Jordánsko si vezme zpět území, které před 25 lety poskytlo Izraeli

Král dnes při zahájení zasedání parlamentu uvedl, že Jordánsko ukončí "(izraelskou) anexi dvou oblastí- Ghamar (hebrejsky:Cofar) a Bákúra (Naharajim) (plynoucí) z mírové dohody a nastolí plnou (jordánskou) svrchovanost nad každým kusem těchto území".

Izrael, který tyto zemědělské oblasti kontroloval více než 70 let, získal právo území pronajímat od Jordánska v rámci mírové dohody z roku 1994. Smlouva předpokládala, že Izrael bude mít právo si toto území pronajímat 25 let a následně může tento bod dohody být obnoven.

Oblast Naharajim, která se nachází u řeky Jordán v severním Izraeli se stala populární turistickou destinací. Na místě se nachází malý park, ruiny historické elektrárny a oblast, které se říká Ostrov míru, kde mohou Izraelci krátce vstoupit do Jordánska, aniž by museli ukazovat cestovní doklady. Místo je ale také spjato s tragickou minulostí. V roce 1997 tam na dav Izraelců začal střílet jordánský voják, přičemž zabil sedm dívek na školním výletě. Tehdejší král Husajn poté odjel do Izraele a žádal rodiny dívek o odpuštění. I 20 let po jeho úmrtí je Husajn v Izraeli podle AP vnímán pozitivně kvůli tomuto odvážnému činu.

Agentura AP rozhodnutí Jordánska označila za ránu pro jordánsko-izraelské vztahy, které se v uplynulých letech postupně ochlazovaly. Rok po uzavření historické prozatímní mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci, tehdejší izraelský premiér Jicchak Rabin a někdejší jordánský král Husajn podepsali 26. října 1994 za účasti někdejšího prezidenta USA Billa Clintona mírovou dohodu. Šlo po dohodě s Egyptem teprve o druhou mírovou dohodu mezi Izraelem a arabským státem.

Dohoda je i nadále pro oba státy, které udržují bezpečnostní a ekonomickou spolupráci, strategicky významná. V průběhu let se ale nepřiblížil vznik nezávislého palestinského státu a dohoda podle AP nepřinesla ani zásadní změny pro průměrného občana, a to zejména v Jordánsku, kde má většina populace palestinské kořeny. Izraelská politika ve východním Jeruzalémě, kde má Jordánsko správu nad komplexem, v němž se nachází mešita Al-Aksá a muslimská svatyně Skalní dóm, rovněž přispěla ke zvýšení napětí. Král Abdalláh II. tak již loni avizoval, že Jordánsko Izraeli neobnoví nárok pronajímat dvě zmíněná území. Izrael však do poslední chvíle doufal, že se tak nakonec nestane.