Druhý summit o Ukrajině by mohl proběhnout ještě letos. Hostitelská země se změní

Další summit o Ukrajině, navazující na víkendové rozhovory ve Švýcarsku, by se mohl uskutečnit ještě před prezidentskými volbami v USA v listopadu. Uvedl to švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis. Uvedl to server France24.

Dvoudenní mírový summit skončil v neděli závěrečným prohlášením, ve kterém 80 z 93 zúčastněných zemí odsoudilo ruskou válku na Ukrajině, která způsobuje "rozsáhlé lidské utrpení a ničení".

Státy podle agentury Ukrinform zdůraznily, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a jakákoliv mírová dohoda musí respektovat územní celistvost Ukrajiny.

Prohlášení se nezmiňuje o příštím summitu a není jasné, kde by se mohl konat. Švýcarská prezidentka Viola Amherdová vyjádřila ochotu hostit další setkání, pokud si to účastníci přejí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na závěr rozhovorů uvedl, že druhý summit by měl rychle následovat, a přípravy by podle něj zabraly jen několik měsíců. Některé země už signalizovaly ochotu takové setkání hostit, uvedl Zelenskyj podle agentury DPA.

Agentura Reuters v sobotu uvedla, že jedním z hlavních kandidátů na druhý summit je Saúdská Arábie, kterou ve Švýcarsku zastupoval ministr zahraničních věcí.

V závěrečném textu se píše, že základem "komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině" má být Charta OSN a respektování územní celistvosti a suverenity napadené země.

Delegace konkrétně potvrdily všeobecný závazek k respektování územní celistvosti všech států. Deklarace obsahuje také výzvu k výměně všech válečných zajatců a návratu deportovaných ukrajinských dětí do Ruska. 

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba už před zveřejněním prohlášení řekl přítomným novinářům, že text pokládá za vyvážený. "Všechny naše zásadní pozice, na kterých Ukrajina trvala, byly zohledněny," konstatoval podle agentury Reuters. 

Kuleba naznačil, že Rusko by mohlo být zapojeno do příštího summitu, avšak zároveň odmítl požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, který je ochoten jednat o míru jen za předpokladu, že se Kyjev vzdá čtyř okupovaných oblastí a upustí od snahy vstoupit do NATO.

"Chápeme, že přijde čas, kdy bude třeba jednat s Ruskem. Ale naše pozice je celkem jasná: Nedovolíme Rusku, aby mluvilo jazykem ultimát, jako to dělá teď," dodal ministr. 

Český prezident Petr Pavel ocenil, že drtivá většina zemí vyjádřila podporu základním zásadám mezinárodního práva. "Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu," napsal na síti X.

Summit se konal v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Podle švýcarské vlády bylo cílem summitu stanovit definici plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešila se například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky.

Související

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.
Ruská armáda, ilustrační foto

Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků

Rok 2024 se stal dosud nejkrvavějším obdobím pro ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu. Podle dat zpracovaných ruskou redakcí BBC, nezávislým médiem Mediazona a skupinou dobrovolníků přišlo během tohoto roku o život nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř třikrát více než v prvním roce války a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhaly těžké boje o Bachmut.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Saúdská Arábie

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

před 57 minutami

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

před 6 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

před 7 hodinami

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

před 8 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

před 9 hodinami

včera

včera

Tomáš Töpfer v televizním filmu Kotrmelce pana herce.

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce

Česká televize se po zvýšení koncesionářských poplatků vrací s cyklem, jehož znaky jsou banální rýmovačky v názvech titulů a snaha o humor pramenící ze zdánlivě trpkých a nezáviděníhodných situací. Po čtveřici televizních filmů z roku 2022 teď vysílá další trojici. Opět jde o nijaký a zpátečnický zážitek.

včera

včera

včera

včera

Belgický král Filip navštívil Česko, sešel se s prezidentem Petrem Pavlem. Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Další sláva na Pražském hradě. Pavel přivítal belgického krále

Do Česka v pondělí dorazila hlava jedné z evropských královských rodin. Belgického krále Filipa přijal na Pražském hradě prezident Petr Pavel, jenž se již v neděli setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pavel stráví s belgickým panovníkem i zítřejší den, kdy společně vyrazí mimo Prahu. 

včera

Před 80 lety vyšli Češi do ulic se zbraněmi. Začalo Pražské povstání, které nás definitivně zbavilo nacistické okupace

Dne 5. května 1945 vypuklo na území protektorátu Čechy a Morava květnové povstání českého lidu, známé jako Pražské povstání. Tato ozbrojená vzpoura proti německé okupační moci představovala zlomový bod ve finální fázi druhé světové války ve střední Evropě a zřejmě urychlila postup spojeneckých armád směrem k hlavnímu městu o celý den.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy