Bolestivé, ale ne osudové. Kreml po zastavení pomoci slaví, Kyjev USA poděkoval

"Jedná se o pozastavení, které ponechává naději na obnovení. Je to forma donucovací diplomacie, ne přerušení vztahů. Je to velmi bolestivé, ale ne osudové. Ukrajina tím přijde o další životy a území, ale nepovede to k její porážce," uvedl vysoký ukrajinský činitel pro server Politico.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v úterý poděkoval Spojeným státům za dosavadní pomoc a zdůraznil význam pokračující spolupráce. "Ukrajina je odhodlána pokračovat v partnerství se Spojenými státy a věřím, že jejich podpora, jako jednoho z našich největších spojenců, bude pokračovat," uvedl.

Navzdory snaze zachovat optimismus je v Kyjevě patrné rozčarování. USA se totiž posunuly od klíčového spojence směrem k proruskému postoji, přičemž prezident Donald Trump se snaží urychlit mírovou dohodu. "Trump měl možnost vyvíjet tlak na Rusko, ale místo toho ho uplatňuje na oběť agrese," kritizoval rozhodnutí Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu. Zastavení dodávek amerických zbraní, zejména systémů protivzdušné obrany, označil za politickou ránu pro Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí silnému tlaku Trumpovy administrativy po nevydařeném setkání v Bílém domě, kde se stal terčem ostré kritiky ze strany prezidenta Trumpa i viceprezidenta JD Vanceho. Trumpovi spojenci údajně požadují, aby se Zelenskyj za schůzku omluvil, zatímco miliardář Elon Musk na sociální síti navrhl, aby ukrajinský prezident dostal "možnost amnestie v neutrální zemi výměnou za mírovou tranzici zpět k demokracii v Ukrajině".

Zelenskyj však nadále trvá na tom, že Ukrajina usiluje o mír, avšak pouze takový, který bude spravedlivý a trvalý. "Ukončení americké pomoci bude pomocí výhradně pro Putina," uvedl ukrajinský prezident s tím, že jeho administrativa pracuje na opatřeních, aby ukrajinská armáda nebyla tímto krokem zaskočena.

Zatímco Bílý dům nevydal žádné výkonné nařízení o zastavení pomoci, americký činitel pro Politico uvedl, že administrativa Trumpa "pozastavuje a přezkoumává naši pomoc, aby bylo zajištěno, že přispívá k řešení".

Ztráta amerických zbraní představuje pro Ukrajinu vážnou ránu, nicméně Kyjev má stále možnost pokračovat v boji. Podle Zelenského dokáže Ukrajina pokrýt 40 % svých vojenských potřeb, přičemž USA dosud dodávaly 30 % a Evropa dalších 30 %. Odborníci přitom upozorňují, že americká podpora sice činila jen pětinu celkové výzbroje ukrajinské armády, ale právě tato část byla nejmodernější a nejúčinnější.

Zastavení dodávek ovlivní především frontové linie, kde evropští spojenci nejsou schopni plně nahradit americké zbraně. Ukrajina se zároveň potýká s hrozbou masivního ruského útoku. Podle Vadima Skibického, zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky, Rusko připravuje jeden z největších dronových úderů v historii, který by mohl zahrnovat až 500 bezpilotních letounů.

Kreml na rozhodnutí USA reagoval s uspokojením. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil zastavení pomoci za "pravděpodobně největší příspěvek k míru".

Nejde však o první případ, kdy Ukrajina čelila výpadku americké vojenské pomoci. "Čekali jsme devět měsíců na schválení balíčku 61 miliard dolarů. Bylo to těžké období, ale ne tragédie," připomněl ukrajinský dobrovolník Serhij Prytula.

Navzdory historickým zkušenostem je v Kyjevě jasně patrné zklamání. "Prezident Trump tvrdí, že chce mír. Ukončení vojenské pomoci Ukrajině ale mír nepřinese – naopak, znamená kapitulaci před ruskými válečnými ambicemi," uvedl Mykola Murskyj z organizace Razom for Ukraine. "Putin nemá důvod zastavit válku, pokud Ukrajina zůstane osamocená. Rusko to využije k dobytí dalších území, zabíjení lidí a deportacím ukrajinských dětí," dodal.