Dohoda s Orbánem může EU stát hodně. Ukrajina má nakročeno do Evropy

Diplomacie byla složitá. Unie se ocitla v situaci, kde byla nucena vyjednávat s Orbánem a "koupit si ho", aby nedošlo ke zklamání Ukrajiny. Avšak dosažení kompromisu bude ještě vyžadovat výrazné ústupky za vysokou cenu, tvrdí bruselský korespondent renomovaného německého liberálního listu.

Josef Kelnberger zjistil, že některé hlavy států a vlád by nejraději viděly maďarského premiéra vyhoštěného z EU namísto Maďarska, kvůli jeho stále autokratičtější politice a snaze spojit se s diktátorem Putinem. Na obranu svých hodnot by mu nedali ani cent," píše Süddeutsche Zeitung

"Bylo by historickým selháním, kdyby EU nyní stáhla z Ukrajiny svou pozornost, protože maďarského premiéra se nepodařilo přesvědčit, aby změnil názor," píše německý korespondent, který se domnívá, že je pochopitelné, že europoslanci, kteří léta bojují proti Maďarsku, byli pobouřeni, že se Evropská komise rozhodla zrušit zmrazení 10 miliard eur pro Maďarsko.

Na druhou stranu i publicista připustil, že je přehnané označovat rozhodnutí za „špinavý byznys“, protože Komise podrobně vysvětlila, proč se tak rozhodla.

Jiní by však jistě chtěli Moskvě vzkázat: EU je jednotně na straně Kyjeva. Další skupina chce obojí: solidaritu bez Orbána. To ale nepůjde, protože existuje právo veta každé členské země  EU. Verdikt tedy zněl, že by bylo historickým neúspěchem, kdyby se EU od Kyjeva odvrátila. Takže kompromisem nakonec bylo dát peníze Maďarsku.

Na druhou stranu Komise uvedla, že neměla na výběr, protože soudní reformy byly v Maďarsku zastaveny.

Nepříjemné by bylo, kdyby zbylých 20 miliard z EU dostal nakonec Fidesz. Společenství však stále platí vysokou cenu, protože pokud se maďarský premiér tentokrát nenechá koupit, svědčí to o tom, že si je jistý, že už ho nelze srazit na kolena, ale naopak může změnit Evropu tím, že se sveze na vlně pravice.

Balázs Orbán v projevu k maďarským novinářům u příležitosti summitu Evropské unie zdůraznil, že postoj Maďarska je jasný: nepovažuje Ukrajinu za připravenou na jednání o Evropské unii, a proto navrhl, aby jednání nezačínala. Píše maďarský deník manider.

Šestadvacet členských států EU si ale myslí něco jiného, proto se Maďarsko po jednání rozhodlo opustit zasedací místnost a nezúčastnilo se hlasování.

"Maďarsko tím nezabránilo přijetí rozhodnutí, ale ani za toto chybné rozhodnutí nepřebírá odpovědnost,“ zdůraznil Balázs Orbán a pokračoval slovy, že od nynějška je odpovědnost na 26 členských státech Evropské unie.

EU zahájila přístupová jednání s Ukrajinou

Hlavy států a vlád Evropské unie se rozhodly zahájit formální přístupová jednání s Ukrajinou na svém čtvrtečním summitu v Bruselu. Oznámil to večer předseda Rady EU Charles Michel. Přístupová jednání by měla začít také s Moldavskem.

"Jde o historické rozhodnutí a je to jasným znamením naděje pro populaci v těchto zemích," říká Michel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který byl na summitu přítomen prostřednictvím video konference a rozhodnutí vehementně prosazoval, okamžitě zareagoval: „Děkuji všem, kteří se na rozhodnutí podíleli, a všem, kteří pomohli,“ vzkázal všem. "Německá podpora Ukrajině den ode dne roste. Vidíme to a vždy si to budeme pamatovat," dodal.

Cesta z dilematu byla diplomaticky elegantní – a velmi evropská

Tímto rozhodnutím se EU jen o vlásek vyhnula diplomatickému debaklu. Ještě pár hodin předtím to vypadalo, že maďarský premiér Viktor Orbán může sám zablokovat zahájení přístupových jednání. Šel by tím nejen proti unijní komisi, která tento krok před pár týdny doporučila. Zabránil by také rozhodnutí, které si bezpodmínečně přálo všech zbývajících 26 vlád EU, rozbil by dřívější jednotu EU v ukrajinském konfliktu, masivně by podvedl Ukrajinu a zajistil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi politické vítězství – a sám by se izoloval v EU.

Cesta z dilematu byla diplomaticky elegantní – a velmi evropská. Podle zpráv postup z velké části vymyslel kancléř Scholz v koordinaci s předsedou Rady Michelem: Orbán během jednání na několik okamžiků opustil místnost, aniž by jmenoval kolegu, který by ho zastupoval. Zbývajících 26 hlav států a vlád pak mohlo jednomyslně schválit pasáž v dokumentu summitu, podle kterého se EU rozhodla zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Poté se Orbán vrátil do zasedací místnosti. Diplomatické kruhy EU uvedly, že Orbánova nepřítomnost byla předem prodiskutována.

Související

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Maďarsko Viktor Orbán Ursula von der Leyenová Olaf Scholz Emmanuel Macron Charles Michel

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 1 hodinou

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 6 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy