Trump a Netanjahu pohřbili mír? Z Washingtonu zní slova o radikálním obratu

NÁZOR - Blízkovýchodní mírový plán, který v úterý přestavil americký prezident Donald Trump, je v praktické rovině dalším jednostranným dárkem pro izraelskou pravicovou vládu premiéra Benjamina Netanjahua, tvrdí editorial serveru Washington Post. Vlivný deník dodává, že oba politici se více než na urovnání konfliktu soustředí na krátkodobé cíle.

Drtivá rána pro vizi dvou států

Trump slíbil, že Spojené státy uznají izraelskou svrchovanost nad údolím Jordánu a veškeré izraelské osady postavené na západním břehu této řeky, nastiňuje prestižní deník. Deklaruje, že jde o radikální obrat americké politiky realizované v uplynulém půlstoletí.

"Netanjahu, který škodolibě slíbil rychlé nastolení izraelského práva ve všech oblastech, které plán uznává, se odvděčil tím, že Trumpa nazval, 'největším přítelem, kterého kdy Izrael měl v Bílém domě'," pokračuje editorial. Naznačuje, že Trump bude tuto pochvalu bude ve snaze o své znovuzvolení zajisté vyzdvihovat.  

Proti tomu Netanjahu se bude v březnových parlamentních volbách prezentovat Izraelcům jako lídr, který na Washingtonu vymohl dříve nepředstavitelné ústupky, očekává americký server. Dodává, že oba politici mohou doufat, že téma odvede pozornost od jejich aktuálních kauz, v případě Trumpa od impeachmentu a v případě Netanjahua od korupčních trestních činů, z nichž byl v úterý obžalován.

Americké posvěcení anexe území, na kterém vznikly židovské osady, budou drtivou ranou pro možnost řešení na bázi dvou států, Izraele a Palestiny, deklaruje Washington Post. Podotýká, že každý, kdo se k tomuto řešení kloní, může jen doufat, že zbytek plánu bude brzy zapomenut, protože jeho realizace by vytvořila takové podmínky, které znemožní mír a pro budoucí izraelské a americké politiky by bylo těžké je zvrátit.

Navíc, Trumpem nastavené podmínky pro vznik palestinského státu jsou prakticky totožné s těmi, které prosazuje Netanjahu, který je proto také tak rychle podpořil, konstatuje renomovaný deník. Vysvětluje, že palestinský "stát" by postrádal mnoho běžných rysů suverenity, například kontrolu vlastních hranic, vzdušného prostoru, výsostných vod a zahraniční politiky.

Izrael by také disponoval rozhodující pravomocí v bezpečnostních otázkách a měl by právo vyslat na palestinská území vlastní vojenské jednotky, poukazuje Washington Post. Dodává, že v novém arabském státě by nadále žily desítky tisíc Izraelců, kterým by vládl Izrael, který by si rovněž ponechal plnou kontrolu Jeruzaléma, vyjma několika málo oblastí, které se již dnes nacházejí mimo bezpečnostní zónu města.

Cynismus a sobectví

"Aby získali silně ořezanou nezávislost, Palestinci musí splnit dlouhý seznam podmínek, včetně vytvoření institucí v západním stylu, odzbrojit hnutí Hamás a uznat Izrael coby židovský stát," píše prestižní deník. Zdůrazňuje, že i za situace, kdyby současné palestinské vedení hodlalo podmínky splnit - což neplatí -, nemůže tak učinit v dohledné budoucnosti.

Netanjahu ostatně prohlásil, že Palestincům potrvá velmi dlouho dostat se "na začátek cesty", připomíná editorial. Poukazuje, že proti tomu anexe palestinských území, na kterých stojí izraelské osady, může začít během několika dnů.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Jediný aspekt plánu, který si žádá izraelský ústupek, je vágní, nevynutitelný příslib, že osady na území, které má být v budoucnu součástí Palestiny, nebudou během následujících čtyř let expandovat, uvádí vlivný server. Očekává, že Palestinci budou mobilizovat arabské a evropské země, aby proti tomuto schématu vystoupily.

Pokud se Izrael uchýlí k uvedené anexi jeho diplomatické vztahy s Jordánskem a možná i dalšími arabskými státy se ocitnou v ohrožení, varuje Washington Post. Kritizuje, že nic z toho ale Trumpa s Netanjahuem nezajímá, protože sledují své krátkodobé politické přežití.

"Blízkovýchodní mír byl dosud vzdálenou vyhlídkou, ale tito cyničtí a sobečtí politici ji ještě vzdálili," končí pochmurně americký deník.

Související

Izrael, ilustrační foto

Izrael si připomíná dva roky od brutálního útoku Hamásu, pozornost se upíná k jednáním

Izraelci se dnes, v úterý, scházejí po celé zemi, aby si připomněli druhé výročí útoku Hamásu ze 7. října. Během tohoto teroristického přepadení jižního Izraele ozbrojenci vedení Hamásem zabili zhruba 1 200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Památka kolektivního traumatu, které je nejtragičtějším útokem v historii Izraele, nadále silně doléhá na celou zemi.
Greta Thunbergová byla deportována

Izrael deportoval do Řecka a na Slovensko 171 aktivistů, včetně Grety Thunbergové

Izrael deportoval 171 aktivistů, včetně Grety Thunbergové, do Řecka a Slovenska.Izrael uvedl, že 171 aktivistů z humanitární flotily, včetně Grety Thunbergové, bylo dnes deportováno do Řecka a Slovenska. Thunbergová, která byla letecky převezena do Řecka, byla jednou z asi 450 aktivistů zadržených Izraelem, jehož jednotky minulý týden zadržely flotilu.

Více souvisejících

Izrael palestina USA (Spojené státy americké) Donald Trump Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Ruská obvinění z „operací pod falešnou vlajkou“ sílí: Příprava na hybridní válku proti NATO?

Ruská zahraniční rozvědka (SVR) stupňuje svá prohlášení, v nichž obviňuje západní země z plánování „operací pod falešnou vlajkou“, jejichž cílem má být diskreditace Moskvy. Ačkoli tato tvrzení postrádají jakékoli důkazy, analytici varují, že mohou být příznakem něčeho závažnějšího: intenzifikace hybridní válečné strategie. Podle odborníků by mohlo jít o signály, že se Kreml připravuje na vyprávění příběhu před potenciálním konfliktem s NATO.

včera

Prezident Trump

Trumpova vláda nabírá na drastičnosti. Žádá uvěznění starosty Chicaga, Američané jsou proti nasazení gardy

Prezident Donald Trump prosazuje tvrdý přístup své administrativy v celých Spojených státech, a to podle CNN znepokojivým a drastickým způsobem. V posledních dnech se jeho administrativa snažila obejít rozhodnutí soudce, kterého sám jmenoval, proti použití Národní gardy v Portlandu. Trump také naplno zaútočil na demokraty v projevech k armádním špičkám a vojákům, čímž popudil generály a admirály proti politické „modré straně“.

včera

Šárka Kučerová

Změna ve složení Sněmovny: Nově zvolená poslankyně odstoupila

Nově zvolená poslankyně Pirátů Šárka Kučerová se rozhodla vzdát svého poslaneckého mandátu. Důvody pro tento těžký krok jsou ryze osobní a rodinné. Na svém facebookovém profilu vysvětlila, že po mimořádně náročných letech, kdy se její rodina vyrovnávala s těžkou nemocí a následnou ztrátou manžela, se nyní musí plně věnovat svému synovi.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Experti: Evropa není připravena na hrozbu ruských dronů

V reakci na pokračující vojenskou ofenzívu Ruska na východním okraji Evropy a opakované, nestoudné narušování evropského vzdušného prostoru Moskvou eskaluje na kontinentu napětí. Evropa oznámila přijetí protiopatření v podobě ambiciózní „protidronové zdi“, která má čelit nové hrozbě bezpilotních letounů.

včera

včera

Tomio Okamura

Okamura připravil SPD o ministerstvo vnitra

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v úterý prohlásil, že pokud by jeho hnutí získalo v nové vládě ministerstvo vnitra, usiloval by o odvolání současného policejního prezidenta Martina Vondráška. Tím své hnutí připravil o možnost zastávat tento resort. Uvedla to Česká televize s tím, že pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) nabídne SPD místo vnitra vedení resortu obrany, právě kvůli výrokům Okamury.

včera

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Ocenění se uděluje ve Stockholmu.

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za molekulární architekturu. Otevírá cestu k řešení ekologických problémů

Ocenění v oblasti chemie za rok 2025 získali tři vědci, jejichž průkopnická práce v oblasti molekulární architektury otevírá cestu k řešení některých největších ekologických problémů naší planety. Japonský profesor Susumu Kitagawa, australský profesor Richard Robson a americký profesor Omar M. Yaghi si rozdělí finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 872 tisíc liber).

včera

Ilustrační foto

Česko rozhodně není rusofobní zemí, píše po volbách ruský tisk. "Opomíjí" přitom zásadní skutečnosti

Česká republika podle Ruska "rozhodně není" rusofobní zemí. Uvedl to ruský deník Vzglyad s tím, že se tato skutečnost ukázala v posledních letech a potvrzují ji i nedávné parlamentní volby. "Končící protiruská vláda premiéra Petra Fialy prohrála, jelikož se její radikálně protiruské chování ukázalo být anomálií, která neodpovídala skutečné náladě české společnosti. Země není prorusky orientovaná a rusofobové nebo dokonce jen silní euroatlantisté nemají v Česku udržitelnou většinu," píše dále ruský tisk, který pomíjí jak postoj současných stran k muniční iniciativě, tak i průzkumy, podle kterých lidé v Česku dlouhodobě většinově vyjadřují podporu Ukrajině.

včera

SPD

Česko na hraně: Pokud Babiš otevře dveře polofašistům, vydáme se cestou k rozkladu demokracie

Andrej Babiš stojí před klíčovým rozhodnutím, které určí, zda Česká republika zůstane pevnou součástí demokratického Západu, nebo se začne propadat do šedé zóny autoritářských režimů po vzoru Slovenska a Maďarska. Jeho touha po moci je však tak silná, že hrozí spojenectví s polofašisty a nacionalistickými extremisty, kteří své falešné vlastenectví staví na obdivu k Vladimiru Putinovi. Tito lidé, napojení na kremelské struktury a proruské dezinformační kanály, nehájí českou suverenitu, ale své osobní ambice a mocenské sny. Jejich účast na vládě by znamenala otevřené ohrožení demokracie i důvěryhodnosti země.

včera

Facebook Sébastien Lecornu

Jak odvrátit politickou krizi? Lecornu se na poslední chvíli snaží uchránit Francii od předčasných voleb

Končící francouzský premiér Sébastien Lecornu vyjádřil opatrný optimismus ohledně schválení rozpočtu do konce roku, což by mohlo odvrátit další předčasné volby a prohlubování politické krize v zemi. Uvedl, že jeho rozhovory s lídry politických stran odhalily „vůli“ k dosažení dohody, což podle něj snižuje pravděpodobnost rozpuštění parlamentu. Své závěry má doručit prezidentu Emmanuelu Macronovi ještě dnes, ve středu.

včera

Gaza

V Pásmu Gazy už se nežije, ale bojuje o přežití. Lidé už ztratili naději

Za dva roky války v Gaze zemřelo přes 67 000 Palestinců a dalších více než 169 000 utrpělo zranění, což znamená, že každý devátý člověk, který v Gaze žil před válkou, je dnes mrtev nebo zraněn. Informovalo o tom v úterý Ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Obyvatelstvo čelí šířícímu se hladomoru, který je označován jako „vytvořený člověkem“, přičemž většina lidí přišla o domovy a živobytí. Mnozí ztratili také veškerou naději, a to navzdory probíhajícím nepřímým rozhovorům o příměří mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě.

včera

včera

Ursula von der Leyenová Prohlédněte si galerii

Znepokojivý přístup Evropy: Ví, že Rusko je problém a nic s tím nedokáže udělat

Evropská unie čelí narůstající hybridní válce ze strany Ruska, avšak nedokáže se shodnout na společné strategii, jak na tuto hrozbu reagovat. Znepokojivý dojem zanechal summit v Kodani, který měl upevnit konsenzus ohledně evropského přezbrojení. Místo toho se z něj stala trapná přehlídka politických rozbrojů, které brání vytvoření ucelené obranné politiky Evropy, píše The Guardian.

včera

Chicago

Trump povolal do Chicaga Národní gardu

Příjezd Texaské národní gardy do oblasti Chicaga znamená další eskalaci tvrdého postupu prezidenta Donalda Trumpa vůči tomuto městu. V Chicagu už v uplynulých týdnech došlo k zesílení imigračních opatření a také k rostoucímu počtu násilných střetů. Ty se odehrály například na předměstí Broadview, kde byly bezpečnostní složky zachyceny, jak proti demonstrantům používají slzný a pepřový plyn.

včera

Zbyněk Stanjura

S Fialou skončí i Stanjura. Kdo povede ODS a co bude se Spolu?

Premiér a předseda Občanské demokratické strany (ODS) Petr Fiala, který v úterý oznámil spolustraníkům, že na příštím kongresu strany už nebude usilovat o pozici předsedy, není jediným, kdo ve vedení strany končí. O další kandidaturu se už nebude ucházet ani první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Vyvstává tak otázka, kdo stranu od příštího roku povede, a v kuloárech padá řada jmen.

včera

7. října 2025 21:33

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Vypište volby, nebo rezignujte. Tlak na Macrona roste

Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí silnému tlaku, aby vypsal předčasné parlamentní volby nebo rezignoval. K opozičním hlasům se přidávají i jeho bývalí spojenci, kteří požadují, aby Macron okamžitě jednal a ukončil prohlubující se politickou krizi. Jedná se o jedno z nejhorších období politického chaosu ve Francii od vzniku Páté republiky v roce 1958.

7. října 2025 20:19

Lodní doprava, ilustrační foto

Politico: Ruská flotila znečišťující evropská moře navzdory sankcím je ukázka neschopnosti EU

Ruská „stínová flotila“ tankerů, která obchází západní sankce, nadále znečišťuje evropská moře úniky ropy. Tyto incidenty poukazují na neschopnost Evropy účinně omezit plavidla napojená na Moskvu. Společné vyšetřování organizace SourceMaterial a Politico odhalilo, že nejméně pět tankerů z této flotily pokračovalo v plavbě evropskými vodami, i když za sebou zanechaly ropné skvrny. Dvě z těchto lodí byly individuálně sankcionovány Spojeným královstvím ještě před incidenty. 

7. října 2025 19:18

7. října 2025 18:47

Severokorejští hackeři dotují Pchjongjang. Krádeže kryptoměn tvoří nemalou část HDP KLDR

Severokorejští hackeři letos zaznamenali rekordní rok, když ukradli více než 2 miliardy USD v kryptoměnách. Podle odhadů OSN tvoří tyto krádeže nyní kolem 13 % hrubého domácího produktu (HDP) Severní Koreje. Vyplývá to ze zjištění analytiků, kteří zároveň varují před změnou cílení útoků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy