O co jde ve skutečnosti Íránu? Z Izraele zazněla překvapivá slova

Umírněný krok

Právě toho se nejvíce bojí Izrael, konstatuje editorial. Vysvětluje, že z pohledu židovského státu je klíčové, aby evropské země zajistily, že Írán nevyrobí jadernou zbraň a jeho obohacování uranu bude bedlivě monitorováno.

Izraelský ministr energetiky Juval Steinitz tvrdí, že Írán se začíná vymaňovat z limitů na obohacování uranu, které mu byly vnuceny, připomíná Jerusalem Post. Dodává, že to by znamenalo překročení "červených linií" a počátek cesty k íránské jaderné zbrani.

"Steinitz nicméně podotkl, že současný (íránský) krok je 'umírněný' a že cesta ke zbrani není jednoduchá," pokračuje izraelský server. To označuje za důležitou optiku, kterou je třeba hodnotit stávající íránské akce.

Teherán neobohacuje a neskladuje dostatek uranu, aby bezprostředně získal atomovou bombu, konstatuje prestižní server. Vysvětluje, že pokud by měl takový záměr, bude jednat tajně, a proto je třeba íránské prohlášení vnímat jako pohrůžku evropským signatářům Společného uceleného akčního plánu i dalším státům, že svůj záměr obejít americké sankce míní vážně.

"Poselství Teheránu zní, že Evropa je klíčem k zastavení stávající americké kampaně 'maximálního nátlaku'," pokračuje editorial. Poukazuje, že rozhodnutí začít obohacovat uran nad stanovený limit 3,67 % oznámili mluvčí Íránské organizace pro atomovou energii a íránský náměstek ministra zahraničí Abbás Arakčí, přičemž kritizovali evropské země, že nereagovaly v šedesátidenním termínu, který jim před dvěma měsíci Teherán stanovil.

Írán své kroky ostentativně činí pro energetické účely a dle svých slov obohacuje uran na pouhých 5 % pro svou jadernou elektrárnu Búšehr a případně na 20 % pro výzkumný reaktor, uvádí Jerusalem Post. Doplňuje, že podstata íránského prohlášení ovšem nebyla vědecká ani energetická a Teheránu jde pouze o vlastní kampaň "maximálního nátlaku" na Evropu.

Hodný za zlý policista

Raději než by jednal přímo s americkou administrativou se Teherán snaží Spojené státy obejít a chce, aby byl aktivován bezdolarový platební kanál INSTEX, konstatuje izraelský deník. Připomíná, že evropské země tuto platební metodu pozvolna vyvíjejí, ale Írán dychtí po ukončení sankcí.

Míra s jakou se Írán upíná k evropským zemím, jako jsou Německo, Francie a Velká Británie, je podle renomovaného serveru zajímavá, protože ukazuje, že další státy, s nimiž má Teherán vřelé vztahy - Rusko, Čína, Turecko, Japonsko a Indie -, mu neumožňují sankce efektivně obcházet.  

"To ilustruje, jak velké páky mají evropské země na Írán," pokračuje Jerusalem Post. Naznačuje, že Írán chce před světem hrát hru na "hodného a zlého policistu", na jedné straně vyhrožovat a na druhé předstírat, že jedná diplomaticky.

Íránskému ministru zahraničí Mohammadu Zarífovi se například během jeho cest nedostává přijetí coby psance, ale normálního diplomata, který dokonce občas vystupuje na půdě západních think tanků, poukazuje jeruzalémský deník. Dodává, že zároveň je však Írán podezřelý z útoků na ropné tankery v Ománském zálivu, což je forma pirátství, navíc vyhrožuje zničením dalším zemím, především Izraeli.   Íránské výhrůžky ovšem nejsou brány příliš vážně, kritizuje blízkovýchodní server. Připomíná, že španělský ministr zahraničí Josep Borrell Fontelles, který je nominován do pozice šéfa evropské diplomacie, prohlásil, že íránská touha vymazat Izrael z mapy je "něco s čím musíte žít".

"Ne pane Borrelle, s tím nemusíme žít. Francie a především Německo chápou důležitost života bez myšlenky, že země mohou vyhrožovat genocidou," vzkazuje Jerusalem Post. Konstatuje, že Írán se možná nyní pouze naparuje, ale je důležité, aby evropské země braly jeho výhrůžky vážně a zastavily jeho jaderné ambice.