Co bude po vypršení ultimáta? Írán ustoupit nehodlá, Trumpa staví do parové pozice

Trump dal jasně najevo, že pro americkou armádu neexistují téměř žádná zakázaná pásma. Aby se Írán vyhnul totálnímu zničení infrastruktury, musí podle prezidenta přistoupit na dohodu, která bude pro Spojené státy přijatelná. Klíčovou součástí takového ujednání musí být zajištění volného pohybu ropných tankerů strategicky významným Hormuzským průlivem.

Zatímco se čas do vypršení ultimáta krátí, nic nenasvědčuje tomu, že by se Teherán chystal ustoupit. Íránští představitelé již odmítli návrh na dočasné příměří a přišli s vlastním seznamem požadavků. Američtí vyjednavači tyto íránské podmínky označili za maximalistické a v současné podobě zcela neprůchodné.

Tato patová situace staví Donalda Trumpa do velmi citlivé pozice. Pokud ke shodě nedojde, bude muset prezident buď opět prodloužit termín, což by udělal již počtvrté za poslední tři týdny, nebo splnit své drsné hrozby. Neustálé odkládání akce po takto specifických varováních plných vulgarismů by však mohlo vážně podkopat jeho důvěryhodnost u spojenců i nepřátel.

V sázce je vnímání americké síly na mezinárodní scéně. Přestože USA o víkendu předvedly technologickou a taktickou převahu při složité záchraně dvou sestřelených letců hluboko v íránském vnitrozemí, nemusí to k politickému vítězství stačit. Íránská schopnost blokovat ropné trasy pomocí dronů a min se ukazuje jako silnější nástroj, než byla americká administrativa ochotna veřejně připustit.

Sám prezident Trump během pondělní tiskové konference uznal, že vojenská síla má své limity. Přestože prohlásil, že Írán je vojensky poražen, poznamenal, že k uzavření průlivu stačí jediný odhodlaný útočník. Tato realita komplikuje americkou strategii, která se snaží vyhnout rozsáhlé humanitární krizi, jež by po zničení energetické sítě nevyhnutelně následovala.

Trump se nechal slyšet, že si zničení íránské infrastruktury vlastně nepřeje, protože by její obnova mohla trvat celé století. Přiznal také, že by se USA na následné rekonstrukci země pravděpodobně musely finančně podílet. Přesto však nadále hrozí "drtivou odvetou", pokud Írán nesplní stanovené podmínky do úterního večera.

Navzdory napětí prezident stále doufá v průlom v jednání a tvrdí, že druhá strana má zájem na dohodě. Jeho prohlášení o tom, že vše je do detailu promyšleno, doprovází značná nečitelnost dalších kroků. Zda jde o promyšlenou blufovací taktiku, nebo o skutečný pokrok v tajných rozhovorech, se ukáže až po vypršení stanoveného termínu.