Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) v tichosti připravuje plány na vytvoření trvalé základny ve Venezuele. Podle několika zdrojů CNN obeznámených s touto situací má CIA sloužit jako hlavní nástroj administrativy Donalda Trumpa při prosazování amerického vlivu v zemi poté, co byl počátkem tohoto měsíce dramaticky zadržen bývalý prezident Nicolás Maduro.
Plánování, na kterém se podílí CIA společně s ministerstvem zahraničí, se soustředí na podobu americké přítomnosti v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Ačkoliv ministerstvo zahraničí bude mít na starosti oficiální diplomatické styky, Trumpova administrativa hodlá v první fázi sázet především na zpravodajské důstojníky, a to kvůli nestabilní bezpečnostní situaci v zemi.
Zdroje blízké procesu uvádějí, že zatímco ministerstvo zahraničí „vztyčí vlajku“, skutečnou moc a vliv bude vykonávat právě CIA. Mezi její bezprostřední cíle patří navazování neformálních vztahů s místními elitami, zajišťování bezpečnosti a mapování politického terénu v post-madurovské éře.
V první fázi by američtí operativci měli působit v rámci takzvaného anexu CIA, což je model, který Spojené státy využily například na Ukrajině. Tento postoj umožní navázat kontakty s různými frakcemi venezuelské vlády i opozice, které by pro běžné diplomaty byly z protokolárních či bezpečnostních důvodů nedostupné.
Zřízení tohoto anexu je pro Washington prioritou číslo jedna. Má sloužit k vytvoření komunikačních kanálů s venezuelskými tajnými službami, což umožní vést citlivé rozhovory dříve, než bude v Caracasu znovu otevřena oficiální ambasáda. CIA se k těmto informacím odmítla oficiálně vyjádřit.
O významu zpravodajské složky svědčí i to, že prvním vysokým představitelem Trumpovy vlády, který Venezuelu po svržení Madura navštívil, byl ředitel CIA John Ratcliffe. Ten se v zemi setkal s prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou a vojenskými lídry, aby jim předal jasný vzkaz: Venezuela již nesmí být bezpečným přístavem pro protivníky Ameriky.
Důležitou součástí mise CIA bude briefing nových venezuelských představitelů o hrozbách spojených s vlivem Číny, Ruska a Íránu. Tyto citlivé informace, které podléhají utajení, nemůže zprostředkovat ministerstvo zahraničí, ale musí být předány přímo agenty tajných služeb na základě rozhodnutí ředitele národních zpravodajských služeb.
Úloha CIA v současném dění není náhodná; její agenti působili v zemi tajně několik měsíců před Madurovým zadržením. Již v srpnu byl v zemi nasazen speciální tým, který sledoval Madurovy pohyby a zvyky, přičemž klíčové informace poskytoval i vysoce postavený zdroj přímo uvnitř venezuelského vládního aparátu.
Rozhodnutí administrativy podpořit v mocenském boji Delcy Rodríguezovou namísto opoziční vůdkyně Maríi Machadové bylo rovněž založeno na tajné analýze CIA. Tato zpráva hodnotila dopady Madurova odstranění a doporučovala nejvhodnější nástupnické vedení pro zajištění stability v regionu.
Nyní se CIA soustředí na tichý dohled nad novým vedením, které pomohla instalovat. Plánování však komplikuje fakt, že Bílý dům dosud jasně nedefinoval širší strategické cíle. Donald Trump sice prohlásil, že USA budou zemi po dopadení Madura „řídit“, ale konkrétní instrukce pro státní úředníky v terénu zatím chybí.
Dlouhodobé plány zůstávají nejasné i v otázce znovuotevření velvyslanectví v Caracasu, které bylo uzavřeno v roce 2019. Ministerstvo zahraničí sice jmenovalo zkušenou diplomatku Lauru Doguovou, aby vedla venezuelskou agendu, ale bezpečnostní situace v zemi zatím neumožňuje návrat standardního diplomatického sboru.
Ministerstvo již vyslalo do venezuelské metropole technický tým, aby posoudil stav budovy ambasády. Ta byla sice střežena místním personálem, ale její okamžité zprovoznění bude vyžadovat čas a značné investice. Trump přitom dává najevo, že chce v zemi vidět americké ropné společnosti co nejdříve.
Bezpečnostní rizika zůstávají hlavním důvodem, proč CIA očekává dominantní roli v nadcházejících měsících. Diplomaté nejsou cvičeni pro ochranu v nepřátelském prostředí, zatímco agenti tajných služeb mohou v chaotické přechodové fázi operovat s větší flexibilitou a zajišťovat vliv USA bez nutnosti okamžitého diplomatického krytí.
Otázkou zůstává, jak na otevřenější přítomnost CIA zareaguje venezuelská veřejnost. Nicolás Maduro roky využíval tajnou službu jako strašák a obviňoval ji z pokusů o státní převrat. Skutečnost, že se CIA nyní přímo podílí na správě země, může vyvolat u části obyvatelstva odpor, přestože byla Madurem nenáviděna.
Související
Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku
Trump odmítl deeskalaci na Blízkém východě, zní z Íránu
USA (Spojené státy americké) , CIA , Venezuela
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Írán zaminoval Hormuzský průliv
před 1 hodinou
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
včera
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
včera
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
včera
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
včera
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
včera
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
včera
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
včera
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
včera
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
včera
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
včera
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
včera
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
včera
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
včera
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
včera
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
včera
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.
Zdroj: Libor Novák