Nejméně 92 lidí přišlo o život v Íránu při potlačování demonstrací, které vypukly před dvěma týdny kvůli smrti mladé ženy po zatčení mravnostní policií. Oznámila to dnes agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci Iran Human Rights (IHR). Předchozí bilance této organizace, která sídlila v Oslu, činila 83 obětí.
Dalších 41 lidí zahynulo při pátečních střetech na jihovýchodě Íránu, v pohraniční oblasti sousedící s Afghánistánem a Pákistánem, uvedla IHR s odvoláním na místní informační zdroje, aniž upřesnila, do jaké míry tyto násilnosti souvisely s úmrtím mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové.
Protesty v Íránu, nejzávažnější od roku 2019, odstartovala právě smrt této dvaadvacetileté Kurdky, která zemřela 16. září, tři dny po zatčení kvůli porušení přísných pravidel pro oblékání, která v islámské republice nařizují ženám zahalovat si vlasy šátkem. Tisíce lidí vyšly do ulic na podporu íránským demonstrantkám, které pálily šátky, také ve světě. V sobotu se demonstrovalo ve více než 150 městech po celém světě.
Úřady tvrdí, že Amíníová dostala infarkt, podle pozůstalých ale zemřela kvůli policejní brutalitě. K nezávislému vyšetření případu vyzval tento týden mimo jiné generální tajemník OSN António Guterres.
Při pátečních střetech na jihovýchodě Íránu bylo zabito i pět gardistů.
V chudé provincii Sístán a Balúčestán blízko afghánských a pákistánských hranic je špatná bezpečnostní situace už dlouho. Za násilnostmi v tomto regionu s převahou sunnitů stojí gangy pašující drogy a sunnitští islamisté bojující proti šíitským úřadům.
V tomto případě ale jeden ze sunnitských duchovních na internetu tvrdil, že komunitu pobouřil případ, kdy policista znásilnil patnáctiletou dívku.
Zatímco IHR pokládá zabíjení demonstrantů za zločin proti lidskosti, režim v Teheránu svaluje odpovědnost za demonstrace na zahraniční nepřátele, zejména Spojené státy a jejich západní spojence. Během demonstrací byli prý zadrženi občané Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Polska, jakož i 256 členů nelegálních opozičních uskupení, dodala AFP.
Tisíce lidí v Paříži demonstrovaly na podporu protestů v Íránu
Několik tisíc lidí dnes vyšlo v Paříži do ulic, aby podpořili protesty v Íránu proti vládě a přísným pravidlům pro oblékání žen. Obdobné demonstrace se uskutečnily o víkendu i v dalších evropských městech. Pařížské demonstrace se zúčastnila i řada Íránců, kteří žijí ve Francii v exilu, informovala agentura AP.
Demonstranti skandovali hesla jako "žena, život, svoboda" a mnozí z nich měli transparenty, které vyzývaly ke konci teokratické vlády v Teheránu či zrušení povinnosti pro ženy nosit šátek hidžáb na veřejnosti. Některé účastnice protestu se nechaly ostříhat, což je jeden ze symbolů současných protestů v Íránu.
"Tentokrát povstaly ženy a muži je doprovodili. Opravdu nastal čas změnit věci," řekla agentuře AFP jedna studentka íránského původu. "Z Íránu se nyní stalo vězení. Internetové spojení je přerušené a my nyní představujeme hlas Íránců," uvedla francouzská inženýrka íránského původu Toura Danaová.
Demonstrace se zúčastnila také řada představitelů levicových stran, které ale část demonstrantů vypískala. Někteří protestující také kritizovali setkání z 20. září mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a íránským prezidentem Ebráhímem Raísím. "Francouzská vláda flirtuje s mulláhy, zatím co mulláhové zabíjejí ženy," tvrdil jeden transparent.
Demonstrace na podporu íránských protestů se dnes uskutečnily i v Torontu či Los Angeles. V sobotu vyšly do ulic tisíce lidí v Německu, Británii, Itálii a dalších evropských zemích.
Protesty v Íránu vypukly v polovině září po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové. Ta zemřela poté, co ji zadržela mravnostní policie, protože neměla zakryté vlasy a dekolt podle přísných pravidel islámského kodexu oblékání. Úřady tvrdí, že žena dostala infarkt, podle rodiny Amíníové ale zemřela kvůli policejní brutalitě. Její rodina také poukázala na to, že nemá přístup k oficiálnímu policejnímu spisu. K nezávislému vyšetření případu vyzval tento týden mimo jiné generální tajemník OSN António Guterres.
Proti demonstracím úřady tvrdě zakročily. Podle exilové organizace z Osla Iran Human Rights (IHR) během protestů zemřelo nejméně 92 lidí a dalších 41 lidí zemřelo při pátečních střetech na jihu země. Tam podle revolučních gard zemřelo i pět jejích příslušníků. Podle úřadů zemřelo při protestech 60 lidí, z toho deset příslušníků bezpečnostních sil.
Související
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
Ani Trumpovi lidé už nevěří v úspěch. USA možná nezabrání Íránu v získání jaderných zbraní, přiznávají
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.
Zdroj: Libor Novák