Islamistické hnutí Tálibán, které v letech 1996-2001 vládlo nad třemi čtvrtinami Afghánistánu, postupuje nyní afghánským územím s nečekanou rychlostí od doby, co se vojáci Spojených států a NATO začali koncem dubna ze země stahovat. Bojovníci Tálibánu přebírají kontrolu nad dalšími strategicky významnými lokalitami.
Za uplynulý týden se zmocnili 18 provinčních metropolí, kterých je celkem 34, a kontrolují většinu severu, západu a jihu země. Podle některých expertů jsou tito radikálové nyní vojensky nejsilnější od roku 2001 a kontrolují 65 procent území Afghánistánu.
Historickou dohodu, která se stala základem pro stažení amerických vojsk a dalších zemí NATO z Afghánistánu, podepsaly USA s Tálibánem loni v únoru v katarské metropoli Dauhá. Samotné stahování začalo letos 1. května. Odchod z Afghánistánu Američané koordinují s vojsky dalších zemí NATO a jejich spojenců, dohromady se jedná asi o 7000 vojáků. Posledních 12 českých vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu se vrátilo do Česka na konci června. Mise se od roku 2002 účastnilo na 11.500 českých vojáků, 14 jich zahynulo.
Řada zemí se rozhodla evakuovat část svých diplomatů a občanů nebo spolupracujících Afghánců. Mezinárodní organizace Human Rights Watch totiž uvádí, že bojovníci Tálibánu lidi, kteří spolupracovali se západními silami, zabíjejí.
Washington ve čtvrtek oznámil, že na letiště v Kábulu vyšle 3000 amerických vojáků, aby pomohli s evakuací diplomatů, amerických občanů a místních spolupracovníků. Británie chystá obdobný krok a pošle do země 600 vojáků, kteří pomohou britským státním příslušníkům a afghánským tlumočníkům v evakuaci ze země. Také Kanada vyšle do afghánského hlavního města Kábulu speciální jednotky, jejichž úkolem bude asistovat při evakuaci zaměstnanců kanadské ambasády před jejím uzavřením. Dánsko současným i bývalým místním zaměstnancům své ambasády v Kábulu a afghánským spolupracovníkům dánských ozbrojených sil umožní dočasný dvouletý pobyt.
Ve středu Německo oznámilo, že kvůli rychlému zhoršení konfliktu v Afghánistánu dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Ke stejnému kroku přistoupilo také Nizozemsko a další státy včetně Francie a Švýcarska.
Česká vláda na konci července schválila program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. Podle iniciativy Zachraňte tlumočníky, která sdružuje veterány, vojáky, organizace prosazující ochranu lidských práv a některé osobnosti veřejného života, ale vláda při pomoci civilním afghánským spolupracovníkům postupuje pomalu a netransparentně. Nabízet těmto lidem, kterým hrozí smrtí povstalecké hnutí Tálibán, finanční pomoc místo přesunu do bezpečí jim život nezachrání, uvedla v tiskové zprávě iniciativa. Ministr vnitra Jana Hamáček dnes oznámil, že Česko deportace Afghánců nezastaví.
Problematické postavení mají spolupracovníci EU, která má v Kábulu diplomatické zastoupení, pro něž pracuje poměrně velká skupina Afghánců. Téměř stovka z nich má s EU oficiální pracovní smlouvu; nejedná se pouze o tlumočníky, ale také o manažery či politické a jiné poradce. Kromě toho další Afghánci při misi EU pracují jako kuchaři, uklízeči, recepční či číšníci. Jak napsal v týdnu dánský list Weekendavisen, EU není stát a nemůže vydat někomu vízum či udělit azyl. To může udělat podle listu pouze příslušný stát evropské sedmadvacítky a žádná z těchto zemí se dobrovolně nepřihlásila, že by situaci pomohla vyřešit.
Související
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Evropská unie čelí vlně kritiky. Plánuje se setkat s delegací Tálibánu
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
před 1 hodinou
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
před 1 hodinou
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
před 2 hodinami
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
před 3 hodinami
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
před 4 hodinami
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
před 4 hodinami
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
před 5 hodinami
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
před 6 hodinami
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
před 7 hodinami
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
před 8 hodinami
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
před 9 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
včera
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.
Zdroj: Libor Novák