Další summit o Ukrajině, navazující na víkendové rozhovory ve Švýcarsku, by se mohl uskutečnit ještě před prezidentskými volbami v USA v listopadu. Uvedl to švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis. Uvedl to server France24.
Dvoudenní mírový summit skončil v neděli závěrečným prohlášením, ve kterém 80 z 93 zúčastněných zemí odsoudilo ruskou válku na Ukrajině, která způsobuje "rozsáhlé lidské utrpení a ničení".
Státy podle agentury Ukrinform zdůraznily, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a jakákoliv mírová dohoda musí respektovat územní celistvost Ukrajiny.
Prohlášení se nezmiňuje o příštím summitu a není jasné, kde by se mohl konat. Švýcarská prezidentka Viola Amherdová vyjádřila ochotu hostit další setkání, pokud si to účastníci přejí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na závěr rozhovorů uvedl, že druhý summit by měl rychle následovat, a přípravy by podle něj zabraly jen několik měsíců. Některé země už signalizovaly ochotu takové setkání hostit, uvedl Zelenskyj podle agentury DPA.
Agentura Reuters v sobotu uvedla, že jedním z hlavních kandidátů na druhý summit je Saúdská Arábie, kterou ve Švýcarsku zastupoval ministr zahraničních věcí.
V závěrečném textu se píše, že základem "komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině" má být Charta OSN a respektování územní celistvosti a suverenity napadené země.
Delegace konkrétně potvrdily všeobecný závazek k respektování územní celistvosti všech států. Deklarace obsahuje také výzvu k výměně všech válečných zajatců a návratu deportovaných ukrajinských dětí do Ruska.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba už před zveřejněním prohlášení řekl přítomným novinářům, že text pokládá za vyvážený. "Všechny naše zásadní pozice, na kterých Ukrajina trvala, byly zohledněny," konstatoval podle agentury Reuters.
Kuleba naznačil, že Rusko by mohlo být zapojeno do příštího summitu, avšak zároveň odmítl požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, který je ochoten jednat o míru jen za předpokladu, že se Kyjev vzdá čtyř okupovaných oblastí a upustí od snahy vstoupit do NATO.
"Chápeme, že přijde čas, kdy bude třeba jednat s Ruskem. Ale naše pozice je celkem jasná: Nedovolíme Rusku, aby mluvilo jazykem ultimát, jako to dělá teď," dodal ministr.
Český prezident Petr Pavel ocenil, že drtivá většina zemí vyjádřila podporu základním zásadám mezinárodního práva. "Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu," napsal na síti X.
Summit se konal v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Podle švýcarské vlády bylo cílem summitu stanovit definici plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešila se například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky.
Související

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
válka na Ukrajině , Saúdská Arábie
Aktuálně se děje
před 2 minutami

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící
před 32 minutami

Hrozba teroristického útoku v Česku prověřena. Policie uklidňuje veřejnost
před 1 hodinou

Počasí o víkendu čeká zlom, vrátí se léto
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
včera

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
včera

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
včera

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
včera

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
včera

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
včera

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
včera

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
včera

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
včera

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
včera

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
včera

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
včera

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
včera

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
včera
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.
Zdroj: Jakub Jurek