Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny lídrů, kteří požadují nejtvrdší možnou odpověď. Pokud EU tento nástroj spustí, může uvalit odvetná cla na americké zboží, omezit investice z USA nebo zablokovat americkým firmám přístup na jednotný evropský trh. Tato eskalace přichází v kritickou chvíli, jen pár dní před Světovým hospářským fórem v Davosu, kde se mají evropští představitelé s Trumpem osobně setkat.
Další pákou Bruselu je hrozba pozastavení ratifikace rozsáhlé obchodní dohody s USA, která byla dojednána loni v létě. Evropský parlament již naznačil, že za současných podmínek je schválení smlouvy nemyslitelné. Pozici Unie paradoxně posílilo čerstvé podepsání historické dohody s jihoamerickým blokem Mercosur, což vysílá jasný signál: Evropa má i jiné silné obchodní partnery a nenechá se zahnat do kouta.
Zatímco diplomacie stále probíhá, čas se rychle krátí. Trump oznámil, že první vlna desetiprocentních cel začne platit 1. února, přičemž v červnu se má zvýšit na 25 %. Brusel doufá, že hrozba konkrétních protiopatření, která by mohla citelně zasáhnout americké exportéry a farmáře, přiměje prezidenta k ústupu. Davos se tak stává arénou, kde se rozhodne o budoucnosti transatlantických vztahů.
Celý proces startuje důkladným prověřením, zda jsou kroky cizího státu – například výhrůžky cly kvůli Grónsku – skutečným nátlakem. O spuštění odvety pak rozhoduje Rada EU většinovým hlasováním, což v praxi znamená, že žádná členská země nemůže proces zastavit svým vetem.
Před samotným úderem dostává protistrana šanci na smír. Brusel nejprve nabídne jednání a vyzve k ukončení nepřátelských kroků, aby se předešlo otevřenému konfliktu. Pokud však druhá strana neustoupí a dál stupňuje své požadavky, unijní „bazooka“ vystřelí. Nastupují tvrdé sankce, které mají za cíl jediné: způsobit agresorovi takové škody, aby od svého nátlaku raději upustil.
Unijní arzenál je přitom mnohem pestřejší než jen prosté uvalení dovozních cel. Brusel může americkým firmám zakázat účast ve veřejných soutěžích, zablokovat jim investice v Evropě nebo jim znepříjemnit život v digitální sféře. Omezení se mohou dotknout i služeb a ochrany duševního vlastnictví, což by pro moderní ekonomiku mohlo být fatální.
Strategie počítá s tím, že Brusel zasáhne ta nejbolestivější místa, ať už půjde o špičkové technologie, finance nebo prestižní zboží. Celý systém je nastaven tak, aby byl v souladu s mezinárodními pravidly a byl přísně proporcionální. Jakmile nátlak ze strany útočníka ustane, Evropská unie své restrikce okamžitě zruší a vrátí se k normálnímu obchodování.
Použití tohoto nástroje je považováno za krajní řešení, protože fakticky zahajuje totální obchodní válku. Emmanuel Macron se nyní snaží Donaldu Trumpovi jasně vzkázat, že Evropa už nehodlá jen nečinně přihlížet. Má totiž k dispozici prostředky, které dokážou americké zájmy velmi citelně zasáhnout a donutit Bílý dům k přehodnocení jeho agresivního kurzu.
Související
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech
EU (Evropská unie) , Emmanuel Macron , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 1 hodinou
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 2 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 3 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 3 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 4 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 5 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
včera
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
včera
Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky
včera
Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech
včera
Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku
včera
Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval
Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.
Zdroj: Libor Novák