Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny lídrů, kteří požadují nejtvrdší možnou odpověď. Pokud EU tento nástroj spustí, může uvalit odvetná cla na americké zboží, omezit investice z USA nebo zablokovat americkým firmám přístup na jednotný evropský trh. Tato eskalace přichází v kritickou chvíli, jen pár dní před Světovým hospářským fórem v Davosu, kde se mají evropští představitelé s Trumpem osobně setkat.
Další pákou Bruselu je hrozba pozastavení ratifikace rozsáhlé obchodní dohody s USA, která byla dojednána loni v létě. Evropský parlament již naznačil, že za současných podmínek je schválení smlouvy nemyslitelné. Pozici Unie paradoxně posílilo čerstvé podepsání historické dohody s jihoamerickým blokem Mercosur, což vysílá jasný signál: Evropa má i jiné silné obchodní partnery a nenechá se zahnat do kouta.
Zatímco diplomacie stále probíhá, čas se rychle krátí. Trump oznámil, že první vlna desetiprocentních cel začne platit 1. února, přičemž v červnu se má zvýšit na 25 %. Brusel doufá, že hrozba konkrétních protiopatření, která by mohla citelně zasáhnout americké exportéry a farmáře, přiměje prezidenta k ústupu. Davos se tak stává arénou, kde se rozhodne o budoucnosti transatlantických vztahů.
Celý proces startuje důkladným prověřením, zda jsou kroky cizího státu – například výhrůžky cly kvůli Grónsku – skutečným nátlakem. O spuštění odvety pak rozhoduje Rada EU většinovým hlasováním, což v praxi znamená, že žádná členská země nemůže proces zastavit svým vetem.
Před samotným úderem dostává protistrana šanci na smír. Brusel nejprve nabídne jednání a vyzve k ukončení nepřátelských kroků, aby se předešlo otevřenému konfliktu. Pokud však druhá strana neustoupí a dál stupňuje své požadavky, unijní „bazooka“ vystřelí. Nastupují tvrdé sankce, které mají za cíl jediné: způsobit agresorovi takové škody, aby od svého nátlaku raději upustil.
Unijní arzenál je přitom mnohem pestřejší než jen prosté uvalení dovozních cel. Brusel může americkým firmám zakázat účast ve veřejných soutěžích, zablokovat jim investice v Evropě nebo jim znepříjemnit život v digitální sféře. Omezení se mohou dotknout i služeb a ochrany duševního vlastnictví, což by pro moderní ekonomiku mohlo být fatální.
Strategie počítá s tím, že Brusel zasáhne ta nejbolestivější místa, ať už půjde o špičkové technologie, finance nebo prestižní zboží. Celý systém je nastaven tak, aby byl v souladu s mezinárodními pravidly a byl přísně proporcionální. Jakmile nátlak ze strany útočníka ustane, Evropská unie své restrikce okamžitě zruší a vrátí se k normálnímu obchodování.
Použití tohoto nástroje je považováno za krajní řešení, protože fakticky zahajuje totální obchodní válku. Emmanuel Macron se nyní snaží Donaldu Trumpovi jasně vzkázat, že Evropa už nehodlá jen nečinně přihlížet. Má totiž k dispozici prostředky, které dokážou americké zájmy velmi citelně zasáhnout a donutit Bílý dům k přehodnocení jeho agresivního kurzu.
Související
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena
EU (Evropská unie) , Emmanuel Macron , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 38 minutami
První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk
před 1 hodinou
Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua
před 1 hodinou
Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice
před 2 hodinami
Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem
před 3 hodinami
Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop
před 4 hodinami
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
před 4 hodinami
Magyar měl první telefonický hovor s Ficem. Nadiktoval si podmínky, za jakých může spolupracovat se Slovenskem
před 5 hodinami
Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena
před 6 hodinami
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
před 7 hodinami
EU se raduje. Po odstranění maďarské překážky nic nebrání v masivní půjčce Ukrajině
před 8 hodinami
Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi
před 8 hodinami
Hnutí Duha poslalo Macinkovi předžalobní výzvu. Pokud se neomluví, jde k soudu
před 9 hodinami
CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj
před 10 hodinami
Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí
včera
Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní
včera
Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů
včera
Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO
včera
Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí
včera
Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci
včera
Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude
Slovenský prezident Peter Pellegrini oficiálně vyhlásil konání celostátního referenda na 4. července. Občané se v něm budou vyjadřovat ke dvěma otázkám, které se týkají zrušení doživotní renty pro ústavní činitele a obnovy Úřadu speciální prokuratury spolu s Národní kriminální agenturou. Iniciátorem petiční akce, která předcházela vyhlášení tohoto hlasování, byla mimoparlamentní strana Demokrati.
Zdroj: Libor Novák