Debaty s Putinem nikam nevedou, prohlásil Trump a uvalil sankce na ruské firmy

Oznámení o nových sankcích přišlo jen den poté, co prezident Trump na neurčito odložil plánovanou schůzku s ruským prezidentem Putinem, která se měla konat v Budapešti. Sankce byly nutné i kvůli tomu, že Rusko jen o den dříve rozpoutalo intenzivní bombardování Ukrajiny. Při něm zahynulo nejméně sedm lidí, mezi oběťmi byly i děti.

Americký ministr financí Scott Bessent prohlásil, že nové sankce jsou nezbytné kvůli Putinově odmítnutí ukončit tuto nesmyslnou válku. Dodal, že ropné společnosti financují kremelskou válečnou mašinérii. Podle něj je teď čas, aby se zabíjení zastavilo a aby došlo k okamžitému příměří. Trump ve středu v Oválné pracovně, vedle Rutteho, kritizoval Putina, že to s mírem nemyslí vážně. Vyjádřil naději, že sankce pomohou vynutit průlom.

Prezident Trump uvedl, že cítil, že už nastal čas, protože se čekalo dlouho. Nový balík sankcí označil za ohromný a dodal, že by mohl být rychle stažen, jakmile Rusko souhlasí se zastavením války. Také Rutte tento krok pochválil s tím, že jde o další tlak na Putina, protože je nezbytné vyvíjet tlak. Trump a Putin se naposledy setkali v srpnu na Aljašce s nadějí na ukončení války, ale druhé setkání je nyní odloženo.

Tento krok přichází v době, kdy se tento týden stále jasněji ukazují klíčové rozdíly mezi americkými a ruskými návrhy na mír. Trump naznačil, že hlavním sporným bodem je odmítnutí Moskvy zastavit boje podél současné frontové linie. Ministr zahraničí USA Marco Rubio řekl, že Spojené státy stále chtějí jednat s Ruskem.

Minulý týden uvalila podobný balík sankcí na Rosněfť a Lukoil také Velká Británie. Britská ministryně financí Rachel Reeves prohlásila, že pro ruskou ropu není na světových trzích místo. Ruské velvyslanectví v Londýně reagovalo tím, že cílení na hlavní energetické společnosti země naruší globální dodávky paliv a zvýší celosvětové náklady. Uvedlo také, že sankce budou mít škodlivý dopad na energetickou bezpečnost rozvojových a méně rozvinutých zemí. Podle Rusů tlak pouze komplikuje mírový dialog a vede k další eskalaci.

Obě ruské ropné firmy exportují denně 3,1 milionu barelů ropy. Podle odhadů britské vlády Rosněfť odpovídá za téměř polovinu veškeré ruské produkce ropy, což tvoří šest procent globální produkce. Ropa a plyn jsou největším ruským vývozem a největšími zákazníky Moskvy jsou Čína, Indie a Turecko. Trump vyzval i tyto země, aby zastavily nákupy ruské ropy ve snaze vyvinout ekonomický tlak na Kreml.

Trumpův krok ocenila i britská ministryně zahraničí Yvette Cooper, která uvedla, že americké sankce jsou velmi vítané. Předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyen zveřejnila na síti X, že ve středu telefonovala s ministrem financí Bessentem o neochotě Ruska k mírovému procesu. Pochválila také nový sankční balík schválený Evropskou unií ve středu, který zahrnuje zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu.

Napsala, že s blížícím se přijetím 19. balíčku EU jde o jasný signál z obou stran Atlantiku, že bude udržován kolektivní tlak na agresora. Už dříve v tomto roce sankcionovaly Spojené království a USA i další velké ruské energetické společnosti, jako jsou Gazprom Neft a Surgutneftegas. V Bílém domě se očekávalo, že Rutte bude jednat o dvanáctibodovém plánu formulovaném evropskými spojenci NATO a Kyjevem. Ten by předpokládal zmrazení současných frontových linií, návrat deportovaných dětí a výměnu vězňů mezi oběma válčícími zeměmi.

Plán zahrnuje také fond pro obnovu Ukrajiny, bezpečnostní cesty a jasnou cestu pro Ukrajinu ke vstupu do EU, stejně jako zvýšenou vojenskou pomoc Kyjevu a ekonomický tlak na Moskvu. Trump na začátku týdne řekl, že nechce mít zbytečnou schůzku s Putinem v Budapešti. Naznačil, že hlavním sporným bodem je odmítnutí Moskvy zastavit boje podél současných frontových linií války.

Naposledy se s Putinem setkal v srpnu na summitu na Aljašce, kde Bílý dům doufal v konec konfliktu, ale boje pokračují. Byla odložena i přípravná schůzka mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Bílý dům uvedl, že po produktivním hovoru už toto setkání není nutné. Trump opakovaně podporuje návrhy na zmrazení bojů podél současných frontových linií.

V pondělí řekl: „Ať se to uřízne tak, jak to je. Řekl jsem: uřízněte a zastavte na bitevní linii. Jděte domů. Přestaňte bojovat, přestaňte zabíjet lidi.“ Rusko se k tomuto nápadu staví odmítavě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že konzistence ruského postoje se nemění, čímž odkazoval na přání, aby ukrajinské jednotky opustily oblast Donbasu na východě Ukrajiny.

Ve středu Trump také odmítl zprávy v deníku Wall Street Journal, že USA schválily ukrajinské dálkové raketové údery na Rusko. Označil to za falešné zprávy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil přání, aby USA dodaly jeho silám americké střely dlouhého doletu Tomahawk. Naznačil, že hrozba jejich zavedení na válečné bojiště může přivést Rusko k jednacímu stolu.