně jim je převádí. Měsíčně to dosud bylo 222 milionů dolarů (pět miliard korun). Izraelská vláda na svém nedělním zasedání rozhodla odečíst z vybraných peněz 138 milionů dolarů, což podle ní odpovídá roční sumě vydávané na rodiny teroristů vězněných v Izraeli.

Podle Izraele je podpora těchto rodin podněcováním k protiizraelskému násilí, ale palestinské vedení tyto lidi označuje za mučedníky. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás ve středu řekl, že odmítne všechny peníze převáděné dosud Izraelem. Prohlásil také, že kdyby samospráva měla jenom 20 nebo 30 milionů šekelů, což je měsíční suma pro rodiny mučedníků, dostaly by je tyto rodiny.

Bišára dnes jednal se zástupci Evropské unie; podle agentury AFP chtějí Palestinci, aby Evropané přinutili Izrael od svého rozhodnutí upustit.

Druhý nejvyšší muž Abbásova Fatahu Muhammad Álúl ohlásil plán bojkotu izraelského zboží. Vznikne prý seznam izraelských produktů, k nimž existuje palestinský ekvivalent. Tyto izraelské výrobky pak nebudou moci být v palestinských obchodech prodávány.

Samír Abdalláh z ústavu pro výzkum palestinské ekonomické politiky řekl, že pro většinu izraelských výrobků lokální alternativa neexistuje. "Existují náhrady za některé izraelské potraviny, mléčné výrobky a oděvy, ale ne za většinu takového zboží jako cement nebo stavební materiál," sdělil.

Související

Izraelská armáda

OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami

Organizace spojených národů v pátek ostře odsoudila zabití dvou Palestinců izraelskými silami v džanínském uprchlickém táboře na Západním břehu, když incident označila za „zjevné mimosoudní popravy“. Úřad OSN pro lidská práva uvedl, že je „zděšen“ touto „drzou“ vraždou. K incidentu došlo ve čtvrtek a videozáznamy vysílané arabskými televizními stanicemi ukazují, jak byli dva muži zastřeleni, přestože se očividně vzdávali izraelským vojákům.
Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.

Více souvisejících

palestina mzdy / platy Izrael

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku: Po sečtení 22 procent hlasů vede Tisza, Orbánovi lidé začínají přiznávat porážku

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno před 1 hodinou

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 6 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 8 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 9 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 10 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 11 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 12 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 14 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy