Probíhá největší humanitární krize v moderních dějinách, obává se profesor

NÁZOR - Z mediálního zpravodajství to tak nevypadá, ale jsme svědky jedné z nejhorších humanitárních krizí v moderních dějinách, varuje pediatr Irwin Redlener, profesor z Columbijské univerzity, a jeho výzkumný asistent Sean Hansen. V komentáři pro server Washington Post poukazují, že obnovené boje a násilí v syrském Idlibu vyvolaly největší uprchlickou vlnu za devítileté trvání syrské občanské války.

Bezprecedentní rozměr krize

Na pozadí vznikající globální krize spojené s nekontrolovaným šířením nového smrtelného koronoaviru a blížících se prezidentských voleb v USA se ovšem této humanitární katastrofě a uprchlíkům, z domovů vyhnaným civilistům, nedostává dostatečná pozornost, kritizují Redlener s Hansenem. Dodávají, že výše uvedené vede k větší beznaději a ohrožení dětí, které žijí v chronické nestabilitě a neustálých zvratech téměř celé desetiletí.

Od loňského prosince přišlo o domov 560 tisíc syrských dětí a 2,5 milionů dalších žije v pozici uprchlíků v okolních zemích, přičemž zlepšení není v dohledu, upozorňují Hansen a Redlener. Konstatují, že situace se naopak zhoršuje, protože jen během tří dnů na konci února muselo domov opustit 140 tisíc Syřanů, načež ředitelka UNICEF Henrietta Foreová označila dění v severní Sýrii za "krizi bezprecedentních rozměrů", co se ochrany dětí týče.

"Vezměme si, jaký dopad bude mít to, že dospěje tolik dětí, které si naprosto nemohou dokončit vzdělání," píšou Redlener a Hansen. Redlener s těmito dětmi ostatně pracoval v roce 2017 v neutěšených podmínkách řeckého uprchlického tábora.

Na otázku, čím by chtěla v životě být, tehdy osmiletá syrská dívka Redlenerovi odpověděla, že lékařkou. Problém je ale v tom, že zameškala přes dva roky školní výuky a existuje jen malá šance, že v ní bude v dohledné době pokračovat, tudíž se její sen o vystudování medicíny stává prakticky nedosažitelným, upozorňují Hansen s Redlenerem.  

Syrské děti potřebují okamžitou humanitární pomoc a úlevu od traumatu nekonečné války, deklarují Redlener s Hansenem. Podotýkají, že krom obětí, které jdou na vrub nepřetržitým útokům tureckých, syrských a kurdských sil, jen letos v severovýchodní Sýrii zahynulo na 130 dětí v důsledku podchlazení, další jsou mimořádně ohrožené a potřebují okamžitou pomoc.

Zároveň syrské děti zoufale potřebují běžný rutinní život, přístup ke zdravotní péči, sociální stabilitu a kvalitní vzdělání, konstatují Redlener a Hansen. Uvádějí, že krátkodobé dopady akutní humanitární krize i její dlouhodobé důsledky jako trauma, psychické napětí a narušení vzdělání ohrožují především děti.

V sázce je příliš

Jakoby násilí, nedostatek jídla a vystavení dalším faktorům nestačily, život mimo domov, strach a ztráta blízkých vedou k dalšímu traumaticko-psychologickým dopadům na syrské děti, poukazují Hansen s Redlenerem. Odkazují na představitele UNICEF v Sýrii Frana Equizu, který již loni na podzim varoval, že v důsledku vysoké míry stresu potřebuje psychosociální pomoc prakticky každé dítě v zemi.

"A to nejhorší může teprve přijít," obávají se Redlener a Hansen. Připomínají, že koronavirus se již dostal do Libanonu a Íránu a je velmi dobře možné, že se prožene celým Blízkým východem, včetně válečné zóny v severovýchodní Sýrii, navíc OSN hlásí, že v zemi muselo zastavit, či alespoň pozastavit činnost třiapadesáti zdravotnických zařízení - a to i dvou v Idlibu - v důsledku záměrných vojenských útoků na ně, a tak si lze představit, jak těžké by bylo zvládat smrtící epidemii.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Neměli bychom ale propadat zoufalství, protože existují strategie, které mohou pomoci dětem i jejich rodinám a přinést do regionu stabilitu, tvrdí Redlener s Hansenem. Předně doporučují zvážit mírovou misi OSN, která by od sebe oddělila znepřátelené síly, podobně jak činily americké jednotky ve spolupráci s Kurdy před jejich stažením v říjnu 2019. Dále profesor a jeho asistent navrhují, aby NATO a USA daly Sýrii jasně najevo, že pokračující útoky na civilisty budou mít závažné vojenské důsledky.     

Dalším opatřením může být humanitárně-lékařská mise Světové zdravotnické organizace a spolupracujících zemí, v rámci které by byl do oblasti vyslán dostatečný počet polních nemocnic a zdravotníků, aby se omezilo šíření nemoci covid-19, navrhují Redlener a Hansen. Dodávají, že existuje mnoho mezinárodních nadací, které mohou pomoci obnovit běžnou realitu v Sýrii, včetně škol a psychologické pomoci pro syrské děti, které jsou tak dlouho na útěku.  

"Lze vše uvedené realizovat?" tážou se Hansen a Redlener. Přiznávají, že to lze sotva předjímat, ale konstatují, že v sázce je příliš, a proto je nutné učinit maximum.

Související

Bašár al-Asad

Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti

Syrský soud vynenesl rozsudek trestu smrti nad svrženým prezidentem Bašárem Asadem a jeho mladším bratrem Máhirem. Verdikt v nepřítomnosti padl v souvislosti s obviněními z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měli dopustit během čtrnáctiletého ozbrojeného konfliktu v zemi. Dlouholeté neklidné období v Sýrii si podle odhadů vyžádalo přibližně půl milionu lidských životů.
Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie uprchlíci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy