Kurdové se stáhnou z hranic s Tureckem. Reagují na iniciativu USA

YPG zároveň v uplynulých dnech podle Kurdy vedených úřadů kontrolujících části severní a východní Sýrie stáhla své bojovníky z řady hraničních stanovišť, čímž dokázala, že pokračující rozhovory podporuje.

Spojené státy se začátkem srpna s Tureckem dohodly na vytvoření bezpečnostní zóny, která má fungovat jako koridor a pomoci bezpečnému návratu syrských uprchlíků do vlasti. Zároveň ale z hraničního území vytlačí ozbrojené kurdské oddíly. Ankara opakovaně hrozila, že proti Kurdům zahájí masivní vojenskou operaci.

Na jihovýchodě Turecka nicméně začalo před několika dny fungovat společné turecko-americké operační centrum, které má koordinovat ustavení bezpečnostní zóny na severu Sýrie. Přesné obrysy takzvané bezpečnostní zóny v Sýrii nicméně USA a Turecko podle Reuters nepopsaly.

YPG stojí v čele arabsko-kurdské koalice Syrských demokratických sil (SDF), která kontroluje značné části severní a východní Sýrie. Washington je spojencem SDF a poskytl syrským Kurdům podporu v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Americký prezident Donald Trump koncem loňského roku sice oznámil, že USA své vojáky ze Sýrie stáhne, dosud se tak ale nestalo, mimo jiné kvůli zajištění bezpečnosti syrských Kurdů. Americká podpora YPG naopak rozhněvala Turecko, které milici řadí k teroristům a spojencům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).

Mluvčí SDF Mustafá Bálí uvedl, že hraniční pás, ze kterého se YPG stáhne, je široký pět a v místech až 14 kilometrů a zahrnuje zemědělské oblasti i vojenská stanoviště. Nenachází se v něm však města ani vesnice. Tam YPG a SDF podle něj rozebere barikády a předá kontrolu vojenským radám a místním bojovníkům. V oblasti podle mluvčího budou hlídkovat turečtí a američtí vojáci, kteří však budou mít hlavní stanoviště v Turecku. Půjde tak podle mluvčího spíše o "bezpečnostní mechanismus" než "bezpečnou zónu". Ankara v uplynulých letech své vojáky do severní Sýrie vyslala dvakrát s cílem z pohraničí vyhnat milice YPG.