V Íránu i během víkendu pokračovaly rozsáhlé protivládní demonstrace a tisíce lidí vyšly do ulic navzdory varování velitele Revolučních gard, že bezpečnostní složky protesty nekompromisně potlačí. Násilné střety se v neděli odehrály na řadě univerzit, kde policie proti studentům použila slzný plyn a střelbu, informovala agentura Reuters.
Íránská agentura Tasním dnes informovala, že kvůli účasti na protestech z minulých týdnů bylo obviněno asi 1000 lidí.
Podle agentury AP policie a dobrovolníci v civilu zvaní basídžové zasahovali v neděli například v kampusech soukromé univerzity Ázád v Teheránu, kde studenti podle videí zveřejněných na sociálních sítích demonstrovali proti íránskému duchovnímu vůdci Alímu Chameneímu. Několik mladých lidí utrpělo zranění, uvedla agentura Tasním.
Na univerzitě v Mázandaránu studenti během protestu křičeli heslo: "Když nebudeme stát při sobě, zabijí nás jednoho po druhém." Podle deníku The Guardian z kampusů studenty odvážely autobusy do policejních cel.
Velitel mocných íránských Revolučních gard v sobotu vyzval k okamžitému ukončení protestů, jejichž organizaci připsal vládám USA, Británie, Izraele a Saúdské Arábie. "Protestující by neměli pokoušet trpělivost systému... Nevycházejte do ulic! Dnešek je posledním dnem nepokojů," varoval.
Agentura Tasním uvedla, že kvůli protestům bylo obviněno na 1000 lidí. Procesy s nimi se budou konat tento týden a mají být veřejné.
Německá vláda dnes důrazně kritizovala zásahy íránských bezpečnostních složek proti demonstrantům a postihy novinářů. Vládní mluvčí sdělil, že Německo schvaluje unijní sankce proti Íránu a že uvítá další opatření.
Íránem od poloviny září zmítají jedny z největších protivládních protestů za poslední dobu. Zažehla je zpráva o tom, že v policejní vazbě zemřela mladá Íránka Mahsa Amíníová, kterou policie konfrontovala kvůli údajně špatně nasazenému hidžábu. Minulou středu, po 40 dnech truchlení od smrti Amíníové, se tisíce lidí sešly v jejím rodném městě v íránské provincii Kurdistán. Při protestech už podle lidskoprávních organizací zemřelo na 250 lidí a tisíce skončily ve vazbě.
Související
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
Ani Trumpovi lidé už nevěří v úspěch. USA možná nezabrání Íránu v získání jaderných zbraní, přiznávají
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák