Rusko vytáhne USA z Afghánistánu? Zkušený diplomat promluvil

Společný cíl

Americko-ruské vztahy jsou možná na nejhorším bodě od tzv. euroraketové krize na počátku 80. let, ale nekonečná válka v Afghánistánu může potenciálně oba rivaly sblížit, soudí vysloužilý diplomat. Dodává, že ačkoliv bezpečnostní zájmy USA a Ruska v uvedené, násilím zmítané středoasijské zemi nejsou zajisté identické, oba státy sdílejí cíl, kterým je zajistit, aby se Afghánistán nestal útočištěm teroristů, které by pro ně představovalo dlouhodobou hrozbu.

Zdá se, že Washington i Moskva si uvědomují, že diplomacie mezi samotnými Afghánci je jedinou cestou k dosažení tohoto cíle, míní Ray. Vysvětluje, že pokračující válka nejen škodí zemi, která prožívá již čtyři krvavé dekády v řadě, ale také poskytuje příležitost teroristickým skupinám jako al-Káida či Islámský stát, aby zasouvaly svá chapadla hluboko do afghánské politiky.

Rusko, USA a Čína vydaly po setkání svých představitelů 25. dubna trojstranné komuniké, ve kterém vyjádřily záměr podporovat samotnými Afghánci vedený mírový proces, připomíná veterán. Dodává, že Moskvě lze přičíst k dobru, že se pokouší takové rozhovory usnadnit a od loňského listopadu se v Rusku konaly již tři afghánské konference za účasti představitelů Tálibanu a afghánské opozice - s představiteli afghánské vlády Tálibán nadále odmítá jednat.

Zatím poslední z těchto jednání proběhlo minulý týden, přítomné delegace dva dny hovořily o nutnosti míru v Afghánistánu a údajně hledaly cesty k odstranění překážek, které fatálně zpomalují oficiální mírové rozhovory, poukazuje zkušený diplomat. Dodává, že tvrzení Tálibánu, že v Moskvě došlo k "mírnému progresu", sice musíme vnímat s jistou skepsí, ale nelze jej zcela ignorovat, protože zůstává drsnou realitou, že jednání - které bude přinejlepším obtížné - představuje jedinou alternativu k dalších čtyřem desetiletím bojů.

Nejlepší alternativa

"Je vždy extrémně těžkým úkolem jasně odhadnout ruskou motivaci," přiznává Ray. Konstatuje, že ruský prezident Vladimir Putin je lstivý politik s machiavelistickým instinktem, jehož strategii je zpravidla těžké odhalit, navíc Moskva v minulosti v Afghánistánu příliš nepomáhala a americký generál John Nicholson, který do loňského září velel tamní misi NATO, dokonce veřejně obvinil Rusko z vojenské pomoci Tálibánu v podobě dodávek zbraní přes severní afghánskou hranici.

Není pochyb, že Putin, který vždy uvažuje o expanzi ruské moci v tom, co chápe jako dlouhodobé geopolitické soupeření s USA, považuje afghánské rozhovory v Moskvě za způsob, jak posílit ruský vliv na celý proces na úkor Washingtonu, soudí bývalý muž z Pentagonu. Dodává, že Spojené státy by přesto měly k ruskému jednání přistupovat otevřeně, byť někteří členové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa budou zřejmě vnímat afghánské rozhovory v Rusku za spiknutí s cílem oslabit, či rovnou pohřbít mnohaměsíční snahy amerického velvyslance v Afghánistánu Zalmaye Khalilzada vyjednávat s Tálibánem.

Ray přiznává, že v tom může být špetka pravdy, ale tvrdí, že Ruskem organizované schůzky na druhou stranu zakládají půdu pro širší mírová jednání, která obyvatelé Afghánistánu potřebují a která si zaslouží, tudíž by Washington měl nechat proces plynout a sledovat, kam zamíří.

"To pochopitelně neznamená, že Trumpova administrativa by měla potopit vlastní dialog s Tálibánem v Dauhá. Khalilzad by měl nadále vysvětlovat povstaleckému hnutí důležitost - ve skutečnosti nutnost - jednání s jejich afghánskými soukmenovci v Kábulu o budoucnosti jejich země," píše bývalý velvyslanec. Podotýká, že zároveň je důležité mít na paměti, že jakékoliv fórum povzbuzující Afghánce s odlišnou ideologií a zázemím k přímému vzájemnému jednání je mnohem lepší než jakákoliv jiná alternativa.  

Válka v Afghánistánu trvá tak dlouho, že nejmladší američtí rekruti, kteří se nyní připravují na nasazení v zemi, byli v době vypuknutí konfliktu v plenkách, připomíná Ray. Zdůrazňuje, že americká veřejnost je válkou unavena, mnozí jsou jednoduše apatičtí a mír zůstává vzdáleným bodem, tudíž se Spojené státy musí chopit příležitosti, když se objeví, a využít ji, ačkoliv možná nebudou takový proces řídit a budou se muset podělit o případnou slávu.