CNN: Po třech letech války na Ukrajině je na čase přiznat si pravdu. Trump nadržuje Putinovi

Základní předpoklady se v této válce zhroutily. Status Ruska jako vojenské supervelmoci byl otřesen a vnitřní kruh Kremlu překonal povstání. Drony trvale změnily způsob vedení války a učinily sklady tanků téměř nepoužitelnými, píše CNN.

Spojené státy přešly z morálního dobrodince na transakčního predátora využívajícího ukrajinské zdroje. Prezident Ukrajiny sice fyzicky přežil, ale nyní se musí vyrovnat s revizionistickou verzí událostí, kterou šíří Bílý dům, jenž ještě před měsícem pevně stál za Kyjevem.

Ať už to bylo spontánní nebo neuvážené, prohlášení amerického ministra obrany Petera Hegsetha v Bruselu, že USA již nejsou garantem evropské bezpečnosti, otřáslo osmdesát let trvajícími normami na kontinentu. Možná šlo o blaf s cílem zvýšit evropské výdaje na obranu, ale v oblasti jaderné bezpečnosti není možné blafovat.

Kreml tuto slabost v transatlantické alianci zaznamená a bude podle ní plánovat své kroky. Jediná věta proměnila konflikt, v němž bylo Rusko tři roky ponižováno a oslabováno, v chaotické přeskupení kontinentální bezpečnosti, kde může Moskva získat výhodu.

Spojené státy vyřadily Kyjev z počátečních jednání o ukončení války a Trumpovy útoky na Zelenského Evropu šokovaly. Evropská unie po desetiletí považovala americké bezpečnostní záruky za samozřejmost a nyní se snaží představit si svět bez nich, a přitom stále zdůrazňuje podporu Ukrajině.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v neděli pro CNN uvedla, že spěch k špatné dohodě „by jen posílil tyrany po celém světě“. NATO označila za „nejsilnější a nejlevnější bezpečnostní záruku“ a dodala, že „pomoc Ukrajině není charita, ale investice do naší bezpečnosti“.

Zatímco je Moskva vázána válkou na Ukrajině, bezpečnost širší Evropy je zatím jen teoretickou debatou – nepříjemným rozptýlením od každodenní hrůzy na bojišti. Po týdnu diplomatických přestřelek a mediálních sporů válečné utrpení poněkud ustoupilo do pozadí, přesto zůstává realitou.

Ukrajinský velitel roty operující v ruském Kursku uvedl, že jeho muži musí pravidelně kopat nové pozice v zmrzlé zemi, protože jsou neustále přesně zaměřováni ruskými drony. „Nevěřím v rychlý konec války ani v mír obecně,“ řekl po třech letech bojů. „Jsem vyčerpaný a všichni ostatní také. Politické výroky pro nás nic nemění.“

Ukrajinský vrchní velitel generál Oleksandr Syrskyj v neděli sice tvrdil, že morálka zůstává vysoká, ale vojáci na frontě popisovali jinou realitu – směs šoku a snahy o přežití. Jeden zpravodajský důstojník z frontového města uvedl: „Všichni se cítíme zrazeni od chvíle, kdy Trump začal mluvit o svých ‚mírových plánech‘. Nepřekvapilo by mě, kdyby byl nejlepším agentem Ruska. Musíme se držet… to je vše.“

Velitel praporu 475. útočné brigády Oleksandr Nastenko uvedl, že debaty o míru ovlivnily nábor nových vojáků. Potenciální rekruti říkají: „Možná to skončí za měsíc nebo dva, počkám.“ Myšlenka, že by se Ukrajina bez americké pomoci během šesti měsíců zhroutila, je podle něj přehnaná. „Nějak to zvládneme, o kapitulaci nemůže být řeč.“

Přesto se forma kapitulace zdá být součástí Trumpovy administrativy – Hegseth fakticky daroval Moskvě vyhlídku na to, že Ukrajina nevstoupí do NATO a nezíská zpět své území, a to ještě před začátkem jednání. Revizionismus Bílého domu se stal nehezkým prodloužením jejich snahy o sblížení s Kremlem téměř za každou cenu.

Ruský narativ – že muselo zasáhnout, aby zabránilo rozšíření NATO, a že Ukrajina potřebuje denacifikaci – byl dosud převálcován jeho vojenskou neschopností a izolací. Tyto argumenty začaly znít směšně, jako výmluvy poraženého. Nyní však znovu ožívají, částečně opakovány nejmocnějším mužem světa a jeho okolím. Je to znepokojivý důkaz toho, jak válka stále převrací základní normy naruby, když se po třech letech řeší otázka: „Kdo Trumpovi dodává tyto kremelské narativy?“ Ruská státní televize naznačuje, že by to mohl být sám Vladimir Putin.

Západní jednota byla v této válce výjimkou: evropské státy měly různé postoje k Rusku, ale po invazi v roce 2022 mluvily jedním hlasem. Nyní však čelíme situaci, kdy světová supervelmoc považuje Moskvu za potenciálního spojence, zatímco její evropští demokratičtí partneři jsou líčeni jako problém. Je naivní si v USA představovat, že Moskva opustí svého hlavního ekonomického a vojenského spojence Čínu ve prospěch aliance s Washingtonem. Naopak, USA takto vysílají signál slabosti v době, kdy Peking zvažuje další kroky v Tchaj-wanu.

Zelenskyj v neděli prohlásil, že by odstoupil, pokud by to přineslo mír Ukrajině. Smutnou realitou však je, že jeho napjatý vztah s Trumpem brání jakémukoliv pokroku. Alternativa by však byla ještě horší. Volby uprostřed války nebo předání moci jinému lídrovi by jen zvýšily falešná tvrzení o nelegitimnosti vlády.

Bílý dům zdůvodňuje potřebu ukončit válku nadsazenými čísly o ukrajinských ztrátách – Trump tvrdí, že padly miliony, přestože skutečné odhady hovoří o stovkách tisíc. Tento důraz na záchranu životů však není v souladu s mírovou dohodou, která by oslabila obranu Ukrajiny a umožnila Rusku se přeskupit a znovu zaútočit. Více lidí zemře, pokud mír selže nebo bude slabý.

Nejošklivější pravda tohoto okamžiku musí být řečena nahlas, aby se Evropa mohla připravit. Největší válka v Evropě od 40. let pokračuje už čtvrtým rokem a důkazy naznačují, že Trump nadržuje Putinovi.