Česko není samo. Podmínku NATO na výdaje na obranu nesplnila většina zemí, USA překvapivě nejsou nejaktivnější

Cíl NATO splnilo Slovensko, Velká Británie, USA, Polsko, Dánsko, Finsko, Řecko, Maďarsko a tři pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko. Lídrem bylo Polsko s výdaji na obranu ve výši 3,92 procenta HDP. Předběhlo tím i Spojené státy, které v roce 2023 podle nejnovějších propočtů vynaložily na obranu 3,24 procenta HDP.

Podle DPA jsou tyto údaje brizantní v souvislosti s pravděpodobným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu po listopadových prezidentských volbách v USA. Během svého prvního funkčního období v letech 2017 – 2021 Trump opakovaně kritizoval příliš nízké výdaje evropských spojenců na obranu a dokonce pohrozil vystoupením USA z Aliance.

Během nedávného předvolebního vystoupení Trump řekl, že v případě útoku Ruska nepomohou USA spojencům s nízkými výdaji na obranu. Na konci žebříčku výdajů jsou země jako Španělsko (1,24 procenta), Belgie (1,21 procenta) a Lucembursko (1,01 procenta). Německo dosáhlo kvóty 1,66 procenta.

Stoltenberg při představování zprávy uvedl, že rok 2023 byl devátým po sobě s rostoucími výdaji členských zemí NATO na obranu. Dodal, že v roce 2024 spojenci NATO v Evropě investují do obrany celkem 470 miliard dolarů, což poprvé představuje dvě procenta jejich kombinovaného HDP. Letos splní dvouprocentní cíl dvě třetiny zemí, zatímco v roce 2014 to byly jen tři, připomněl Stoltenberg.