Sýrie se nelekla, vyhrožuje USA ráznou odvetou. Co plánuje?

Damašek - Pokud Spojené státy zaútočí na Sýrii, musí počítat s odvetou v podobě kybernetického útoku, který chystá hackerská skupina, jež si říká Syrská elektronická armáda (SEA). Na kybernetickou hrozbu, jíž USA mohou čelit, upozornili bezpečnostní odborníci, které dnes citovala agentura Reuters.

SEA je loajální režimu v Damašku, těží z podpory Íránu a má za sebou několik ze svého pohledu úspěšných akcí. Nejnověji tento týden narušila internetové stránky listů The New York Times a Huffington Post. Nejničivější akcí SEA bylo narušení twitterového účtu agentury Associated Press, jímž skupina v dubnu vysílala fiktivní zprávy o explozích v Bílém domě.

Bývalý poradce Bílého domu v otázkách kybernetické bezpečnosti a ochrany proti terorismu Richard Clarke řekl, že "je pravděpodobné, že SEA něco v odvetě za americký útok na Sýrii podnikne, možná s pomocí skupin napojených na Írán". Bývalý ředitel americké Národní agentury pro bezpečnost Michael Hayden považuje SEA za prodlouženou ruku Íránu, který v minulých třech letech velmi zapracoval na své kybernetické kapacitě.

Írán rozvíjí svou kybernetickou kapacitu od amerického útoku na jeho nukleární program s pomocí viru Stuxnet. Podle amerických tajných služeb jsou skupiny podporované Íránem za hackerskými útoky na americký bankovní systém, při nichž se na danou webovou stránku snaží v tutéž chvíli napojit několik tisíc počítačů, čímž ji zahltí a znepřístupní. Od loňského září byly zaznamenány tři vlny těchto útoků. Bankovní klienti nemohli provádět operace on-line v desítkách bank.

Írán a ti, které Teherán podporuje, se prý také dostali do systémů západních ropných společnosti a mohou se pokusit zničit jejich data. Daleko větší komplikace lze očekávat, jestliže do věci vstoupí Rusko coby spojenec Íránu i Sýrie. Bývalí pracovníci Bílého domu upozornili, že kybernetická kapacita Ruska je téměř stejná jako Spojených států.

Občanská válka v Sýrii trvá už více než dva roky. Bílý dům je jednoznačně přesvědčený, že syrský prezident Bašár Asad, na jehož odstoupení trvá opozice, sáhl k použití chemických zbraní. Situace je ale podle libanonského publicisty působícího v Česku Hassana Ezzedineho nepřehledná. iHned.cz poskytl exkluzivní rozhovor.

Mohla by být řešením právě intervence ze strany Spojených států?

Ani tohle není řešení, protože to bude spíše eskalovat situaci a mohou do toho vstoupit další faktory. Situace je nepřehledná, nevíme, jak budou reagovat Írán nebo Rusko, které má v oblasti také svá vojenská plavidla a základny. Na straně Bašára Asada stojí i Čína a Hizballáh podporovaný Íránem.

Nevíme ani, jak bude reagovat Izrael, pokud by byl napaden Íránem nebo Hizballáhem. Ti zatím vyhrožují, že pokud přijde vojenský úder, tak nebudou nečinně přihlížet, ale nevíme, co udělají.

Na druhou stranu je potřeba, aby Západ nějakým způsobem varoval před použitím chemických zbraní.

Proč dávají Spojené státy přednost spíše kratšímu zásahu?

Pokud k útoku dojde, pak bude nejprve krátkodobý a bude to způsob, jak režimu v Damašku říct, že jsou Spojené státy připraveny na další zdrcující útoky, když znovu dojde k použití chemických zbraní. Hlavním cílem je přimět Asadův režim k tomu, aby se sešel s opozicí u jednacího stolu v Ženevě. Asad s tím zatím nesouhlasí a snaží se dobýt další města, aby měl silnější pozici.

Jak by se Asadův režim bránil útoku ze strany USA?

Režim vlastní velký arzenál obrany proti letadlům ještě ze Sovětského svazu i z Ruska. Ale pokud se rozhodnou západní státy udeřit současně, tak se může Asad jen pár dní bránit a způsobit nějaké ztráty. Jenže situace v Sýrii se od Libye liší v tom, že tento režim je mnohem silnější a zkušenější.

Související

Bašár al-Asad Analýza

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Sýrie

Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků

Deset let od propuknutí války v Sýrii situace v zemi stále není bezpečná pro návrat uprchlíků. Podle agentury Reuters to dnes uvedli vyšetřovatelé OSN, kteří se zabývají válečnými zločiny. Míra násilí se podle jejich informací v Sýrii zvyšuje, nadále rovněž dochází k porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání ze strany vládních sil.

Více souvisejících

Syrská krize USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 45 minutami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 2 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy