CNN: CIA potají spřádá plány na vytvoření trvalé základny ve Venezuele

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) v tichosti připravuje plány na vytvoření trvalé základny ve Venezuele. Podle několika zdrojů CNN obeznámených s touto situací má CIA sloužit jako hlavní nástroj administrativy Donalda Trumpa při prosazování amerického vlivu v zemi poté, co byl počátkem tohoto měsíce dramaticky zadržen bývalý prezident Nicolás Maduro.

Plánování, na kterém se podílí CIA společně s ministerstvem zahraničí, se soustředí na podobu americké přítomnosti v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Ačkoliv ministerstvo zahraničí bude mít na starosti oficiální diplomatické styky, Trumpova administrativa hodlá v první fázi sázet především na zpravodajské důstojníky, a to kvůli nestabilní bezpečnostní situaci v zemi.

Zdroje blízké procesu uvádějí, že zatímco ministerstvo zahraničí „vztyčí vlajku“, skutečnou moc a vliv bude vykonávat právě CIA. Mezi její bezprostřední cíle patří navazování neformálních vztahů s místními elitami, zajišťování bezpečnosti a mapování politického terénu v post-madurovské éře.

V první fázi by američtí operativci měli působit v rámci takzvaného anexu CIA, což je model, který Spojené státy využily například na Ukrajině. Tento postoj umožní navázat kontakty s různými frakcemi venezuelské vlády i opozice, které by pro běžné diplomaty byly z protokolárních či bezpečnostních důvodů nedostupné.

Zřízení tohoto anexu je pro Washington prioritou číslo jedna. Má sloužit k vytvoření komunikačních kanálů s venezuelskými tajnými službami, což umožní vést citlivé rozhovory dříve, než bude v Caracasu znovu otevřena oficiální ambasáda. CIA se k těmto informacím odmítla oficiálně vyjádřit.

O významu zpravodajské složky svědčí i to, že prvním vysokým představitelem Trumpovy vlády, který Venezuelu po svržení Madura navštívil, byl ředitel CIA John Ratcliffe. Ten se v zemi setkal s prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou a vojenskými lídry, aby jim předal jasný vzkaz: Venezuela již nesmí být bezpečným přístavem pro protivníky Ameriky.

Důležitou součástí mise CIA bude briefing nových venezuelských představitelů o hrozbách spojených s vlivem Číny, Ruska a Íránu. Tyto citlivé informace, které podléhají utajení, nemůže zprostředkovat ministerstvo zahraničí, ale musí být předány přímo agenty tajných služeb na základě rozhodnutí ředitele národních zpravodajských služeb.

Úloha CIA v současném dění není náhodná; její agenti působili v zemi tajně několik měsíců před Madurovým zadržením. Již v srpnu byl v zemi nasazen speciální tým, který sledoval Madurovy pohyby a zvyky, přičemž klíčové informace poskytoval i vysoce postavený zdroj přímo uvnitř venezuelského vládního aparátu.

Rozhodnutí administrativy podpořit v mocenském boji Delcy Rodríguezovou namísto opoziční vůdkyně Maríi Machadové bylo rovněž založeno na tajné analýze CIA. Tato zpráva hodnotila dopady Madurova odstranění a doporučovala nejvhodnější nástupnické vedení pro zajištění stability v regionu.

Nyní se CIA soustředí na tichý dohled nad novým vedením, které pomohla instalovat. Plánování však komplikuje fakt, že Bílý dům dosud jasně nedefinoval širší strategické cíle. Donald Trump sice prohlásil, že USA budou zemi po dopadení Madura „řídit“, ale konkrétní instrukce pro státní úředníky v terénu zatím chybí.

Dlouhodobé plány zůstávají nejasné i v otázce znovuotevření velvyslanectví v Caracasu, které bylo uzavřeno v roce 2019. Ministerstvo zahraničí sice jmenovalo zkušenou diplomatku Lauru Doguovou, aby vedla venezuelskou agendu, ale bezpečnostní situace v zemi zatím neumožňuje návrat standardního diplomatického sboru.

Ministerstvo již vyslalo do venezuelské metropole technický tým, aby posoudil stav budovy ambasády. Ta byla sice střežena místním personálem, ale její okamžité zprovoznění bude vyžadovat čas a značné investice. Trump přitom dává najevo, že chce v zemi vidět americké ropné společnosti co nejdříve.

Bezpečnostní rizika zůstávají hlavním důvodem, proč CIA očekává dominantní roli v nadcházejících měsících. Diplomaté nejsou cvičeni pro ochranu v nepřátelském prostředí, zatímco agenti tajných služeb mohou v chaotické přechodové fázi operovat s větší flexibilitou a zajišťovat vliv USA bez nutnosti okamžitého diplomatického krytí.

Otázkou zůstává, jak na otevřenější přítomnost CIA zareaguje venezuelská veřejnost. Nicolás Maduro roky využíval tajnou službu jako strašák a obviňoval ji z pokusů o státní převrat. Skutečnost, že se CIA nyní přímo podílí na správě země, může vyvolat u části obyvatelstva odpor, přestože byla Madurem nenáviděna. 

Související

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  CIA ,  Venezuela

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 9 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 10 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 11 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 12 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 13 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 14 hodinami

včera

Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení

Kriminalisté z oddělení vražd se zabývají konfliktem z prvního říjnového dne, který skončil zraněním dvou osob, kdy jedna z obětí je mladší patnácti let. Policie ve snaze objasnit případ hledá další možné svědky incidentu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy