Boje na jihu Pásma se blíží ke konci, prohlásil Netanjahu. Pak Izrael provedl nejsilnější útok za poslední měsíce

 

Server napsal, že tento útok představuje nejintenzivnější dělostřeleckou palbu z Pásma Gazy za poslední měsíce.

Izraelská armáda upřesnila, že několik projektilů vystřelených z Pásma Gazy bylo zachyceno a zneškodněno, jiné dopadly do jižního Izraele. Podle místních úřadů ke zraněním lidí ani materiálním škodám nedošlo.

K ostřelování území na jihu Izraele, kde se nacházejí obce a kibuce, se přihlásilo ozbrojené křídlo hnutí Islámský džihád - Brigády al-Kuds. V prohlášení zveřejněném po útoku militanti prohlásili, že útok byl "reakcí na zločiny sionistického nepřítele proti našemu palestinskému lidu".

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přitom před několika dny oznámil, že intenzivní boje proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás na jihu Pásma Gazy se blíží ke konci. Zároveň však zdůraznil, že válka neskončí, dokud Hamás bude mít kontrolu nad Pásmem Gazy.

Podle serveru Times of Israel Netanjahu upřesnil, že ukončení intenzivních bojů v Gaze umožní Izraeli přesunout více jednotek na boj proti Hizballáhu podporovanému Íránem v Libanonu.

Válka v Pásmu Gazy odstartovala útoky ze 7. října 2023, kdy palestinská komanda pronikla na jih Izraele a zabila tam přibližně 1140 lidí, většinou izraelských civilistů.

Zároveň bylo zajato kolem 250 rukojmích, z nichž polovina podle Izraele stále zůstává v zajetí, přičemž se předpokládá, že někteří byli mezitím zabiti. V reakci na tyto útoky zahájil Izrael nejprve letecké útoky a následně i pozemní operaci v Gaze.

Netanjahu uvedl tyto poznámky během rozhovoru pro izraelskou televizi, což bylo jeho první interview v hebrejštině od útoků 7. října 2023.

V rozhovoru se také vyjádřil k otázkám ohledně možného vlivu odmítavého postoje záložníků izraelské armády, kteří protestovali proti kontroverzní justiční reformě a odmítli nastoupit do služby.

Netanjahu označil měsíce protivládních protestů za "katastrofu, která přišla z levé části politického spektra". Dodal, že odmítnutí záložníků nastoupit do služby bylo "důležitým faktorem" neúspěchu v reakci na útoky z 7. října, "ale ne hlavním".

Někteří vysocí představitelé izraelských tajných služeb a armády také přiznali, že k útoku vedenému Hamásem vedly chyby a nedostatky.