Netanjahu ocenil tvrdé americké sankce vůči Íránu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes ocenil tvrdé sankce, které zavedly USA vůči Íránu. Finanční tlak podle něj vedl k protestům proti íránské vládě v celém regionu. Ještě před svou schůzkou s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem Netanjahu vyzval k ještě tvrdším krokům proti vládě v Teheránu, informovala agentura AP.

Americké sankce "vyvolaly ekonomické problémy i politické problémy," uvedl Netanjahu. Jak prohlásil, naděje, že by se k sankcím připojily i evropské země, se již vzdal. Existuje ale stále "široké spektrum" možností, jak tlak na Írán ještě zvýšit, dodal Benjamin Netanjahu.

Izrael považuje Írán za úhlavního nepřítele a Netanjahu je hlavním odpůrcem mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle izraelského premiéra se Írán snaží vyvinout atomovou bombu, což Írán odmítá. Židovský stát rovněž kritizuje zapojení Íránu do války v Sýrii, kde Teherán podporuje syrského prezidenta Bašára Asada. Vadí mu také íránská podpora nejrůznějších radikálních skupin v regionu.

Írán a šest světových mocností - Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a USA - v roce 2015 podepsaly dohodu. Teherán se v ní zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, které jsou s ním spojeny. Díky dohodě se zahraničním firmám otevřel přístup na rozsáhlý íránský trh, kde je 80 milionů lidí.

Americký prezident Donald Trump ale loni v květnu oznámil, že Spojené státy od dohody odstupují a pak zavedl proti islámské republice sankce. Letos začal Írán postupně části jaderné dohody vypovídat a požaduje po ostatních signatářích, aby zmírnili dopad amerických sankcí, pokud chtějí dohodu zachovat.

Írán v polovině listopadu zasáhly protesty kvůli rozhodnutí vlády zvýšit o 50 procent ceny benzinu. Íránci vyšli do ulic, protože už tak jsou kvůli obnoveným americkým sankcím vystaveni velkým ekonomickým problémům. Nepokoje trvaly týden a podle organizace Amnesty International si vyžádaly přes 200 obětí.

Jak poznamenala agentura AP, demonstrace otřásly rovněž i dalšími dvěma zeměmi, kde vládly kabinety podporující Írán - Libanonem a Irákem. V obou státech přitom byli premiéři v reakci na protesty donuceni odstoupit.

"Jsme svědky toho, jak se íránské impérium otřásá. Viděli jsme demonstrace v Teheránu, demonstrace v Bagdádu i demonstrace v Bejrútu," uvedl Netanjahu. "Důležité je tlak vůči íránské agresi ještě zvýšit," dodal.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu sankce USA (Spojené státy americké) Írán

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 1 hodinou

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Válka v Izraeli

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  

včera

včera

Trump může boj s oteplováním omezit. Firmy se ale nedají, tvrdí Bidenův člověk

Prezident USA Joe Biden podle svého klimatického poradce Jacoba Levina odstartoval nezastavitelnou „revoluci“ čisté energie. Levine podle The Guardian uvedl, že Biden vytvořil komplexní a sjednocenou vizi pro přechod k čisté energii, zaměřenou nejen na dekarbonizaci, ale i na ekonomický růst a spravedlivé rozdělení přínosů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy