Explozí v oblasti Volgogradu byly přerušeny dodávky plynu ze Střední Asie do Ruska, konkrétně do vojenskoprůmyslových komplexů. Podle informací ukrajinské zpravodajské služby (HUR) citovaných serverem Kyiv Post došlo k výpadku plynovodu Central Asia-Center, který zásobuje ruské armádní výrobny, včetně klíčových zařízení, jako jsou Demikhov Machine-Building Plant, ruská letecká korporace MiG a výrobce munice Magnum-K.
Plynovod, který provozuje Gazprom, transportuje zemní plyn z Turkmenistánu přes Uzbekistán a Kazachstán do Ruska. Tento plyn je zásadní pro napájení vojenských a obranných podniků v Rusku, což z něj činí strategickou infrastrukturu pro ruské vojenské operace.
Po výbuchu v oblasti Volgogradu dorazily na místo ruské záchranné složky a bezpečnostní složky, aby začaly s opravami a vyhodnocením škod. Místní obyvatelé uvedli, že týmy byly vyslány do oblasti vesnice Dinamivskoye v Nekhayevském okrese, kde probíhají záchranné práce.
Zastavení dodávek plynu prostřednictvím tohoto plynovodu bude trvat, dokud specialisté neprovedou podrobné hodnocení rozsahu škod. Ukrajinské ozbrojené síly již dříve potvrdily úspěšné údery na klíčovou ruskou ropnou a obrannou infrastrukturu, a to v reakci na nedávné ruské útoky na ukrajinská města, které si vyžádaly životy civilistů.
Podle analýzy AFP, která byla zveřejněna v pátek, Rusko v červenci vypustilo 6 297 dálkových dronů, což je nejvyšší měsíční počet od začátku invaze v roce 2022 a nárůst o 16 % oproti červnu. Vypustilo také 198 raket, což je druhý nejvyšší roční počet.
Ukrajinské obranné síly provedly několik cílených útoků, i na ropné rafinerie v Rjazani a Novokuibyshevsku, základnu Anna Neftoprodukt ve Voroněži a obranný závod Electropribor v Penze, který vyrábí zařízení pro vojenské komunikační systémy.
Na místě bylo zaznamenáno množství výbuchů a požárů, detaily jsou ale stále ověřovány. Údery provedly ukrajinské síly bezpilotních systémů, SSO, SBU a HUR. Kromě toho se ukrajinské drony zaměřily na ruské oblasti a Krym, přičemž byly hlášeny výbuchy v Lipetsku, Rjazani, Taganrogu, Penze, Voroněži, Samara a Krymu.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že mezi 20:00 1. srpna a 4:40 2. srpna bylo zachyceno 112 ukrajinských dronů.
Související
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
válka na Ukrajině , Ukrajina , Zemní plyn
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák