Chameneí nařídil odvetný útok na Izrael. Tel Aviv slibuje Íránu tvrdou odplatu

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí nařídil vojenským představitelům připravit odvetný útok na Izrael, uvedl deník The New York Times (NYT). Izrael varuje, že pokud Írán zaútočí znovu, izraelská armáda zaútočí na další íránské objekty.

Chameneí se tak rozhodl po briefingu o škodách, které způsobily izraelské letecké údery na íránské vojenské pozice. Vysoce postavení íránští představitelé zároveň varovali před „tvrdou“ a „nepředstavitelnou“ reakcí na izraelské útoky.

Podle NYT se Teherán chystá s odvetou počkat až po amerických prezidentských volbách 5. listopadu, ale jiná média tvrdí, že reakce Íránu by mohla přijít i dříve. Izraelský letecký útok, který zasáhl protiletadlové a radarové systémy na území Íránu, byl reakcí na masivní balistický útok, který Írán provedl na izraelské cíle 1. října.

Zdroje blízké NYT uvedly, že Chameneí rozhodnutí učinil poté, co mu jeho Rada národní bezpečnosti předložila podrobnosti o škodách způsobených izraelskými údery. Izrael tvrdí, že jeho útok úspěšně zničil íránské systémy protivzdušné obrany i infrastrukturu pro výrobu balistických raket. Chameneí prý vyhodnotil izraelský útok jako důvod k odpovědi, aby Írán nebyl vnímán jako oslabený.

Server Axios mezitím uvedl, že izraelská rozvědka očekává útok proíránských milic z Iráku, které by pro Írán mohly vypálit drony a balistické střely, což by Teheránu umožnilo vyhnout se dalším přímým izraelským úderům na strategické cíle uvnitř Íránu.

Během svého projevu na slavnostním ceremoniálu izraelských ozbrojených sil premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že izraelské útoky zasáhly „citlivé oblasti“ Íránu a zničily klíčové obranné schopnosti. „Rázné projevy íránských vůdců nemohou zakrýt fakt, že dnes máme větší volnost pohybu v Íránu než kdy dřív,“ prohlásil Netanjahu.

Šéf izraelského generálního štábu Herzi Halevi podle serveru Times of Israel pohrozil, že pokud Írán zaútočí znovu, izraelská armáda bude schopna zasáhnout tvrději. Izraelské letectvo údajně zasáhlo klíčové íránské vojenské cíle včetně výrobních zařízení pro drony a balistické rakety v Teheránu, Karádži, Isfahánu a Šírázu.

Írán se dosud snažil minimalizovat rozsah škod a tvrdil, že izraelským útokům podlehlo jen minimum vojenského vybavení, přičemž bylo přiznáno pouze několik obětí. Ajatolláh Chameneí v neděli uvedl, že dopad útoků „není třeba přehánět, ani zlehčovat.“ Šéf íránských revolučních gard Hosejn Salámí ale upozornil, že „hořké následky“ pro Izrael budou „nepředstavitelné.“

Izraelské odvetné údery přišly jen několik týdnů po masivním íránském balistickém útoku, který vyhnal izraelské obyvatele do krytů. Írán zároveň uvedl, že střely byly reakcí na nedávné útoky Izraele proti vedoucím představitelům hnutí Hizballáh a Hamás. 

Související

Gökhan Bacik

Pád Asada jako jeden z největších ruských neúspěchů. Expert pro EZ řekl, co teď Sýrii čeká

Sýrii po pádu režimu dosavadního autoritářského prezidenta Bašára Asada nečeká nic jednoduchého. Podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého se do procesu změny režimu musí zapojit mezinárodní prostředí a pokusí se ho ovlivnit i aktéři jako Turecko nebo Izrael. Pád Asada označil za jeden z největších neúspěchů ruské geopolitiky. 
Eva Taterová

Začalo příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Expertka vidí riziko, roli může sehrát Írán

Od noci na středu zavládlo nad Libanonem příměří mezi Izraelem a militantním palestinským hnutím Hizballáh. Jestli příměří bude permanentní, to se teprve ukáže. „Alespoň oficiálně je toto příměří uzavřené na 60 dní s vizí, že povede k deeskalaci napětí a snad i trvalejšímu míru v oblasti,“ říká Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pro EuroZprávy.cz.

Více souvisejících

Írán Izrael Alí Chameneí (íránský ajatolláh)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 18 minutami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 42 minutami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 2 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 4 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy