Duda chce odstrašit Rusko. Vyzval státy NATO, aby začaly jednat

Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy by měly ostatní členské státy Severoatlantické aliance (NATO) zvýšit produkci munice jako prostředek k odstrašení potenciálních útoků ze strany Ruska. Duda to uvedl v rozhovoru pro litevskou televizi.

Duda zdůraznil, že je nezbytné, aby celá Evropa spojila své síly se Spojenými státy a zvýšila výrobu munice, zejména dělostřeleckých granátů, s cílem zajistit bezpečnost regionu. Podle něj by NATO mělo vyprodukovat stejné množství munice jako Rusko, pokud má skutečně zvýšit úroveň odstrašení.

Během summitu Iniciativy Trojmoria v Litvě Duda také upozornil na skutečnost, že Rusko bude brzy schopno vyprodukovat více než dva miliony dělostřeleckých granátů ročně, což považuje za značnou hrozbu. Zásoby munice v zemích NATO označil za zcela nedostatečné.

Duda dále vyzval k tvrdé politice zvýšení obranného potenciálu na Západě. Podle něj je to nejdůležitější role členů Aliance, včetně střední Evropy, a spolu s podporou Ukrajiny by to mělo umožnit Západu bránit se proti ruské expanzi.

Duda před nedávnem upozornil, že Rusko by mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.

Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.

NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity. 

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.

Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal. 

Související

Více souvisejících

NATO Andrzej Duda Rusko

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko z vládního webu vymazalo změnu hranic v Baltském moři

Návrh ruského ministerstva obrany na revizi námořních hranic Ruska na východě Baltského moře byl ve středu odstraněn z vládního portálu, kde byl zveřejněn. Tento návrh vyvolal zmatek a obavy mezi členskými zeměmi NATO, jako jsou Finsko, Švédsko, Litva a Estonsko, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

Volby ve Velké Británii

Britské parlamentní volby mohou být už za pár týdnů, tvrdí média

Britové si budou volit nové složení parlamentu už v červenci, píší dnes tamní média. Uvedl to například deník Guardian. Podle informací televize ITV se má hlasovat 4. července. Očekávalo se přitom, že volby proběhnou nejdříve na podzim. Premiér Rishi Sunak ve středu řekl, že volby budou v druhé polovině roku.  

včera

včera

včera

včera

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

Švýcaři výhrou nad Finy rozhodli o čtvrtfinálovém soupeři pro Česko. Jsou jím USA

V úterý se odehrály poslední zápasy v rámci skupin na letošním hokejovém světovém šampionátu v Praze a Ostravě. Ty tak rozhodly o tom, s kým se kdo utká ve čtvrtfinále, což zajímalo především českou reprezentaci. Ta se nakonec utká ve čtvrtek od 20:20 v Praze s neoblíbenými Američany, přičemž o tom rozhodl úterní večerní duel Švýcarska s Finskem, kde země helvétského kříže vyhrála 3:1 zásluhou Kevina Fialy, jenž nejen dvakrát skóroval, ale i jednou asistoval.

včera

Palestina

Spor o Palestinu: Německo vznik státu podporuje, USA jsou opatrnější

Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že palestinský stát by měl vzniknout po přímých jednáních mezi stranami, a nikoli jednostranným uznáním, uvedl ve středu Bílý dům. Reagoval tak na oznámení Irska, Španělska a Norska, že tento měsíc uznají státnost Palestiny, píše agentura Reuters.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid

V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se covidem-19 v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

včera

včera

Palestina

Francie: Palestina není stát. Nesplnila podmínky pro uznání

Podmínky pro uznání Palestiny jako státu zatím nebyly splněny, uvedl ve středu francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné po oznámení několika evropských zemí, že tak učiní v naději na přinesení míru na Blízký východ. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Sněmovna schválila změnu pravidel oddlužení. Bude trvat kratší dobu

Doba oddlužení se má zkrátit z pěti na pouhé tři roky pro všechny dlužníky. Poslanci ve středu schválili vládní novelu insolvenčního zákona, která má ovšem své kritiky. Podle nich totiž zhorší pozici věřitelů, například samoživitelů či bytových družstev. Předlohu ještě musí posoudit Senát.  

včera

Robert Fico

Ficův stav je stále vážný. Převoz do Bratislavy je vyloučený

Stav slovenského premiéra Roberta Fica (Směr-SD) je stabilizovaný, ale zůstává vážný, odpovídající rozsahu a vážnosti zranění, které utrpěl. Po jednání Rady bezpečnosti SR to novinářům řekl místopředseda vlády a ministr obrany Robert Kaliňák (Směr-SD).

včera

včera

včera

Zemřel Vojtěch Adam, uznávaný vědec podlehl těžké nemoci

Ve věku pouhých 42 let zemřel emeritní prorektor Mendelovy univerzity v Brně a významný vědec Vojtěch Adam, který v úterý podlehl krátké těžké nemoci. O Adamově úmrtí informovala právě univerzita na webových stránkách. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy