Anexe Západního břehu? Záměr Netanjahua pobouřil Palestince, napětí graduje

Představitelé palestinské autonomie i Benny Ganc, hlavní volební rival izraelského premiéra, odsoudili sobotní slova Benjamina Netanjahua o tom, že začne rozšiřovat izraelskou svrchovanost na okupovaném Západním břehu Jordánu, pokud se po úterních volbách opět stane ministerským předsedou. Ganc označil premiérovo vyjádření za nezodpovědnou snahu získat hlasy voličů. Západní břeh Jordánu okupuje Izrael od války v roce 1967 a území požadují Palestinci jako součást svého budoucího státu.

"Myslím, že vydávat takové strategické a historické prohlášení ve volební kampani je neseriózní a nezodpovědné," komentoval dnes premiérův výrok Ganc. Podle deníku The Times of Israel též uvedl, že je proti "jednostranným krokům" a že jeho strana chce usilovat o globálně i regionálně podporovanou mírovou dohodu.

Podle místních médií Netanjahu v sobotu hovořil o záměru rozšířit svrchovanost nad oblastmi, kde jsou na Západním břehu židovské osady. V nich žije přes 400.000 Židů. Výstavba osad je ale z hlediska mezinárodního práva a OSN nelegální, protože jsou na okupovaném území.

Území Západního břehu by se mělo stát součástí budoucího palestinského státu, který chtějí mít Palestinci rovněž ve východním Jeruzalémě a v Pásmu Gazy. Netanjahu ale v sobotu prohlásil, že nebude dělit Jeruzalém ani evakuovat žádnou osadu.

Palestinský ministr zahraničí Rijád Malkí agentuře AP řekl, že Netanjahu bude mít velký problém, pokud svá slova splní. "Pokud chce Netanjahu vyhlásit izraelskou svrchovanost nad Západním břehem, pak bude čelit skutečnému problému - přítomnosti 4,5 milionu Palestinců, co s nimi udělá?" uvedl Malkí. Podle deníku The Times of Israel tím zřejmě mínil celkový počet Palestinců na Západním břehu, ve východním Jeruzalémě i v Pásmu Gazy.

Výrok izraelského premiéra o Západním břehu kritizoval také hlavní palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát. Podle něj Izrael "bude bezostyšně porušovat" mezinárodní právo tak dlouho, dokud to bude mezinárodní společenství tolerovat.

Netanyahu vowed to annex the West Bank, but why stop there? Haaretz columnist @BradleyBurston went on a West Bank tour with a settler leader whose vision of Israel's future borders include Syria, Iraq, Lebanon and even Iran | WATCH https://t.co/SssfCjI6tZ pic.twitter.com/Jit4MQsB1t

— Haaretz.com (@haaretzcom) 7. dubna 2019

Odpovědnost za politiku Izraele nese podle Irikáta hlavně vláda prezidenta USA Donalda Trumpa, který už koncem roku 2017 prohlásil Jeruzalém za hlavní město Izraele. Tím vyvolal protesty Palestinců a vysloužil si i kritiku od řady zemí, od EU i od OSN, podle nichž tak jen dále zkomplikoval jednání o míru mezi Izraelem a Palestinci. Ta jsou už několik let ve slepé uličce.

Také mluvčí radikálního hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, Sámí abú Zuhrí kritizoval Netanjahuův sobotní výrok a vyzval palestinskou samosprávu Mahmúda Abbáse, aby zastavila bezpečnostní spolupráci s Izraelem na okupovaném Západním břehu. "Netanjahuovy sny o připojení Západního břehu nebudou nikdy splněny. Nedovolíme, aby se to stalo," řekl.

Související

Benjamin Netanjahu

Netanjahu tvrdí, že uskutečnil tajnou cestu do Spojených arabských emirátů. Úřady to popřely

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že během vrcholící války s Íránem uskutečnil tajnou cestu do Spojených arabských emirátů. Podle prohlášení jeho úřadu se setkal s emirátským prezidentem šejchem Muhammadem bin Zajdem Nahajánem. Izraelská strana označila toto setkání za historický průlom ve vzájemných vztazích obou zemí. K jednání mělo dojít 26. března v oázovém městě Al-Ajn poblíž hranic s Ománem a trvalo několik hodin.
Donald Trump

Neakceptovatelné. Trump reagoval na íránský mírový protinávrh

Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na íránský protinávrh, v němž Teherán stanovil své požadavky. Pro Washington jsou neakceptovatelné, dal najevo šéf Bílého domu. Navzdory tomu, že před několika dny tvrdil, že se válka chýlí k definitivnímu konci. 

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu Izrael palestina

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Péter Magyar

Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO

Nový maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že se jeho země připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Tento krok znamená zásadní obrat oproti politice předchozího ministerského předsedy Viktora Orbána, který vstup do této instituce dlouhodobě odmítal s argumentem, že by to narušilo národní suverenitu. Maďarsko tak dosud patřilo k několika málo členským státům Evropské unie, které stály mimo tento unijní orgán zaměřený na boj proti podvodům.

před 2 hodinami

Írán

Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se nacházejí ve velmi nepřehledném a napjatém stadiu, kdy dosavadní příměří čelí vážným zkouškám. Přestože klid zbraní, který vstoupil v platnost 8. dubna, trvá již přes sedm týdnů a je výrazně delší než předchozí intenzivní boje, obě strany v posledních dnech přistoupily k odvetným vojenským akcím.

před 3 hodinami

Ministr životního prostředí Igor Červený

Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu

Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

popravy

Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven

V Číně byl popraven právník Sü Jao, který v roce 2020 otrávil miliardáře a herního magnáta Lin Čchiho, jenž stál za dohodou o zfilmování sci-fi hitu Problém tří těles pro streamovací platformu Netflix. Sü Jao usmrtil svého nadřízeného poté, co mu daroval pilulky, o kterých tvrdil, že jde o probiotika. Ve skutečnosti však kapsle obsahovaly prudké jedy, které si sám opatřil na dark webu a namíchal ve své laboratoři. K výkonu trestu smrti došlo minulý čtvrtek, dva roky po vynesení rozsudku šanghajským soudem.

před 6 hodinami

Jan Hraběta

Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů

Českou hereckou obec zasáhla ve čtvrtek velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel herec Jan Hraběta, člen legendárního souboru Divadla Járy Cimrmana. Hraběta se dobře znal i s dramatikem a prezidentem Václavem Havlem. 

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump podal v Miamu upravenou žalobu na ochranu osobnosti proti deníku Wall Street Journal (WSJ), ve které požaduje odškodné ve výši nejméně 10 miliard dolarů. Reaguje tak na rozhodnutí federálního soudce Darrina P. Gaylese, který v dubnu původní verzi žaloby zamítl kvůli právním nedostatkům s tím, že Trump nesplnil právní standard vyžadovaný u veřejně známých osob. Nová žaloba je součástí širší řady právních kroků, které hlava státu osobně vede proti mediálním domům, což kritici označují za nátlakovou kampaň vůči novinářům.

před 7 hodinami

Turecko, ilustrační foto

Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU

Turečtí organizátoři letošního klimatického summitu Organizace spojených národů (COP31) zablokovali zástupcům Kypru přístup na přípravné brífinky a odmítají bilaterální schůzky, které Nikósie podává jménem Evropské unie. Kypr přitom v současné době zastává rotující předsednictví v Radě EU, takže u jednacího stolu zastupuje zájmy celého sedmadvacetičlenného bloku. Tato diplomatická izolace ze strany Ankary, která se odehrává před listopadovým summitem v tureckém letovisku Antalya, tak způsobuje Bruselu značné potíže v oblasti klimatické diplomacie.

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka

Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.

před 9 hodinami

Joe Biden

Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka

Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bouřky

Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky

Českou republiku čeká do konce týdne proměnlivý vývoj počasí. Zatímco v první polovině sledovaného období se budeme těšit ze slunečné oblohy bez deště, s příchodem víkendu začne mraků i srážek přibývat. Spolu s tím budou stoupat i teploty, které se před víkendem lokálně přiblíží až k tropické třicítce, přičemž závěr týdne přinese ojedinělé bouřky.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.

včera

Rusko, Kreml

Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy

Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN

Prudká vlna veder, která v těchto dnech sužuje rozsáhlé oblasti západní Evropy, představuje podle vyjádření Organizace spojených národů brutální připomínku neustále se stupňujících dopadů globální klimatické krize. Prohlášení přichází bezprostředně poté, co Francie a Velká Británie zaznamenaly ve dvou po sobě jdoucích dnech nové teplotní rekordy pro měsíc květen. Neobvykle brzký příchod takto extrémního počasí vyvolal vážné obavy mezi meteorology i politickými představiteli, kteří upozorňují na rostoucí rizika spojená s přehříváním planety.

včera

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

včera

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy