Turecké úřady deportovaly od loňského listopadu do domovských zemí 150 cizinců, které pokládají za radikály napojené na teroristická hnutí, zejména na organizaci Islámský stát (IS). Podle agentury Anadolu to dnes uvedl mluvčí tureckého ministerstva vnitra Ismail Catakli.
Z celkem 150 deportovaných jich z evropských zemí mířilo nejvíce do Německa či Francie, další Ankara odeslala mimo jiné do Británie či Dánska, konkrétní počty osob ale mluvčí neuvedl. Ve čtvrtek turecké ministerstvo vnitra informovalo o třech zahraničních bojovnících deportovaných do Švýcarska.
Ankara bez většího mediálního zájmu deportovala jednotlivé zahraniční radikály do zemí jejich původu už v minulosti, loni v listopadu ale tyto repatriace zrychlila. Turecko kritizuje západní státy, že nechtějí přijímat zpět své občany, kteří v předchozích letech odešli bojovat do Sýrie do řad IS. V listopadu ministr vnitra Süleyman Soylu prohlásil, že Turecko není pro bojovníky IS žádným hotelem.
Turecký deník Daily Sabah dnes napsal, že ve věznicích v zemi je asi 1200 zahraničních členů IS a na 300 jich turecké jednotky zadržely od zahájení operace na severovýchodě Sýrie loni v říjnu. Ankara tvrdí, že cílem operace je vyhnat z oblasti kurdské milice, které Turecko považuje za teroristické. Právě tyto milice, které s USA dříve bojovaly proti IS, dosud na severovýchodě Sýrie střežily tábory se zajatými příslušníky Islámského státu.
Evropské země se k převzetí svých občanů, kteří se přidali k IS, staví velmi neochotně. Jednak je mají za bezpečnostní hrozbu, obávají se ale také, že proti nim při soudních procesech bude domácí justice jen těžko zajišťovat důkazy.
Minulý týden turecký ministr vnitra Soylu v televizi CNN Türk uvedl, že za celý rok 2019 deportovala Ankara 778 zahraničních bojovníků do zemí jejich původu. Neřekl ale, zda byli všichni napojeni na IS.
Související
Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
Turecko , deportace , Islámský stát (IS)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák