Kerry udělal "přepadovku" v Iráku. Svrhnou USA premiéra Málikího?

Nejdůležitějším z těchto vojenských úspěchů radikální organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL/ISIS) je získání irácko-syrského přechodu Kajm. Povstalci tak mají pod kontrolou nejen důležitou zásobovací trasu do Sýrie, ale hlavně přímé spojení s oblastmi, které ovládají na syrském východě.

Americký ministr zahraničí John Kerry dnes přicestoval bez předchozího ohlášení do Iráku, kde vládní síly bojují se vzbouřenci.

V zemi se konaly 30. dubna parlamentní volby, v nichž Málikího strana získala nejvíc hlasů. Koaliční partnery se ale premiérovi zatím najít nepodařilo.

USA chtějí, aby Málikí do nové vlády zapojil zástupce všech etnických a náboženských skupin. Kerryho setkání s premiérem trvalo hodinu a 40 minut a když po něm ministra k autu doprovázel šéf irácké diplomacie Hošjar Zibarí, řekl o rozhovoru Kerry: "Bylo to dobré."

Americký ministr přiletěl na Blízký východ v neděli a cestu zahájil v Káhiře. Řekl tam, že USA nehodlají určovat, kdo bude vládnout v Bagdádu. Přiznal ale, že USA zaznamenaly nespokojenost s Málikího vládou mezi Kurdy, sunnity i některými šíity.

Agentura Reuters napsala, že už i v Málikího kruzích se hovoří o tom, že USA diplomatickou cestou daly najevo, že by byly otevřené tomu, kdyby premiér odstoupil. Nedávná setkání amerických představitelů s iráckými byla podle Reuters napjatá.

"Před dvěma lety by to čekal málokdo. Když jsme ale sledovali situaci v posledních měsících, taky v kontextu s konfliktem v Sýrii, bylo vidět, že i tam ISIS hodně posiloval. Překvapivé to tedy až tak nebylo. ISIS navíc před několika měsíci obsadil významné irácké město Fallúdža. A také politika iráckého premiéra Málikího byla v posledních letech stále více sektářská ve prospěch iráckých šíitů, což se projevovalo i v armádě. To přispívalo spíš k rozdělení země než naopak," řekl v rozhovoru pro iHned.cz odborník  Blízký východ Marek Čejka.

A pokračuje: "Na úspěchu, kterého ISIS v Iráku dosáhl, má podíl celá řada dalších sunnitských uskupení, v nichž ne všechna jsou nábožensky fundamentalistická. Je mezi nimi řada zneuznaných bývalých příznivců Saddámova režimu, řada členů strany Baas a další."

"Zodpovědnost Američanů bych každopádně hledal v celkově špatně naplánované postsaddámovské rekonstrukci země, v chybně provedeném rozpuštění strany Baas i irácké armády a také v tom, že dopustili, aby v zemi vypukla anarchie. K odpůrcům americké invaze, mezi kterými bylo hodně sunnitů nespokojených s novými poměry, se v té době dostalo mnoho zbraní. Američané podle mě také nekladli dostatečný důraz na funkční propojení etnik a až příliš protežovali šíitskou stranu," dodal Čejka.