CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán

Prezident USA Donald Trump již několik týdnů varuje íránské vedení před následky násilného potlačování protestů a otevřeně prohlásil, že nejlepším řešením by byla změna režimu. Tato rétorika spolu s vojenským budováním zvyšuje sázky úterního vyjednávání v Švýcarsku, kterého se mají za americkou stranu účastnit Steve Witkoff a Jared Kushner. Samotný prezident potvrdil, že do procesu bude zapojen nepřímo.

Navzdory tvrdému postupu se však zdá, že americká administrativa postrádá jasnou vizi, co by následovalo po případném pádu íránského režimu. Ministr zahraničí Marco Rubio připustil, že není zřejmé, kdo by se chopil moci, a zpravodajské služby varují, že vakuum by pravděpodobně vyplnily radikální Islámské revoluční gardy (IRGC). Washingtonu navíc chybí detailní vhled do vnitřní struktury gard po smrti generála Solejmáního.

Někteří experti spekulují, zda Trump nepromarnil nejvhodnější okamžik k zásahu, který mohl nastat během vrcholících protestů v uplynulých týdnech. V té době byly americké síly soustředěny spíše v Karibiku, což omezovalo možnosti přímé podpory opozice. Nyní se však argumentace pro útok přesunula k jadernému programu a neochotě Teheránu zastavit obohacování uranu.

Aktuálně mají USA v oblasti údernou skupinu letadlové lodi USS Abraham Lincoln a na cestě je také skupina lodi USS Gerald R. Ford. Tato síla nabízí širokou škálu útočných variant, od raket Tomahawk odpalovaných z torpédoborců a ponorek až po nálety stíhaček F-35. Mezi potenciální cíle patří kromě jaderných zařízení i velitelství IRGC, přičemž se diskutuje o možných společných operacích s Izraelem.

Trump o víkendu kategoricky prohlásil, že Spojené státy nepřistoupí na žádnou úroveň obohacování uranu ze strany Íránu. Vzhledem k tomu, že Teherán považuje tuto činnost za své nezadatelné právo, zůstává pro diplomatickou shodu jen velmi malý prostor. Přesto existují náznaky, že by Írán mohl zkusit útok odvrátit nabídkou ekonomických pobídek, například přístupem k rozvoji svých nalezišť ropy a plynu.

Před samotným ženevským summitem se šéf dozorného orgánu OSN Rafael Grossi sešel s íránským ministrem zahraničí Araghčím k odborným diskusím. Marco Rubio však v Budapešti poznamenal, že dohoda s Íránem bude nesmírně obtížná, protože tamní politická rozhodnutí jsou podřízena čistě teologickým hlediskům radikálních duchovních. Na dotazy ohledně informování Kongresu o případném útoku Rubio odmítl být konkrétní s tím, že se bude postupovat podle zákona.

Regionální spojenci v čele s arabskými státy Perského zálivu vyjadřují hluboké obavy z možné destabilizace celého regionu. Vyvíjejí tlak na Washington, aby dal diplomacii více času a s vojenským zásahem vyčkal. Podle diplomatických zdrojů je Izrael v podstatě jediným hráčem v regionu, který Spojené státy k útoku naopak aktivně povzbuzuje.

Írán na stupňující se napětí odpověděl vojenským cvičením, které proběhlo necelý den před začátkem rozhovorů. Revoluční gardy nacvičovaly obranu sporných ostrovů v Perském zálivu za zapojení dronů i námořních sil. Teherán tím dává najevo svou připravenost čelit jakékoli agresi přímo na svém jižním pobřeží.

Náčelník íránského generálního štábu Abdolrahím Músáví v neděli vzkázal, že Trump by si měl uvědomit, že vstupuje do střetu, který mu udělí tvrdou lekci. Výsledek této konfrontace má podle něj zajistit, aby americký prezident přestal ohrožovat zbytek světa. Situace před ženevským jednáním tak zůstává extrémně napjatá na obou stranách.