Ze Sýrie hrozí další emigrační vlna, pokud bude zastaven přísun potravinové pomoci a dárci neposkytnou dost peněz k jejímu zajištění. Řekl to dnes výkonný ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley, aby dárcovským zemím připomenul situaci před jejich příští konferencí.
WFP se pro letošní operace v Sýrii nedostává 200 milionů dolarů (4,8 miliardy korun), napsala agentura AP. Dárcovská konference, již v úterý v Bruselu pořádá Evropská unie, se koná v době globálního ekonomického útlumu vyvolaného pandemií koronaviru, připomenula agentura. Na vývoj v Sýrii má navíc vliv situace v sousedním Libanonu, který se potýká s vážnou ekonomickou krizí.
Podle Beasleyho si mají dárcovské státy uvědomit, že dramatický vývoj v Sýrii může vyvolat situaci podobnou té z roku 2015, kdy se do Evropy dostal milion běženců. Pokud nebude do země dopravena dostatečná pomoc, udělá 6,5 milionu Syřanů, kteří jsou na území Sýrie, ale mimo své domovy, to, co je nezbytné pro to, aby uživili své děti - vydají se do jiných států, upozornil Beasley. "Musíme se s tím vypořádat teď, jinak se ocitneme v situaci masové migrace podobně jako v roce 2015," řekl.
Sousední státy od té doby pozavíraly hranice a dodávky humanitární pomoci se staly předmětem politického vyjednávání. Letos musela OSN zastavit konvoje z Iráku, protože Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci, která měla pokračování této pomoci umožnit. Konvoje se do Sýrie nyní dostávají jenom dvěma přechody z Turecka. Rada bezpečnosti OSN uvažuje o nové rezoluci, jež by umožnila zprovoznit přechody z Iráku. Humanitární organizace chtějí, aby rada zajistila podmínky pro dodávky potravin a zdravotních potřeb do přeplněných uprchlických táborů.
Podle odhadu žije až 80 procent Syřanů v bídě a přístup k dostatku potravin komplikuje epidemie koronaviru. Beasley řekl, že se s hladem potýká 9,3 z 20 milionů Syřanů a z nich milion je na pokraji vyhladovění. WFP loni poskytoval pomoc 6,7 milionu Syřanů, teď ji potřebuje 9,3 milionu lidí.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 1 hodinou
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 1 hodinou
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 2 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 3 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 4 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 5 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 5 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 6 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 7 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
včera
NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku
včera
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
včera
Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?
včera
Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu
včera
Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo
Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.
Zdroj: Libor Novák