Co odhalilo zrušení setkání s Putinem? Trumpova snaha nastolit mír naráží na vlastní vnitřní limity

Přát si mír je mnohem jednodušší než mír skutečně nastolit. Velké ambice prezidenta Donalda Trumpa v oblasti Blízkého východu a Ukrajiny nyní narážejí na vlastní vnitřní limity a na děsivé dozvuky obou brutálních válek. Trump v úterý zrušil plány na rychlý druhý summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prohlásil, že nechce ztrácet čas, což je nejnovější obrat v jeho dramatickém, ale zatím marném mírovém úsilí.

Zároveň viceprezident JD Vance spěchal na Blízký východ, kde Trump jen minulý týden vyjádřil naději, že se mu podařilo vytvořit „věčný mír“. Příměří, které zprostředkoval mezi Izraelem a Hamásem, sice platí, ale jen tak tak. Kritici by si mohli s uspokojením mnout ruce, ale globální stabilita a tisíce životů závisí na Trumpově úspěchu, a proto je namístě podpora.

Komplikace v obou Trumpových hlavních mírových snahách jen podtrhují, jak je neustálé zapojení USA nezbytné. Po zastavení bojů v Gaze, což byl významný úspěch, se objevila naděje na nový pokus o ukončení vražedné války na Ukrajině. Tyto snahy se však po srpnovém summitu se zarputilým Putinem zastavily.

V úterý prezident Trump náhle ukončil poslední kapitolu svého diplomatického dobrodružství s Putinem. Dal jasně najevo, že summit, který předpovídal v Budapešti během několika týdnů, už není aktuální. „Nechci mít zbytečné setkání. Nechci ztrácet čas,“ řekl Trump novinářům poté, co pondělní hovor mezi ministrem zahraničí Marcem Rubiem a jeho ruským protějškem nepřinesl žádný průlom.

Trumpovo zklamání je podle CNN posledním posunem ve zmateném týdnu. Během něj se prezident zdál být připraven poslat na Ukrajinu řízené střely Tomahawk, ale nechal se od Putina odradit a poté měl v Oválné pracovně další střet s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zatím Trumpovy ukrajinské snahy dosahují jen jedné věci: vyvrací jeho vlastní tvrzení, že Putin chce mír. 

Zároveň uspěchaná snaha viceprezidenta Vance upevnit pokrok na Blízkém východě má zabránit tomu, aby se stejný osud potkal i druhou velkou mírovou iniciativu administrativy. Po fanfárách Trumpova vítězného kola v regionu se začínají projevovat slabiny jeho přístupu.

Velkou otázkou vždy bylo, jak překlenout počáteční pauzu v bojích a ambiciózní mírový plán, který počítá s odzbrojením Hamásu a jeho politickým stažením. Vanceova návštěva má vytvořit iluzi pokroku a poskytnout vyjednavačům čas na vyplnění prázdnoty.

Příměří se otřáslo poté, co Izrael obvinil Hamás ze zabití dvou izraelských vojáků o víkendu a zahájil vlnu leteckých úderů, které v Gaze zabily desítky lidí. Vance se snažil zabránit dalšímu zhoršení situace a znovu zdůraznil závazek k dohodě jako symbolické varování pro obě strany. Jeho návštěva také demonstrovala závazek USA vůči klíčovým arabským státům, které jsou pro realizaci Trumpova plánu nezbytné.

Pokud Trump potřeboval potvrzení, že Putin není připraven uzavřít mír na Ukrajině, dostal ho v podobě roje dronů, které zaútočily na ukrajinské elektrárny. To byl návrat k brutální strategii používání zimy jako zbraně proti civilistům.

Trump doufal v náznaky skutečných politických posunů z Ruska, které by ospravedlnily obnovení jeho osobní diplomacie s Putinem. Ruský lídr však opět zahrál svou klasickou kartu. Zavolal Trumpovi den předtím, než prezident hostil Zelenského v Bílém domě, což byl projev flexibility. Ten měl zmírnit nový tlak USA a prezidentův hněv.

Trump spekuloval o vyslání střel Tomahawk na Ukrajinu, které by umožnily kyjevským silám zasáhnout hluboko do Ruska. Po rozhovoru s Putinem však tuto myšlenku stáhl. Poté hovor mezi Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem ukázal, že by se případný nový summit podobal patové situaci z Aljašky. Rusko zásadně nezměnilo postoj, který Ukrajina nikdy nemůže přijmout. Chce, aby Kyjev postoupil území v Luhanské a Doněcké oblasti, které se mu nepodařilo plně dobýt ani po třech letech bojů.

Zelenskyj již dříve předpověděl, že se nic nestane, pokud se Trump nebude snažit dotlačit Putina k jednacímu stolu. „Jakmile se otázka schopností dlouhého dosahu pro nás – pro Ukrajinu – poněkud vzdálila, Rusko se téměř automaticky stalo méně zainteresovaným na diplomacii,“ řekl v úterý ve svém denním projevu. Patová situace vyhovuje Putinovi, který nejeví známky toho, že by chtěl přestat bojovat.

Čas je problémem i v patové situaci mezi Izraelem a Hamásem. Současné období mezi dohodou o příměří a realizací dalších kroků Trumpova plánu umožňuje eskalaci napětí a růst hrozeb pro trvalost dohody. Hamás využil ukončení bojů k znovunastolení kontroly nad Palestinci v Gaze.

Vytváří se vize mezinárodní mírové síly, která má udržet trvalý mír v Pásmu Gazy. Dokud však nebude vytvořena, příměří zůstane křehké. Vanceova cesta byla signálem pro Netanjahua i pro státy jako Katar a Turecko, že udržení příměří je pro Trumpa klíčové.

Jared Kushner a Steve Witkoff, Trumpovi vyjednavači, se pokusí využít Vanceovy návštěvy k vytvoření pokroku, který by udržel dynamiku jednání naživu. „Kritickým problémem je nyní začít zavádět alternativní správu... To vše musí být realizováno dříve než později,“ uvedl bývalý americký vyjednavač pro mír Dennis Ross. Zatím se však stabilizační síly nedostaly dál než do teoretické fáze.

Prezident Trump se snaží tlačit na regionální mocnosti, aby si pospíšily. Na sociální síti Truth Social napsal, že „četní z našich NYNÍ VELKÝCH SPOJENCŮ na Blízkém východě... MĚ VÝSLOVNĚ A SILNĚ informovali, že by uvítali příležitost, na mou žádost, vstoupit do GAZY s těžkou silou a ‚srovnat Hamás‘, pokud Hamás bude nadále jednat špatně.“ Žádný z regionálních států se veřejně nehlásí k tomu, že by poslal své vojáky do Gazy, aby se vložili mezi izraelské síly a Hamás. Prezidentův příspěvek je tak spíše zbožným přáním.

Platí to i pro jeho přerušený plán na ukončení války na Ukrajině. Ale alespoň se o to snaží. A ještě není příliš pozdě.

Související

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 8 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 9 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 9 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 10 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 11 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 13 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 14 hodinami

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy