Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes řekl, že je připraven anektovat strategicky významnou část okupovaného Západního břehu Jordánu, pokud jeho strana Likud vyhraje příští týden volby. Na Západním břehu má přitom vzniknout palestinský stát. Palestina zareagovala na premiérova slova oznámením, že takový plán považuje za válečný zločin. Parlamentní volby se v Izraeli uskuteční 17. září, letos to budou už druhé předčasné volby.
"Dnes oznamuji svůj záměr uplatnit s budoucí vládou svrchovanost Izraele nad Jordánským údolím a severní částí Mrtvého moře," řekl Netanjahu na tiskové konferenci u Tel Avivu. Doplnil, že po zveřejnění amerického mírového plánu pro Blízký východ hodlá Izrael postavit další židovské osady, uvedla agentura Reuters.
Z akce, kterou pořádal ve městě Ašdod v rámci předvolební kampaně, ale musel být Netanjahu večer odvezen. Důvodem byly poplašné sirény hlásící raketovou palbu. Po chvíli se Netanjahu na místo vrátil a projev dokončil. Izraelská armáda následně potvrdila, že z Gazy byly vypáleny dvě rakety. Obě zničila izraelská protivzdušná obrana.
Pokud by svůj dnešní slib Netanjahu po volbách splnil, zničilo by to podle vysoce postavené členky Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Hanán Ašrávíové jakoukoliv šanci na mír. "Je to zjevné porušení mezinárodního práva, je to očividná krádež území, je to etnická čistka. Nejenže to ničí řešení v podobě dvou států, ničí to i jakoukoliv šanci na mír," citovala Ašrávíovou agentura AFP.
Liga arabských států uvedla, že Netanjahuovy výroky představují "závážný vývoj v izraelské agresi" a že jejich naplnění by znamenalo, že by Izrael vyhlásil konec mírového procesu. Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safadí uvedl, že anexe osad na Západním břehu Jordánu "by v regionu rozdmýchala plameny konfliktu".
Mluvčí OSN Stéphane Dujarric uvedl, že OSN dál trvá na tom, že jakýkoliv krok ze strany Izraele směrem k zavedení nadvlády nad palestinským územím by zablokoval "možné oživení mírových rozhovorů, mír v regionu a samotnou podstatu dvoustátního řešení".
Washington po Netanjahuově vyjádření svůj postoj k Izraeli a palestinskému území podle nejmenovaného činitele z Bílého domu nezměnil. "V tuto chvíli nejsou v postoji USA žádné změny... Po volbách v Izraeli zveřejníme naši vizi pro mír a budeme pracovat na nalezení nejlepší cesty k dlouho očekávané bezpečnosti, otevření možností a zajištění stability v regionu," citovala zdroj agentura Reuters.
Spojené státy nedávno oznámily, že zveřejní dlouho očekávanou politickou část svého izraelsko-palestinského mírového plánu po volbách, k nimž se chystá Izrael. Vypracováním mírového plánu pověřil americký prezident Donald Trump svého zetě a poradce Jareda Kushnera. Ten na konci června představil ekonomickou část návrhu. Izrael se k plánu staví otevřeně, ale palestinské vedení dokument považuje za pokus vnutit Palestincům proizraelské řešení.
Podle izraelského webu The Times of Israel dnes Netanjahu také řekl, že hodlá v budoucnu anektovat všechny židovské osady na Západním břehu Jordánu. "Toto je demokracie. Neudělám nic bez jasného mandátu. Takže vás žádám o mandát, abych učinil to, což už má širokou podporu. Abychom konečně definovali permanentní hranice Izraele a zajistili, že se Judea a Samaří (biblická označení pro území dnes známá jako Západní břeh Jordánu) nepromění v Gazu," řekl Netanjahu.
Někdejší izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman označil Netanjahuův výrok za směšný. "Dramatické oznámení," napsal Lieberman na twitteru a připojil dva smajlíky. Podobně se vyjádřil také lídr opozice Benny Ganc.
Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Oblast je v současnosti domovem zhruba 600.000 izraelských Židů.
Osady na okupovaném území Palestinci označují za nelegální a zcela v rozporu s možností vytvořit dva státy. Stejné stanovisko zaujímá i značná část mezinárodního společenství. Izrael tvrdí, že osidluje historická území, kde Židé vždy žili.
Související
Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
Benjamin Netanjahu , Izrael , palestina , volby v Izraeli
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem
před 1 hodinou
Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se
před 2 hodinami
Nad Česko se dostává saharský prach. Meteorologové vysvětlili, co způsobí
před 3 hodinami
Írán poprvé reagoval na Trumpovu výzvu, aby bezpodmínečně kapituloval
před 4 hodinami
Armádní letoun pro Vystrčila nebyl vyčleněn pro repatriační lety, uvedla armáda
před 4 hodinami
Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu
před 6 hodinami
Víkendové počasí se může den ode dne lišit. Alespoň na pohled
včera
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
včera
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
včera
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
včera
Za vraždu dítěte na Lounsku hrozí výjimečný trest. Policie vznesla obvinění
včera
Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny
včera
Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál
včera
Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ
včera
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
včera
Březnové počasí umí být překvapivé. Meteorologové poukázali na možného viníka
včera
Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace
včera
Konec přemrštěných cen benzinu a nafty? Ministerstvo financí zakročí proti prudkému zdražování benzinek
včera
Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku
včera
USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?
Válka proti Íránu představuje pro americké daňové poplatníky enormní zátěž, kterou analytici odhadují na více než 890 milionů dolarů denně. Tato částka vychází podle CNN ze známých vojenských operací a odhadů Kongresu, přičemž zahrnuje náklady na munici, palivo a nasazení rozsáhlých námořních i leteckých sil v regionu.
Zdroj: Libor Novák