Íránské gardy se kajou za sestřelení boeingu, raketu omylem vypálil voják

Velitel letectva a protivzdušné obrany íránských revolučních gard přijal plnou odpovědnost za to, že jeho jednotka ve středu omylem sestřelila ukrajinské dopravní letadlo. Řekl to dnes ve státní televizi.

V troskách ukrajinského boeingu zahynulo všech 176 lidí na palubě. "Přijímám úplnou odpovědnost" za tuto katastrofu, uvedl generál Amír Alí Hádžízádeh. "Raději bych zemřel, než abych se podílel na takovém neštěstí," dodal v televizním vystoupení.

Íránské revoluční gardy ukrajinský letoun podle generála omylem pokládaly za nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu. Raketu, která letoun sestřelila, odpálil voják, který k tomu nedostal přímý rozkaz. 

Podle generála se tak stalo vinou rušení radiového provozu a v časové tísni. "Musel se rozhodnout, zda vystřelí, anebo nevystřelí. Rozhodl se špatně," řekl.

Raketa krátkého doletu podle generála explodovala vedle letadla, což vysvětluje, že stroj dokázal ještě chvíli pokračovat v letu.

Generál také uvedl, že o nezamýšleném sestřelení letadla informoval úřady ve středu. Generální štáb se podle něj nesnažil zatajit pravdu, ale záležitost vyšetřoval.

Íránská armáda v prohlášení vyjádřila soustrast rodinám obětí a slíbila, že zdokonalí své systémy, aby do budoucna podobným chybám předešla.

Dnešní přiznání Teheránu bylo podle agentury Reuters reakcí na rostoucí tlak nejen ze zahraničí, ale i z domova. Soudě podle obsahu zpráv na sociálních sítích ale nynější vyjadřování soustrasti nedokázalo utišit hněv mnoha Íránců. V troskách letadla, jehož sestřelení režim několik dnů popíral, zahynulo také mnoho Íránců, včetně těch, kteří měli dvojí občanství.

"Je to národní tragédie. Způsob, jak s ní úřady zacházely a jak ji oznámily, byl ještě tragičtější," poznamenal umírněný íránský duchovní Alí Ansárí.

Mnoho Íránců se ptá, proč úřady teheránské letiště a vzdušný prostor neuzavřely, když byl Teherán ve střehu kvůli očekávané odvetě za raketový útok na základny Američanů. Ty ale nezpůsobily žádné oběti na životech. "Byli tak opatrní, aby v pomstě za Solejmáního nezabili žádného Američana, ale letiště neuzavřeli? To ukazuje, jak se tento režim stará o Íránce," soudí jeden z obyvatel Teheránu.

Související

Více souvisejících

zřícení ukrajinského letadla v Teheránu (8. 1. 2020) Írán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka

Před 120 lety, 18. dubna roku 1906, obdržela jako první Češka Nobelovu cenu Berta von Suttnerová. Tato žena je pozapomenutou osobností naší historie, přitom se výrazně zapsala do dějin, a to jako pacifistka a první držitelka Nobelovy ceny za mír. Někdy bývá dokonce označována jako největší Češka.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy