Írán navzdory sílícím americkým sankcím dodržuje limity jaderné dohody, kterou vedle Teheránu podepsaly Spojené státy, Čína, Francie, Německo, Rusko, Británie a Evropská unie. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), která na plnění dohody dohlíží. Cílem dohody z roku 2015 bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Spojené státy od dohody loni v květnu odstoupily, zbylí signatáři si ji přejí zachovat.
Írán zachovává hranici, do které může obohacovat uran, a stejně tak i množství, kolik jej může skladovat, uvedla MAAE ve čtvrtletní zprávě, kterou poskytla signatářům jaderné dohody z roku 2015.
Nastavené hranice se drží i íránské zásoby těžké vody, která se užívá v jaderných technologiích. Teherán za poslední čtvrtletí jednu tunu těžké vody vyvezl.
Evropské mocnosti - Francie, Británie a Německo - se po odstoupení USA z dohody snaží zmírnit dopad opětovného uvalení sankcí na Teherán ze strany Washingtonu. Aby se vyhnuly střetu s USA kvůli jejich sankčnímu režimu, chtějí evropské země zavést náhradní mechanismus INSTEX, který umožní evropským podnikům s Íránem dál obchodovat.
Teherán ale tvrdí, že evropské země toto mimodolarové obchodování podmiňují vyjednáváním o íránských zbraních. Snahu trojice evropských států s nelibostí pozoruje také Washington, který se snaží íránské hospodářství oslabit kvůli jadernému programu Teheránu a jeho vlivu v Jemenu a dalších blízkovýchodních regionech.
Americký viceprezident Mike Pence minulý týden evropské mocnosti vyzval, aby od jaderné dohody s Íránem po vzoru Spojených států také odstoupily.
Související
Írán chce obnovit jednání o jaderném programu s USA. Má ale podmínky
Jaderná zařízení obnovíme, zní z Íránu. Trump nevyloučil další útok
Írán , jaderná dohoda s Íránem
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 3 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 5 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 10 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 11 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák