Erdogan oznámil prodloužení obilné dohody. Není jasné, o jak dlouho

Kyjev, Turecko a OSN usilovaly o stodvacetidenní prodloužení, což je i lhůta, na kterou byla dohoda původně uzavřena a poté již jednou prodloužena.

"Platnost obilné dohody měla dnes vypršet. Díky rozhovorům, které jsme vedli s oběma stranami, jsme zajistili její prodloužení," uvedl Erdogan v projevu ve městě Çanakkale na západě Turecka.

"Rusko uvědomilo všechny účastníky dohody o jejím prodloužení o 60 dnů," řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová serveru RBK v reakci na vyjádření z Kyjeva o 120 dnech.

Místopředseda ukrajinské vlády a ministr infrastruktury Kubrakov dříve na twitteru napsal, že dohoda je prodloužena o 120 dnů, a poděkoval generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi, Erdoganovi a dalším partnerům. "Díky našemu společnému úsilí bylo na světové trhy dodáno 25 milionů tun ukrajinského obilí," napsal.

Podle OSN 55 procent z tohoto množství bylo určeno rozvojovým zemím, podotkla agentura AP.

Dohoda, kterou OSN a Turecko zprostředkovalo s Ruskem a Ukrajinou loni v červenci, byla v listopadu prodloužena s cílem bojovat proti globální potravinové krizi. Tu přiživila ruská invaze na Ukrajinu loni v únoru a ruská blokáda ukrajinských černomořských přístavů, poznamenala agentura Reuters.

V souvislosti s Erdoganovým vyjádřením ruská agentura Interfax připomněla, že mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dříve tento týden prohlásil, že pokračování dohody je gesto dobré vůle, které Moskva udělala v naději, že se budou plnit i ustanovení týkající se Ruska. Dohoda má totiž podobu dvou dokumentů - o bezpečných koridorech pro lodě vyplouvající s obilím ze tří ukrajinským přístavů a o zrušení překážek pro vývoz ruských potravin a hnojiv, dodal Interfax.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja podle agentury RIA Novosti upozornil, že Moskva bude uvažovat o dalším prodloužení obilné dohody pouze v případě hmatatelného pokroku při plnění závazků týkajících se vývozu ruských potravin a hnojiv na světové trhy. Prodloužení dohody po 18. květnu bude podle ruského diplomata vyžadovat, aby banka Rosselchozbank byla opět připojena k systému SWIFT, aby se obnovily dodávky zemědělské techniky do Ruska, aby se zrušila omezení pro pojištění ruských nákladních lodí a aby tato plavidla dostala povolení vplouvat do přístavů, aby opět začalo fungovat potrubí přepravující amoniak z Togliatti do Oděsy a aby Západ odblokoval účty a aktiva ruských výrobců hnojiv.

Rusko loni v listopadu od obilného ujednání krátce odstoupilo, připomněla AP. Upozornila, že v posledních několika měsících se zpomalily kontroly, které mají zajistit, aby lodě převážely pouze obilí, a ne zbraně. To vedlo k nahromadění plavidel čekajících v tureckých vodách a k poklesu množství obilí vyváženého z Ukrajiny. Ukrajinští a někteří američtí představitelé ze zpomalení obviňují Rusko, což Rusové popírají.

Zatímco vývoz ruských hnojiv vázne, Rusko po rekordní úrodě vyváží obrovské množství pšenice. Dostupné údaje podle AP svědčí o tom, že ruský export pšenice se v lednu více než zdvojnásobil na 3,8 milionu tun oproti stejnému měsíci před rokem, tedy ještě před invazí. Ruské dodávky pšenice byly v listopadu, v prosinci a v lednu na rekordních maximech nebo se jim blížily, podle poskytovatele údajů Refinitiv meziročně vzrostly skoro o čtvrtinu. Odhaduje se, že Rusko vyveze v období 2022-2023 přibližně 44 milionů tun pšenice, dodala AP.