Bude Sísí další africký diktátor? Egypťané hlasují v referendu o změnách ústavy

Parlament už změny odhlasoval v úterý a jak píše agentura AFP, očekává se, že projdou i v referendu, které potrvá do pondělka. Výsledek má být ohlášen 27. dubna. Hlasuje se po tři dny vždy od 9:00 do 21:00 hodin a právo vyslovit se má 62 milionů Egypťanů.

Změna umožní prodloužit Sísího současný čtyřletý mandát o dva roky a kandidovat znovu na příštích šest let v roce 2024. Opozice to označuje za soustřeďování moci do rukou prezidenta, avšak v kampani před referendem dostala málo prostoru. Města zaplavily fotografie Sísího a výzvy k účasti v referendu, u silně střežených volebních místností dnes zněly vlastenecké písně.

Confusion among voters as on the ballot is not written YES or NOT but I agree / I don't agree. At polling station some need help, specially old people, many cannot read or write and know nothing about constitutional amendments. #Egypt #Sisi #استفتاء_الدستور pic.twitter.com/TeIBEaTAA6

Muhammad Abdas Salám, který dnes odevzdal svůj hlas v Káhiře, řekl, že se vyslovil pro změnu. "Na prezidentově mandátu nezáleží, pokud prezident pracuje a plní svou roli. A Sísí toho už hodně udělal," řekl. Jiný volič pouze sdělil, že pracuje v podniku, který požádal své zaměstnance, aby šli odevzdat hlas.

Sísí je u moci od roku 2014. Zvolen byl po svržení svého předchůdce Muhammada Mursího, který kandidoval za Muslimské bratrstvo po svržení někdejšího dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka. Sísí se těší v Egyptě popularitě, byť se na Mursího svržení podílel a zakázal Muslimské bratrstvo. V loňských volbách mu dalo hlas přes 97 procent voličů.

Politolog Mustafá Saíd z univerzity v Káhiře řekl, že prosazované ústavní změny v moderní historii Egypta nemají obdobu. "Soustřeďují moc v rukou jednoho člověka na úkor ostatních. Návrat bude obtížný, protože kdo se vzdá tak velké moci?" řekl. Ochránci lidských práv z organizace Human Rights Watch vyzvali egyptské úřady, aby proces ústavních změn zastavily, protože to "posílí autoritářský režim".

Změny rozšiřují také vliv armády a vojenským soudům dávají větší pravomoci při stíhání civilistů. Prezident také dostává právo jmenovat nejvyšší soudce a obejít právní dohled při prosazování návrhů zákonů. Nově se ustavuje funkce jednoho nebo více viceprezidentů a stanovuje 25procentní kvóta pro počet žen v dolní komoře parlamentu.