Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny lídrů, kteří požadují nejtvrdší možnou odpověď. Pokud EU tento nástroj spustí, může uvalit odvetná cla na americké zboží, omezit investice z USA nebo zablokovat americkým firmám přístup na jednotný evropský trh. Tato eskalace přichází v kritickou chvíli, jen pár dní před Světovým hospářským fórem v Davosu, kde se mají evropští představitelé s Trumpem osobně setkat.
Další pákou Bruselu je hrozba pozastavení ratifikace rozsáhlé obchodní dohody s USA, která byla dojednána loni v létě. Evropský parlament již naznačil, že za současných podmínek je schválení smlouvy nemyslitelné. Pozici Unie paradoxně posílilo čerstvé podepsání historické dohody s jihoamerickým blokem Mercosur, což vysílá jasný signál: Evropa má i jiné silné obchodní partnery a nenechá se zahnat do kouta.
Zatímco diplomacie stále probíhá, čas se rychle krátí. Trump oznámil, že první vlna desetiprocentních cel začne platit 1. února, přičemž v červnu se má zvýšit na 25 %. Brusel doufá, že hrozba konkrétních protiopatření, která by mohla citelně zasáhnout americké exportéry a farmáře, přiměje prezidenta k ústupu. Davos se tak stává arénou, kde se rozhodne o budoucnosti transatlantických vztahů.
Celý proces startuje důkladným prověřením, zda jsou kroky cizího státu – například výhrůžky cly kvůli Grónsku – skutečným nátlakem. O spuštění odvety pak rozhoduje Rada EU většinovým hlasováním, což v praxi znamená, že žádná členská země nemůže proces zastavit svým vetem.
Před samotným úderem dostává protistrana šanci na smír. Brusel nejprve nabídne jednání a vyzve k ukončení nepřátelských kroků, aby se předešlo otevřenému konfliktu. Pokud však druhá strana neustoupí a dál stupňuje své požadavky, unijní „bazooka“ vystřelí. Nastupují tvrdé sankce, které mají za cíl jediné: způsobit agresorovi takové škody, aby od svého nátlaku raději upustil.
Unijní arzenál je přitom mnohem pestřejší než jen prosté uvalení dovozních cel. Brusel může americkým firmám zakázat účast ve veřejných soutěžích, zablokovat jim investice v Evropě nebo jim znepříjemnit život v digitální sféře. Omezení se mohou dotknout i služeb a ochrany duševního vlastnictví, což by pro moderní ekonomiku mohlo být fatální.
Strategie počítá s tím, že Brusel zasáhne ta nejbolestivější místa, ať už půjde o špičkové technologie, finance nebo prestižní zboží. Celý systém je nastaven tak, aby byl v souladu s mezinárodními pravidly a byl přísně proporcionální. Jakmile nátlak ze strany útočníka ustane, Evropská unie své restrikce okamžitě zruší a vrátí se k normálnímu obchodování.
Použití tohoto nástroje je považováno za krajní řešení, protože fakticky zahajuje totální obchodní válku. Emmanuel Macron se nyní snaží Donaldu Trumpovi jasně vzkázat, že Evropa už nehodlá jen nečinně přihlížet. Má totiž k dispozici prostředky, které dokážou americké zájmy velmi citelně zasáhnout a donutit Bílý dům k přehodnocení jeho agresivního kurzu.
Související
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
EU (Evropská unie) , Emmanuel Macron , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila
před 1 hodinou
Provizorium míří ke konci. Poslanci schválili státní rozpočet na letošní rok
před 2 hodinami
Šichtařová avizuje konec v Poslanecké sněmovně. Změna se nepodaří, vysvětlila
před 3 hodinami
Moravec zatím nesmí moderovat u konkurence. ČT ho může platit ještě půl roku
před 3 hodinami
Armádou otřásla tragédie. Při cvičení zemřel voják
před 4 hodinami
Írán oznámil změnu strategie útoků. Chce vyšroubovat cenu ropy na 200 dolarů za barel
před 6 hodinami
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
před 7 hodinami
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
před 7 hodinami
USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti
před 8 hodinami
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
před 9 hodinami
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
před 10 hodinami
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
před 11 hodinami
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
před 12 hodinami
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
před 12 hodinami
Írán zaminoval Hormuzský průliv
před 14 hodinami
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
včera
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
Vedení České televize v pondělí opět reagovalo na odchod moderátora Václava Moravce, který po 21 letech opouští veřejnoprávní médium. Novináři konečně poděkovala, ale znovu se ohradila proti některým jeho tvrzením, která zazněla v nedělním vydání Otázek Václava Moravce.
Zdroj: Jan Hrabě