Kdo stojí za únosy v Izraeli? Agenti jsou na stopě nebezpečnému radikálovi

Na Západním břehu Jordánu mezi městy Betlém a Hebron byli 12. června večer uneseni tři izraelští studenti. Jejich mrtvá těla objevili v pondělí na poli nedaleko místa jejich zmizení. Izrael obvinil z jejich únosu Hamas a po útočnících intenzivně pátrá.

"Izraelci říkají, že (Arúrí) je jedním z klíčových velitelů, který poslední dva roky vyzýval k únosům a dohlížel na uskutečnění některých z nich," uvedl Matthew Levitt, americký odborník na terorismus na Blízkém východě. "Nemusí to být tak, že si nutně telefonoval s těmi únosci, ale na únosy se Arúrí za poslední dva roky zaměřil a podporoval je," dodal.

Přítomnost Arúrího v Turecku by mohla poškodit vztahy mezi Ankarou a Tel Avivem, které se začaly postupně zlepšovat teprve nedávno, poznamenal americký server. Vcelku dobré vazby poškodil v roce 2010 incident, kdy Izraelci zastavili na moři flotilu, která chtěla dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy na protest proti izraelské blokádě tohoto území. Flotila vyplula z Turecka a zásah proti ní se soustředil na největší z plavidel, tureckou loď Mavi Marmara. Devět tureckých aktivistů tehdy přišlo o život.

Turecko spolupracuje se Západem i Izraelem, pokud jde o řešení současné situace v Sýrii, kterou již více než tři roky zmítá občanská válka. Na druhou stranu si ale Ankara udržuje i nadále dobré vztahy s politickým křídlem Hamasu.

Zakládací listina hnutí Hamas představuje dokument, který vytyčuje ideologii hnutí tak, jak ji formulovali a v průběhu času zdokonalovali její zakladatelé. Obsahuje radikální islamistický pohled na svět (jak jej stvořilo Muslimské bratrstvo v Egyptě), který se za více jak 20 let své existence prakticky nezměnil. Co se týče Izraele, je pozice zakládací listiny zcela nekompromisní. Pokládá "palestinský problém " za nábožensko-politické muslimské téma a izraelsko-palestinskou konfrontaci za konflikt mezi Islámem a "nevěřícími" Židy.

"Palestina" je prezentována coby posvátná islámská země a je striktně zakázáno vzdát se byť jen její malé části, protože nikdo (včetně arabských muslimských vládců) nemá právo tak učinit. Co se týče mezinárodních vztahů, zakládací listina představuje extremistický pohled, který se vyznačuje stejně protizápadním směřováním jako Al-Qaida a další teroristické organizace.

Tento světonázor s sebou přináší odmítání uznat právo Státu Izrael na nezávislou a suverénní národní existenci; nepřetržitý džihád (svatou válku) a totální opozici vůči jakékoliv dohodě nebo uspořádání, které by uznalo právo Izraele na existenci. Na začátku zakládací listiny se nachácí citace připisovaná Hassanu Al-Bana "Izrael povstane a bude existovat do té doby, než jej Islám zničí tak, jak zničil vše, co předcházelo."

Jak píše server embassies.gov.il, Zakládací listina upozorňuje na ideologický rozdíl mezi hnutím Hamas s jeho radikálním islamistickým světonázorem a sekulárně orientovanou Organizací pro osvobození Palestiny, ale přesto alespoň navenek hovoří o potřebě palestinské jednoty tváří v tvář židovskému nepříteli. Poukazuje na fakt, že islamistický světonázor zcela odporuje sekulární orientaci OOP a ideji sekulárního palestinského státu.