VIDEO: Konflikt v Gaze. Izrael přitvrdil, Palestina žádá OSN o ochranu

Jeruzalém - Izrael o víkendu zesílil a rozšířil vojenskou operaci proti Pásmu Gazy, odkud palestinští radikálové dál odpalují rakety na izraelské území. Tisíce Palestinců prchalo ze svých domovů poté, co je Izrael varoval před útoky i na nevojenské cíle a vyzval k evakuaci. Šest dní konfliktu si podle Palestinců vyžádalo na jejich straně již nejméně 163 mrtvých a asi 1100 raněných, převážně civilistů. Podle Izraelců hnutí Hamas vypálilo na Izrael již celkem asi 800 střel. Nikoho ale nezabily, zranily desítku Izraelců. Palestina mezitím požádala OSN o mezinárodní ochranu.

Rada bezpečnosti OSN vyjádřila obavy o bezpečnost civilistů v Izraeli i Pásmu Gazy a vyzvala k příměří a k dodržování mezinárodních humanitárních závazků včetně ochrany civilistů. Situaci označil za "velmi znepokojivou" i Londýn, který dosud vyjadřoval jen bezpodmínečnou podporu Izraeli. K zastavení násilí vyzvaly další metropole, i papež František. Očekává se v příštích dnech řada mezinárodních setkání k této krizi. S palestinskými i izraelskými představiteli bude v pondělí jednat italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová, jejíž země nyní předsedá Evropské unii.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes řekl, že neví, kdy operace skončí. "Může trvat dlouho," prohlásil.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás dnes v oficiálním dopise pro generálního tajmeníka OSN Pan Ki-muna, který předal zmocněnci OSN pro Blízký východ Robertu Serrymu, požádal o mezinárodní ochranu své země.

Izraelské letectvo dnes ráno shodilo na sever Pásma Gazy u hranic s Izraelem letáčky, které varovaly před dalšími údery. Tamních více než 100.000 Palestinců letáky vyzývaly k rychlé evakuaci. Cílem by se prý mohlo stát město Bajt Lahíja na severu Gazy.

Z Pásma Gazy dnes podle AP také začali odcházet Palestinci s cizími pasy. Podle Izraele, který se na jejich evakuaci podílí, má 800 obyvatel Pásma Gazy pasy Británie, Austrálie, USA a dalších zemí.

Jeden z představitelů palestinského velvyslanectví v Británii řekl, že izraelská výzva k evakuaci nemá smysl, neboť armáda bombarduje celou Gazu a že v pásmu nejsou žádné bunkry a protiletecké kryty. "Pokud opustí své domovy, (bombarování) je potká na ulici," řekl.

Zdroj: YouTube

Mluvčí izraelské armády uvedl, že čtyři izraelští vojáci byli v noci na dnešek zraněni při krátkém vpádu do oblasti s cílem zničit odpalovací zařízení pro rakety. Po splnění úkolu se vojáci vrátili na izraelské území, řekl mluvčí o akci, kterou provedli členové speciálních sil.

Psali jsme: Expert se dopálil: Izrael páchá válečné zločiny a svět mlčí  

Na Blízký východ zamíří v pondělí německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a šéfka italské diplomacie Federica Mogheriniová, jejíž země nyní předsedá Evropské unii. K zastavení násilností dnes vyzval i papež František.

Nynější konflikt je nejkrvavější od operace v listopadu 2012, jejímž cílem bylo rovněž přerušit odpalování raket z Gazy. Během týdne bojů tehdy zahynulo 177 Palestinců a šest Izraelců.

Izraelská armáda je koncipována jako armáda odvedenců, kdy každý občan státu po dovršení 18 let věku musí povinně narukovat na vojnu. Zákon stanoví, že v armádě slouží i ženy, Izrael je jedinou zemí na světě s povinnou vojenskou službou pro ženy. Muži slouží tři roky, ženy dva (pokud neslouží u bojových jednotek, pak je to déle). Po ukončení vojenské služby jsou ale dospělí Izraelci vedeni jako rezervisté a (již pouze) muži povětšinou jednou ročně povoláváni na cvičení až do 45 let věku.

Silně věřící Izraelci v armádě sloužit nemusí na základě výjimky pro studenty ješiv, což dlouhodobě vyvolává rozepře ve společnosti. Nicméně pokud se pro službu rozhodnou, mohou sloužit ve zvláštní jednotce, která je tvořena pouze věřícími muži, dodržuje zákony košer stravy, umožňuje pravidelné modlitby a studium. Podobně většinou do základní služby nenastupují arabští obyvatelé Izraele, kterým je obdobnou výjimkou umožněno rozhodnout se, zda narukují či ne. Služba Drúzú a Beduínů je ale například vládou podporována.

Sněmovna reprezentantů USA v březnu schválila návrh zákona, který označuje Izrael „hlavním strategickým partnerem" USA a snaží se rozšířit vojenské vztahy Washingtonu s Tel Avivem. Již nyní Izrael dostává každý rok miliardy dolarů z peněz amerických daňových poplatníků. A tyto miliardy může použít, na co chce, v USA se neptají. V jednom z komentářů pod videem se uživatel internetu zlobí, jak je možné, že Izrael za pár dní konfliktu utratil dvě miliardy dolarů za zabíjení dětí a žen.

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izraelská armáda Izrael

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Aktualizováno před 17 minutami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy