Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) v tichosti připravuje plány na vytvoření trvalé základny ve Venezuele. Podle několika zdrojů CNN obeznámených s touto situací má CIA sloužit jako hlavní nástroj administrativy Donalda Trumpa při prosazování amerického vlivu v zemi poté, co byl počátkem tohoto měsíce dramaticky zadržen bývalý prezident Nicolás Maduro.
Plánování, na kterém se podílí CIA společně s ministerstvem zahraničí, se soustředí na podobu americké přítomnosti v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Ačkoliv ministerstvo zahraničí bude mít na starosti oficiální diplomatické styky, Trumpova administrativa hodlá v první fázi sázet především na zpravodajské důstojníky, a to kvůli nestabilní bezpečnostní situaci v zemi.
Zdroje blízké procesu uvádějí, že zatímco ministerstvo zahraničí „vztyčí vlajku“, skutečnou moc a vliv bude vykonávat právě CIA. Mezi její bezprostřední cíle patří navazování neformálních vztahů s místními elitami, zajišťování bezpečnosti a mapování politického terénu v post-madurovské éře.
V první fázi by američtí operativci měli působit v rámci takzvaného anexu CIA, což je model, který Spojené státy využily například na Ukrajině. Tento postoj umožní navázat kontakty s různými frakcemi venezuelské vlády i opozice, které by pro běžné diplomaty byly z protokolárních či bezpečnostních důvodů nedostupné.
Zřízení tohoto anexu je pro Washington prioritou číslo jedna. Má sloužit k vytvoření komunikačních kanálů s venezuelskými tajnými službami, což umožní vést citlivé rozhovory dříve, než bude v Caracasu znovu otevřena oficiální ambasáda. CIA se k těmto informacím odmítla oficiálně vyjádřit.
O významu zpravodajské složky svědčí i to, že prvním vysokým představitelem Trumpovy vlády, který Venezuelu po svržení Madura navštívil, byl ředitel CIA John Ratcliffe. Ten se v zemi setkal s prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou a vojenskými lídry, aby jim předal jasný vzkaz: Venezuela již nesmí být bezpečným přístavem pro protivníky Ameriky.
Důležitou součástí mise CIA bude briefing nových venezuelských představitelů o hrozbách spojených s vlivem Číny, Ruska a Íránu. Tyto citlivé informace, které podléhají utajení, nemůže zprostředkovat ministerstvo zahraničí, ale musí být předány přímo agenty tajných služeb na základě rozhodnutí ředitele národních zpravodajských služeb.
Úloha CIA v současném dění není náhodná; její agenti působili v zemi tajně několik měsíců před Madurovým zadržením. Již v srpnu byl v zemi nasazen speciální tým, který sledoval Madurovy pohyby a zvyky, přičemž klíčové informace poskytoval i vysoce postavený zdroj přímo uvnitř venezuelského vládního aparátu.
Rozhodnutí administrativy podpořit v mocenském boji Delcy Rodríguezovou namísto opoziční vůdkyně Maríi Machadové bylo rovněž založeno na tajné analýze CIA. Tato zpráva hodnotila dopady Madurova odstranění a doporučovala nejvhodnější nástupnické vedení pro zajištění stability v regionu.
Nyní se CIA soustředí na tichý dohled nad novým vedením, které pomohla instalovat. Plánování však komplikuje fakt, že Bílý dům dosud jasně nedefinoval širší strategické cíle. Donald Trump sice prohlásil, že USA budou zemi po dopadení Madura „řídit“, ale konkrétní instrukce pro státní úředníky v terénu zatím chybí.
Dlouhodobé plány zůstávají nejasné i v otázce znovuotevření velvyslanectví v Caracasu, které bylo uzavřeno v roce 2019. Ministerstvo zahraničí sice jmenovalo zkušenou diplomatku Lauru Doguovou, aby vedla venezuelskou agendu, ale bezpečnostní situace v zemi zatím neumožňuje návrat standardního diplomatického sboru.
Ministerstvo již vyslalo do venezuelské metropole technický tým, aby posoudil stav budovy ambasády. Ta byla sice střežena místním personálem, ale její okamžité zprovoznění bude vyžadovat čas a značné investice. Trump přitom dává najevo, že chce v zemi vidět americké ropné společnosti co nejdříve.
Bezpečnostní rizika zůstávají hlavním důvodem, proč CIA očekává dominantní roli v nadcházejících měsících. Diplomaté nejsou cvičeni pro ochranu v nepřátelském prostředí, zatímco agenti tajných služeb mohou v chaotické přechodové fázi operovat s větší flexibilitou a zajišťovat vliv USA bez nutnosti okamžitého diplomatického krytí.
Otázkou zůstává, jak na otevřenější přítomnost CIA zareaguje venezuelská veřejnost. Nicolás Maduro roky využíval tajnou službu jako strašák a obviňoval ji z pokusů o státní převrat. Skutečnost, že se CIA nyní přímo podílí na správě země, může vyvolat u části obyvatelstva odpor, přestože byla Madurem nenáviděna.
Související
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům
USA (Spojené státy americké) , CIA , Venezuela
Aktuálně se děje
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
včera
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
včera
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
včera
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
včera
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
včera
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
včera
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
včera
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
včera
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
včera
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
včera
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
včera
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
včera
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
včera
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
včera
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno 18. května 2026 23:02
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.
Zdroj: David Holub