Dohoda s Hamásem se může prodloužit. EK nařídila okamžité zvýšení humanitární pomoci

"Dohoda zahrnuje propuštění 50 žen a dětí v současnosti zadržovaných v pásmu Gazy výměnou za propuštění několika palestinských žen a dětí zadržovaných v izraelských věznicích," oznámilo katarské ministerstvo zahraničních věcí.

Dodalo, že dočasné příměří umožní, aby do Pásma Gazy vstoupil "větší počet humanitárních konvojů a humanitární pomoci včetně paliva určeného pro humanitární potřeby". Přiblížilo, že čtyřdenní přestávka v bojích byla přijata s možností prodloužení.

Katarská diplomacie připomněla, že jednání, která vedla k dohodě, zprostředkovala Egypt, USA a Katar.

Egypt v návaznosti na to uvedl, že přijme "všechna opatření", aby zabránil přejít Palestincům z Pásma Gazy do Egypta. Uvedl to egyptský premiér Mustafa Madbulí. "Egypt nebude váhat s přijetím všech opatření, která zaručí ochranu jeho hranic," řekl Madbulí v proslovu v egyptském parlamentu.

Nejnovější vyjádření Madbulího bylo zatím nejsilnějším varováním, které naznačovalo, že by Egypt mohl použít vojenskou sílu. Káhira se obává, že masový odchod Palestinců z Pásma Gazy do Egypta by anuloval palestinský požadavek na vytvoření vlastního státu a ohrozil by bezpečnost a ekonomiku Egypta.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve středu nařídila zvýšení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy během dočasného přerušení bojů, na kterém se dohodly Izrael a palestinské militantní hnutí Hamás.  

"Evropská komise udělá vše pro to, aby přes tuto přestávku dodala do Pásma Gazy výrazně více humanitární pomoci," uvedla v prohlášení von der Leyenová a dodala, že "dohodu z celého srdce vítá".

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.