Afghánistán a Pákistán zasáhlo ničivé zemětřesení. Mrtvých je přes tisíc, zraněných nad 1500

Nejvíce potvrzených obětí má východoafghánská provincie Paktika a přilehlá provincie Chóst. "Bilance pravděpodobně dále poroste, protože některé ze zasažených vesnic jsou v odlehlých horských oblastech a nějakou dobu potrvá, než odtud budeme mít podrobné informace," prohlásil představitel ministerstva vnitra Salahuddín Ajúbí.

Úřady zahájily záchrannou operaci, do níž se zapojily vrtulníky, aby mohli být zranění ze špatně přístupných lokalit přepraveni do nemocnic a aby se na postižená místa dostala zdravotnická pomoc a potraviny.

"Silné zemětřesení otřáslo čtyřmi obvody provincie Paktika, zabilo či zranilo stovky našich občanů a zničilo desítky domů," uvedl na twitteru mluvčí vlády islamistického hnutí Tálibán. To převzalo kontrolu nad Afghánistánem loni v létě po odchodu posledních amerických jednotek, načež se od země odvrátilo mezinárodní společenství, což nyní podle agentury AP nejspíše zkomplikuje záchranářské a humanitární operace.

"Když se taková vážná událost stane kdekoli na světě, je potřeba, aby ostatní země pomohly. Pro nás je velmi obtížné zasáhnout při tak závažné události," řekl zástupce Tálibánu Šarafuddín Muslim.

OSN začala organizovat pomoc se svými partnery. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) oznámil, že v místě prší a panuje na toto období nezvyklé chladno, takže nejvíc je třeba zajistit provizorní přístřešky. Lidé v postižených oblastech také potřebují jídlo, vodu, hygienické potřeby a zajištění čisté vody. "I když se pátrá po přeživších a zajišťuje pomoc, silný déšť a vítr to komplikují a vrtulníky odpoledne nemohly přistát," oznámil OCHA.

Svůj personál se snaží do provincií Paktika a Chóst dopravit Světová zdravotnická organizace, CARE i Mezinárodní výbor červeného kříže a Červeného půlměsíce. Zatím nejvíc se zdají být postiženy okresy Barmal a Gíján, kam OSN posílá týmy, aby zjistily rozsah škod a to, jak je třeba pomoci.

Americká geologická služba USGS původně oznámila, že síla zemětřesení dosahovala 6,1 stupně, později údaj upravila na 5,9 stupně. "Na většině míst světa by otřesy půdy o této síle nezpůsobily tak rozsáhlou zkázu," uvedl seizmolog z USGS Robert Sanders. "Protože se ale v tomto případě jedná o hornatou oblast, hrozí zde sesuvy kamenů a půdy. Starší budovy se navíc snadno rozpadnou a zhroutí," dodal.

K velkému počtu obětí mohl přispět i fakt, že zemětřesení vycházelo podle aktualizovaných informací USGS z hloubky pouhých deseti kilometrů, napsala agentura AP. Epicentrum se nacházelo na východě Afghánistánu, 44 kilometrů od města Chóst poblíž hranic s Pákistánem. Otřesy pocítilo v okruhu asi 500 kilometrů přibližně 119 milionů lidí v Pákistánu, v Afghánistánu a v Indii, uvedlo na twitteru Evropské středomořské seizmologické středisko (EMSC).

Podle svědectví zveřejněných na internetových stránkách EMSC a podle uživatelů twitteru byly otřesy patrné i v afghánském hlavním městě Kábulu či v pákistánské metropoli Islámábádu. Pákistánské úřady v prvních hodinách po zemětřesení informace o škodách či obětech nezveřejnily.

"Silné a dlouhé otřesy," napsal jeden ze svědků z Kábulu na webu EMSC . "Bylo to silné," uvedl další svědek z města Péšávar, který leží na severozápadě Pákistánu.

V severním Afghánistánu a sousedním Pákistánu jsou zemětřesení častá, především v oblasti horského pásma Hindúkuš, kde se střetávají tektonické desky - eurasijská a indická. Škody a ztráty na životech tam bývají vysoké vzhledem k nestabilitě staveb. V říjnu 2015 postihlo severovýchod Afghánistánu a sever Pákistánu zemětřesení o síle 7,5 stupně, které si vyžádalo téměř 400 mrtvých.