Podle prezidenta Vladimira Putina se do ruské armády údajně za poslední rok přihlásilo více než půl milionu lidí s cílem zapojit se do bojů na Ukrajině. Tento počet zahrnuje jak vojáky z povolání, tak dobrovolníky. Podle médií to Putin uvedl na ekonomickém fóru ve Vladivostoku.
"Měli jsme v září loňského roku částečnou mobilizaci, během které bylo povoláno 300 tisíc lidí. V průběhu posledních šesti až sedmi měsíců podepsalo 270 tisíc lidí dobrovolně kontrakty na službu v ruské armádě," řekl Putin a dodal, že tento proces pokračuje a denně přichází podepsat kontrakty 1000-1500 lidí.
Když byl dotázán na možnost další mobilizace, Putin ji nevyloučil, ale zdůraznil, že stále přicházejí do armády dobrovolníci, kteří vědí, co je čeká na frontě, a chtějí bránit svou vlast. Stále ale není známo, kolik mužů se zapojilo do invaze na Ukrajinu v únoru 2022, západní odhady však uvádějí číslo mezi 150 000 a 190 000 vojáky.
Exprezident a místopředseda státní bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na začátku září uvedl, že se ruské armádě během letošního roku upsalo dalších 280 tisíc vojáků. Jde ovšem jen o necelou pětinu počtu mužů, o který chce Moskva navýšit kapacity ozbrojených složek.
"Podle ministerstva obrany bylo od 1. ledna přijato zhruba 380 tisíc lidí do řad armády na smluvní bázi," uvedl Medveděv podle deníku Guardian, který se odvolává na ruskou agenturu TASS.
Britské ministerstvo obrany v neděli napsalo, že Moskva od letošního června nabádá občany sousedních zemí, aby se na její straně zapojili do bojů na Ukrajině. Podle internetových reklam spatřených v Arménii či Kazachstánu nabízí 495 tisíc rublů (téměř 115 tisíc korun) za nástup do armády a plat ve výši 190 tisíc rublů (44 tisíc korun).
Dokonce už od května 2023 se Rusko snaží rekrutovat migranty z centrální Asie, jimž zároveň slibuje urychlený proces získání občanství. V zemi je nejméně 6 milionů takových lidí. Například uzbečtí dělníci z Mariupolu byli po konfiskaci pasů donuceni ke vstupu do ruských ozbrojených sil.
"Rusko se chce zřejmě vyvarovat další nepopulární domácí mobilizace před prezidentskými volbami v roce 2024," vysvětlilo ministerstvo, proč je cíleno na cizince. Guardian připomněl, že Moskva v loňském roce oznámila, že plánuje rozšířit svou armádu o 30 procent na jeden a půl milionu mužů.
Není ale vyloučeno, že Putin nepodlehne nátlaku a další mobilizaci nenařídí. Ruské bezpečnostní služby už dříve vyzvaly, aby šéf Kremlu odvolal ministra obrany Sergeje Šojgua, což umožní vyhlásit úplnou mobilizaci ruského lidu proti Ukrajině. Volá se také po odvolání náčelníka generálního štábu ruských sil Valerije Gerasimova.
Agentura Bloomberg citovala zdroje z nitra ruské elity, která je údajně zklamána "slabou" reakcí prezidenta Putina na červnovou vzpouru soukromé žoldnéřské Wagnerové skupiny Jevgenije Prigožina.
Ruská elita proto navrhuje, aby byl odvolán Šojgu i náčelník generálního štábu ruských sil Valerij Gerasimov, neboť to otevře přímější cestu k plnohodnotné mobilizaci.
"Zastánci tvrdé linie v bezpečnostních službách chtějí nahradit Šojgua v rámci přechodu na agresivnější válku. Součástí toho by byla i úplná mobilizace a stanné právo, jak uvádí pět lidí obeznámených se situací," napsala agentura.
Podle serveru Yahoo mezi okupačními silami stále přetrvává nespokojenost s ruskými neúspěchy na bojišti. Ministr obrany Segej Šojgu a náčelník Generálního štábu Ruské federace Valerij Gerasimov ale zatím na svých postech zůstávají a aktuálně nic nenasvědčuje tomu, že budou propuštěni.
O odvolání vedení vojenských sil se v Rusku spekuluje dlouho. Ruští vojenští blogeři přišli už v červenci s informací, že Gerasimov, který vede válečné tažení Moskvy na Ukrajině, byl z velení operace odvolán. Upozornil na to nezávislý ruský server Moscow Times. Poté ale ruské ministerstvo obrany zveřejnilo video, na kterém Gerasimov vystupuje.
Související
Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu
Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu
Rusko , válka na Ukrajině , Ruská armáda , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico
před 1 hodinou
Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec
před 2 hodinami
Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají
před 3 hodinami
USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii
před 5 hodinami
Dokumenty z vyšetřování Epsteina zveřejněny. Na fotkách s ním je Michael Jackson i Bill Clinton
před 6 hodinami
Pravé zimní počasí je v nedohlednu, ukazuje měsíční výhled
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
včera
OBRAZEM: Brněnské Vánoce. Pravá atmosféra panuje i v jihomoravské metropoli
včera
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
včera
Rodinná tragédie při letecké nehodě v USA. Zemřel slavný závodník i s dětmi
včera
Metro opět staví ve všech stanicích na lince C. Pankrác po rekonstrukci opět funguje
včera
Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou
včera
Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu
včera
Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit
včera
V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku
včera
Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin
včera
Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou
včera
Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války
včera
My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal
Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.
Zdroj: Libor Novák