Vyšetřovatelé výbuchu v přístavu v Bejrútu podle libanonského prezidenta Michela Aúna zkoumají, zda příčinou neštěstí byla nedbalost, nehoda či vnější zásah.
S odvoláním na dnešní sdělení prezidentovy kanceláře to napsala agentura Reuters. Mohutný výbuch má na svědomí už více než 150 životů. Přes 5000 lidí bylo zraněno.
"Příčina dosud nebyla stanovena. Je možné, že šlo o vnější zásah raketou, bombou nebo jiný čin," řekl Aún místním médiím.
Podle prezidenta se vyšetřování výbuchu v přístavním skladu, kde byly uloženy vysoce výbušné materiály, soustředí na tři oblasti. "Zaprvé, jak se tam výbušné materiály dostaly a jak byly uskladněny... Zadruhé, zda byl výbuch výsledkem nedbalosti nebo nehody... A zatřetí možnost, že šlo o vnější zásah," uvedl prezident.
Odmítl zároveň návrhy na mezinárodní vyšetření exploze, protože by to podle jeho slov "rozmělnilo pravdu". Prezident, který je v úřadu od roku 2016, také řekl, že se o nebezpečném skladu v přístavu dověděl až letos v červenci a dal příkaz učinit, co je nezbytné.
Premiér Hasan Dijáb a prezident Aún již dříve uvedli, že explodovalo 2750 tun dusičnanu amonného, který byl šest let nebezpečně uložen ve skladu v přístavu. Dusičnan amonný se využívá v hnojivech, ale také v bombách, píše Reuters.
Aún uvedl, že požádal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který Bejrút navštívil ve čtvrtek, aby "zajistil letecké záběry, jež odhalí, co se stalo; pokud je Francouzi nemají, požádáme o ně jiný zdroj".
Nejmenovaný zdroj, který zná první podrobnosti z vyšetřování, Reuters ve středu sdělil, že příčinou výbuchu byla patrně nečinnost a nedbalost ohledně obsahu skladu. Podle tohoto zdroje mělo záležitost řešit několik komisí a soudců, ale "nic se s tím nedělalo".
USA nevyloučily, že příčinou neštěstí byl útok, zatímco Izrael, který s Libanonem několikrát válčil, odmítl, že by měl jakýkoli podíl na katastrofě, píše Reuters.
Aún uvedl, že v rámci vyšetřování bylo zadrženo 20 zaměstnanců přístavu. Centrální banka zároveň zmrazila účty sedmi lidí, včetně vedoucího přístavu a šéfa celní správy.
Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol) dnes oznámila, že na libanonskou žádost posílá do Libanonu odborníky kvůli identifikaci mrtvých. Generální tajemník Interpolu Jürgen Stock řekl, že organizace se svými zkušenostmi může libanonským úřadům pomoci.
List The Guardian získal svědectví Libanonce, jenž pracoval ve skladu, který vybuchl. Júsuf Šaháda žije od března v Kanadě, ale řekl, že ve skladu bylo kromě dusičnanu uloženo několik pytlů s pyrotechnikou. Příkaz k uložení dusičnanu prý vydala armáda s tím, že pro něj nemá jiné místo. Šaháda věděl o téměř každodenních stížnostech celníků i zaměstnanců bezpečnosti, kteří upozorňovali na nevhodnost uložení. "Ve skladu 12 bylo 30-40 plastových pytlů pyrotechniky" zabavené v letech 2009 až 2010, tvrdil Šaháda. "Ty pytle byly vlevo od vchodu. Stěžoval jsem si na to, bylo to nebezpečné. Bylo tam také vlhko, čekalo to jenom na to, až se stane neštěstí. V první řadě ty chemikálie do skladu neumístili přístavní zaměstnanci. Rozhořčení musí směřovat k vládě," řekl Šaháda.
Zdroj obeznámený s předběžnými závěry vyšetřování uvedl, že ve skladišti číslo devět v bejrútském přístavu v úterý propukl požár, který se poté rozšířil do skladu číslo 12, kde byl uložen dusičnan amonný.
Mnozí Libanonci tvrdí, že výbuch a jeho okolností odrážejí rozsáhlou korupci a bratříčkování vládnoucích elit a že vláda se dlouhodobě snaží svá různá selhání svalit na níže postavené činitele. Aún podle Reuters nyní prohlásil, že před soudem mohou stanout "velcí i malí" činitelé.
Související
V přístavu v Bejrútu se dnes zřítila další část obřího obilného sila
Pravdu nelze nikdy skrýt, řekl papež o výbuchu v Bejrútu
exploze v libanonském Bejrútu (4. srpna 2020) , Michel Aún , libanon , Hasan Dijáb (Libanon) , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák