Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny lídrů, kteří požadují nejtvrdší možnou odpověď. Pokud EU tento nástroj spustí, může uvalit odvetná cla na americké zboží, omezit investice z USA nebo zablokovat americkým firmám přístup na jednotný evropský trh. Tato eskalace přichází v kritickou chvíli, jen pár dní před Světovým hospářským fórem v Davosu, kde se mají evropští představitelé s Trumpem osobně setkat.
Další pákou Bruselu je hrozba pozastavení ratifikace rozsáhlé obchodní dohody s USA, která byla dojednána loni v létě. Evropský parlament již naznačil, že za současných podmínek je schválení smlouvy nemyslitelné. Pozici Unie paradoxně posílilo čerstvé podepsání historické dohody s jihoamerickým blokem Mercosur, což vysílá jasný signál: Evropa má i jiné silné obchodní partnery a nenechá se zahnat do kouta.
Zatímco diplomacie stále probíhá, čas se rychle krátí. Trump oznámil, že první vlna desetiprocentních cel začne platit 1. února, přičemž v červnu se má zvýšit na 25 %. Brusel doufá, že hrozba konkrétních protiopatření, která by mohla citelně zasáhnout americké exportéry a farmáře, přiměje prezidenta k ústupu. Davos se tak stává arénou, kde se rozhodne o budoucnosti transatlantických vztahů.
Celý proces startuje důkladným prověřením, zda jsou kroky cizího státu – například výhrůžky cly kvůli Grónsku – skutečným nátlakem. O spuštění odvety pak rozhoduje Rada EU většinovým hlasováním, což v praxi znamená, že žádná členská země nemůže proces zastavit svým vetem.
Před samotným úderem dostává protistrana šanci na smír. Brusel nejprve nabídne jednání a vyzve k ukončení nepřátelských kroků, aby se předešlo otevřenému konfliktu. Pokud však druhá strana neustoupí a dál stupňuje své požadavky, unijní „bazooka“ vystřelí. Nastupují tvrdé sankce, které mají za cíl jediné: způsobit agresorovi takové škody, aby od svého nátlaku raději upustil.
Unijní arzenál je přitom mnohem pestřejší než jen prosté uvalení dovozních cel. Brusel může americkým firmám zakázat účast ve veřejných soutěžích, zablokovat jim investice v Evropě nebo jim znepříjemnit život v digitální sféře. Omezení se mohou dotknout i služeb a ochrany duševního vlastnictví, což by pro moderní ekonomiku mohlo být fatální.
Strategie počítá s tím, že Brusel zasáhne ta nejbolestivější místa, ať už půjde o špičkové technologie, finance nebo prestižní zboží. Celý systém je nastaven tak, aby byl v souladu s mezinárodními pravidly a byl přísně proporcionální. Jakmile nátlak ze strany útočníka ustane, Evropská unie své restrikce okamžitě zruší a vrátí se k normálnímu obchodování.
Použití tohoto nástroje je považováno za krajní řešení, protože fakticky zahajuje totální obchodní válku. Emmanuel Macron se nyní snaží Donaldu Trumpovi jasně vzkázat, že Evropa už nehodlá jen nečinně přihlížet. Má totiž k dispozici prostředky, které dokážou americké zájmy velmi citelně zasáhnout a donutit Bílý dům k přehodnocení jeho agresivního kurzu.
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
EU (Evropská unie) , Emmanuel Macron , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
před 3 hodinami
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
před 4 hodinami
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
před 5 hodinami
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
před 6 hodinami
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
před 6 hodinami
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
před 7 hodinami
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
před 8 hodinami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 9 hodinami
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 9 hodinami
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 10 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 11 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 12 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 13 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 14 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 14 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 15 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 16 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.
Zdroj: Jan Hrabě