Sýrie volí prezidenta, vítěz je jasný. Tančilo se a zároveň zněla střelba

Proti Asadovi se do voleb zapojila dvojice málo známých kandidátů, jejichž účast schválil parlament. Původně se o nejvyšší post v zemi ucházelo 24 lidí, ústavní soud ale většinu vyřadil. Podle AP je to poprvé za více než 50 let, co voliči mohou vybírat z více uchazečů.

Sever a východ země, který je v rukou rebelů, volby neuznává. Podle ministerstva vnitra mohlo volit přes 15 milionů Syřanů. Kvůli tříletému konfliktu je ale sedm milionů lidí ve své vlasti na útěku a další skoro tři miliony se před boji uchýlily do ciziny.

Z některých míst v zemi byla hlášena palba a její dunění bylo slyšet i v Damašku. V ulicích přitom zpívali a tančili Asadovi příznivci, což podle agentury AFP dohromady s přelety vojenských letadel vytvářelo surrealistickou scénu. Státní televize vysílaly záběry dlouhých front voličů a rozhovory s Asadovými příznivci. "Dnes začíná politické řešení krize," prohlásil ve volební místností ministr zahraniční Valíd Mualim, který hovořil o demokratické volbě.

Jeden z aktivistů opozice prohlásil, že "za krvavých voleb dopadaly bomby na Daráju", což je předměstí Damašku. "Asad chce získat legitimitu a zbavit se nálepky válečného zločince," konstatoval zástupce místní opozice. Exilová opoziční organizace tvrdí, že vláda pohrozila zatčením lidem, kteří nepůjdou hlasovat. 

V metropoli Damašku, ale také v Homsu a Halabu byla kvůli hlasování zpřísněna bezpečnostní opatření, na mnoha místech vznikly kontrolní stanoviště, kde vojáci prohledávali automobily a kontrolovali doklady. Ve volební místnosti v damašském hotelu Dama Rose podle reportéra agentury AP množství voličů odmítlo jít za plentu, aby odvolili v soukromí, a naopak se veřejně hlásili k tomu, že hlasují pro Asada.

V místnosti se nacházela i krabice se špendlíky pro ty, kteří se rozhodli píchnout se do prstu a takzvaně hlasovat krví, což je považováno za symbolický akt oddanosti a vlastenectví. 

Současná politická krize v Sýrii je výsledkem dlouholetého vývoje, jehož kořeny můžeme nalézt již ve vládě bývalého prezidenta Háfize al-Asada, otce a předchůdce současného prezidenta Bašára al-Asada. V průběhu vlády Háfize al-Asada byl vytvořen vysoce rigidní, populistický a klientelistický systém. Všechny významné pozice se koncentrovaly do rukou představitelů strany Baas. Ta se ujala vlády po převratu v roce 1963.

Od roku 1971 do roku 2000 byl jejím vůdčím představitelem Háfiz al-Asad, který byl nejen prezidentem země, ale současně také vrchním velitelem armády, generálním tajemníkem strany a předsedou Národní pokrokové fronty. V průběhu studené války si Sýrie osvojila principy socialismu a představovala významného spojence SSSR na Blízkém východě.

Po rozpadu Sovětského svazu se poté tyto vazby částečně oslabily. Stále však Sýrie působí jako významný spoluhráč Ruska na regionální politické scéně. To dokládal i vztah mezi oběma zeměmi v průběhu nepokojů v zemi v roce 2011 a 2012. Spolu s Íránem tvoří také významnou ideologickou bariéru proti politice Spojených států a jejich spoluhráčů na Blízkém východě.

Vláda prezidenta Háfize al-Asada byla založena na preferenci určité složky obyvatel, což je patrné i v současnosti, píše syrskarevoluce.cz. Prezident si hned po svém nástupu k moci v roce 1971 kolem sebe vytvořil skupinu svých věrných. Ti byli převážně alawitského původu, jelikož sám alawitské náboženství vyznával. Alawité tedy okupovali vysoké posty ve vojenských i civilních složkách. Kromě toho přisuzoval veliký vliv osobnostem, se kterými pěstoval úzké osobní vztahy. Jednalo se především o členy jeho rodiny nebo kmene.

Po smrti svého otce v roce 2000 převzal Bašár al-Asad vedení plně organizovaného a poměrně strnulého socialistického režimu. Kvůli diktatuře Háfize al-Asada panovala v Sýrii politická stabilita, která však byla vynucena přísným policejním aparátem a fungováním zpravodajských sítí.