Už 104 mrtvých v Gaze! Boje pokračují s neztenčenou silou

Nejnovější konflikt mezi palestinskými radikály z hnutí Hamas a Izraelem trvá už šest dní. Za tu dobu Palestinci vypálili na Izraelce 877 raket všech typů doletu. Některé z nich údajně pocházejí z výzbroje libyjské armáda a do rukou ozbrojenců Hamasu se dostaly po pádu režimu Muammara Kaddáfího.

Izraelský obranný systém Železná klenba, který likviduje jen ty, které byly "správně" zaměřeny, zlikvidoval  307 raket. Přesto jedna v pondělí dopadla na školu ve městě Aškalon. Raketa ale nikoho nezranila, protože škola byla v té době prázdná.

Izraelci také z bezpečnostních důvodů změnili odletové trasy z mezinárodního Ben Gurionova letiště u Tel Avivu. Ranveje a zaparkované letouny tam střeží americké protiraketové baterie Patriot.

Letecké údery izraelské armády na pásmo Gazy pokračují s neztenčenou silou. Jen v pondělí dopoledne zasáhly podle agentury Reuters desítky cílů, od začátku střetů ve středu to pak bylo přes 1350 míst. Izraelci ostřelují i objekty Hamasu, které jsou v hustě osídlených oblastech. Civilisté tak podle palestinských úřadů tvoří více než polovinu obětí. Jen v pondělí zahynulo 24 Palestinců.

V neděli při jednom z izraelských náletů zahynulo devět členů jedné palestinské rodiny, většinou žen a dětí. Podle listu Haaretz izraelská střela zasáhla dům, který patři klanu Dalú. Ministerstvo obrany židovského státu přiznalo, že se to stalo omylem, zatím ale není jasné, zda byla střela špatně zaměřená, nebo technicky selhala. Izraelská armáda tvrdí, že jejím cílem bylo nedaleké palestinské odpalovací stanoviště.

Západ včetně České republiky uznává právo Izraele na obranu, přesto mezinárodní společenství vyvíjí silný tlak na obě znesvářené strany, aby usilovaly o omezení civilních obětí a především o jednání o míru, nebo alespoň příměří.

Ve zprostředkování mírových jednání se angažuje především Egypt a Katar. Zatím ale není jasné, nakolik jsou úspěšní, ani co obě strany požadují.

Podle diplomatických zdrojů Hamas příměří podmiňuje ukončením izraelských náletů, cílené likvidace politických a vojenských špiček hnutí a zrušením několikaleté blokády pásma Gazy. Izrael naproti tomu podle některých zdrojů požaduje od Egypta, že se zaručí za dohodu o příměří, která by měla mít platnost 15 let.

"Pokud bude na jihu (Izraele) klid, na izraelské občany nebudou padat žádné rakety a nebudou ani teroristické útoky organizované z Gazy, my nebudeme útočit," shrnul na Twitteru izraelské stanovisko místopředseda vlády Moše Jaalon.

Do Káhiry směřují generální tajemník OSN Pan Ki-mun, zástupci Ligy arabských států, zástupce blízkovýchodního mírového kvartetu, bývalý britský ministerský předseda Tony Blair a německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle. Mírová jednání by měla trvat několik dní a počítá se, že Pan Ki-mun se v jejich rámci sejde s izraelským premiér Benjaminem Netanjahuem.

Objevily se ale spekulace, že Izrael požaduje podpis mírové smlouvy do 72 hodin, jinak zahájí pozemní operaci. K té jsou na hranici pásma Gazy připraveny tanky, samohybná děla a další těžká vojenská technika. Izraelská armáda také postupně povolává do služby záložníky, vláda schválila, že jich může nastoupit až 75 000.

Ačkoliv Izrael dává neoficiálními kanály najevo, že upřednostňuje diplomatické řešení před válkou, reálně hrozí, že se zopakuje situace z přelomu let 2008 a 2009, kdy během izraelské pozemní operace v pásmu Gazy přišlo o život 1400 Palestinců a 13 Izraelců.