Demonstranti protestující proti vládě dnes opět zaplnili ulice a náměstí po celém Libanonu. Libanonská armáda ve svém prohlášení uvedla, že má v plánu odblokovat hlavní silnice a odstranit zátarasy vybudované demonstranty. Protestující se ale do ulic vrátili a svými shromážděními, na kterých požadují demisi vlády, opět na mnoha místech zablokovali dopravu, uvedla agentura Reuters. Při potyčkách utrpělo zranění několik vojáků i civilistů.
Libanon, jehož populace čítá šest milionů lidí včetně milionu syrských uprchlíků, se nyní potýká s bezprecedentní vlnou protestů proti politickým elitám. Lidé jim dávají za vinu stávající hluboké ekonomické potíže. Protivládní demonstrace pokračují navzdory tomu, že vláda představila soubor ekonomických reforem. Uzavřeny byly banky, školy i mnoho obchodů.
"Ulice neopustíme, protože toto je jediný způsob, jak můžeme vyvíjet tlak," uvedl jeden z protestujících u bariéry na jednom z hlavních mostů v libanonské metropoli. "Neodejdeme, dokud nevyhoví našim požadavkům," dodal.
Ulice libanonských měst byly dnes večer opět plné demonstrantů, kteří poslouchali vlasteneckou hudbu a měli u sebe libanonské vlajky a nápisy s protestními hesly.
Při střetech s demonstranty nedaleko severolibanonského města Tripolis vojáci vypálili několik střel do vzduchu. Pět vojáků a několik civilistů utrpělo zranění, uvedla armáda ve svém prohlášení.
Bouřlivé protesty začaly minulý čtvrtek a premiér Saad Harírí dal následujícího dne ministrům 72 hodin na rychlou dohodu o reformách. V pondělí oznámil, že vláda nezavede nové daně, jak původně zamýšlela, pomůže nejchudším a zprivatizuje služby. Právě na špatnou úroveň služeb si lidé rovněž stěžují.
Z dalších opatření jmenoval premiér snížení platů politiků na polovinu, zavedení půjček na bydlení či zdanění bank, aby se podílely na snaze vyrovnat rozpočtový schodek. Demonstranty však premiérovy záměry neuspokojily, bezprostředně po jeho vystoupení opět vyzvali k demisi vlády.
Libanonská ekonomika, která se opírá zejména o turismus a stavebnictví, se už několik let potýká s pomalým růstem v souvislosti s konflikty v regionu. Malý středomořský stát má třetí nejvyšší úroveň zadlužení ve světě.
Související
Libanon jako první arabský stát zrušil trest smrti. Zavádí těžké doživotní nucené práce
Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu
Aktuálně se děje
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
včera
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
24. srpna 2026 22:00
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
24. srpna 2026 20:49
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
24. srpna 2026 19:36
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
24. srpna 2026 18:19
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
24. srpna 2026 17:06
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
24. srpna 2026 15:45
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Zdroj: Libor Novák