Írán přestal plnit jadernou dohodu, může za to Trump?

Americký prezident Donald Trump loni 8. května oznámil, že USA odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Írán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí. Trump dohodu dlouhodobě kritizoval s tím, že se nevztahuje na íránský balistický program. Washington poté na podzim proti Íránu znovu zavedl sankce, které se týkají také energetického sektoru a v dubnu Bílý dům oznámil, že žádný stát už nebude mít výjimky z amerických sankcí týkajících se obchodování s íránskou ropou.

Minulý týden Írán zbývajícím signatářům dokumentu, tedy Francii, Británii, Německu, Číně a Rusku oznámil, že od některých částí dohody odstoupí.

Podle jaderné dohody si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 130 tun těžké vody a 300 kilogramů nízko obohaceného uranu, přičemž v minulosti měl Teherán této látky 10.000 kilogramů, připomněla agentura AP.

Obohacení uranu navíc podle dohody nesmí přesáhnout 3,67 procenta, což postačuje pro jeho použití jako palivo v jaderné elektrárně. Uran, který se využívá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent. Před uzavřením dohody Irán podle Reuters obohacoval uran na 20 procent.

Dnes představitel íránské agentury pro atomovou energii ale oznámil, že Írán nebude limitovat svou produkci obohaceného uranu a těžké vody. Zatím podle Reuters Írán nicméně dohodu zcela neporušuje, pohrozil však, že pokud ostatní signatáři Írán neochrání do 60 dnů před americkými sankcemi, začne islámská republika obohacovat uran nad stanovený limit.

EU a ministři zahraničí Francie, Německa, Británie oznámili, že usilují o zachování dohody, ale ultimáta Teheránu odmítají.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v úterý řekl, že Írán nechce s USA válčit, navzdory velkému napětí ohledně íránského jaderného a balistického programu. Chameneí se rovněž nechal slyšet, že Teherán nehodlá vyjednat s Washingtonem žádnou novou jadernou dohodu.