Erdogan oznámil prodloužení obilné dohody. Není jasné, o jak dlouho

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena, ale podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Prodloužení dohody mezitím potvrdil mluvčí OSN, ale ani on neupřesnil, o kolik dnů. Moskva trvá na tom, že dohoda bude platit dalších 60 dnů.

Kyjev, Turecko a OSN usilovaly o stodvacetidenní prodloužení, což je i lhůta, na kterou byla dohoda původně uzavřena a poté již jednou prodloužena.

"Platnost obilné dohody měla dnes vypršet. Díky rozhovorům, které jsme vedli s oběma stranami, jsme zajistili její prodloužení," uvedl Erdogan v projevu ve městě Çanakkale na západě Turecka.

"Rusko uvědomilo všechny účastníky dohody o jejím prodloužení o 60 dnů," řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová serveru RBK v reakci na vyjádření z Kyjeva o 120 dnech.

Místopředseda ukrajinské vlády a ministr infrastruktury Kubrakov dříve na twitteru napsal, že dohoda je prodloužena o 120 dnů, a poděkoval generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi, Erdoganovi a dalším partnerům. "Díky našemu společnému úsilí bylo na světové trhy dodáno 25 milionů tun ukrajinského obilí," napsal.

Podle OSN 55 procent z tohoto množství bylo určeno rozvojovým zemím, podotkla agentura AP.

Dohoda, kterou OSN a Turecko zprostředkovalo s Ruskem a Ukrajinou loni v červenci, byla v listopadu prodloužena s cílem bojovat proti globální potravinové krizi. Tu přiživila ruská invaze na Ukrajinu loni v únoru a ruská blokáda ukrajinských černomořských přístavů, poznamenala agentura Reuters.

V souvislosti s Erdoganovým vyjádřením ruská agentura Interfax připomněla, že mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dříve tento týden prohlásil, že pokračování dohody je gesto dobré vůle, které Moskva udělala v naději, že se budou plnit i ustanovení týkající se Ruska. Dohoda má totiž podobu dvou dokumentů - o bezpečných koridorech pro lodě vyplouvající s obilím ze tří ukrajinským přístavů a o zrušení překážek pro vývoz ruských potravin a hnojiv, dodal Interfax.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja podle agentury RIA Novosti upozornil, že Moskva bude uvažovat o dalším prodloužení obilné dohody pouze v případě hmatatelného pokroku při plnění závazků týkajících se vývozu ruských potravin a hnojiv na světové trhy. Prodloužení dohody po 18. květnu bude podle ruského diplomata vyžadovat, aby banka Rosselchozbank byla opět připojena k systému SWIFT, aby se obnovily dodávky zemědělské techniky do Ruska, aby se zrušila omezení pro pojištění ruských nákladních lodí a aby tato plavidla dostala povolení vplouvat do přístavů, aby opět začalo fungovat potrubí přepravující amoniak z Togliatti do Oděsy a aby Západ odblokoval účty a aktiva ruských výrobců hnojiv.

Rusko loni v listopadu od obilného ujednání krátce odstoupilo, připomněla AP. Upozornila, že v posledních několika měsících se zpomalily kontroly, které mají zajistit, aby lodě převážely pouze obilí, a ne zbraně. To vedlo k nahromadění plavidel čekajících v tureckých vodách a k poklesu množství obilí vyváženého z Ukrajiny. Ukrajinští a někteří američtí představitelé ze zpomalení obviňují Rusko, což Rusové popírají.

Zatímco vývoz ruských hnojiv vázne, Rusko po rekordní úrodě vyváží obrovské množství pšenice. Dostupné údaje podle AP svědčí o tom, že ruský export pšenice se v lednu více než zdvojnásobil na 3,8 milionu tun oproti stejnému měsíci před rokem, tedy ještě před invazí. Ruské dodávky pšenice byly v listopadu, v prosinci a v lednu na rekordních maximech nebo se jim blížily, podle poskytovatele údajů Refinitiv meziročně vzrostly skoro o čtvrtinu. Odhaduje se, že Rusko vyveze v období 2022-2023 přibližně 44 milionů tun pšenice, dodala AP.

Související

Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan může prohrát, šance opozice zvýšila HDP. Nepostaví kandidáta

Třetí největší turecká strana, opoziční prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), nepostaví do květnových prezidentských voleb vlastního kandidáta. Oznámila to dnes spolupředsedkyně této druhé největší opoziční strany Pervin Buldanová. Podle agentury AFP tento krok zřejmě oslabí šance na znovuzvolení prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Recep Tayyip Erdoğan

Turecko a Maďarsko zahájí proces ratifikace finské žádosti o vstup do NATO

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po dnešním jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat. Maďarský parlament následně oznámil, že bude také hlasovat o ratifikaci vstupu Finska do NATO.

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan (turecký politik) obiloviny Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Aktualizováno před 2 minutami

Česká národní banka

ČNB: Zahraniční dluh Česka loni klesl na 4,454 bilionu

Zahraniční dluh České republiky činil na konci loňského roku téměř 4,454 bilionu Kč. V meziročním srovnání byl o 65 miliard nižší. Představoval 65,7 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se zahraniční dluh zvýšil o 47,9 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti.

Aktualizováno před 5 minutami

Česká pošta

Česká pošta zruší od 1. července tisíce pracovních pozic

Česká pošta zruší od 1. července maximálně 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou nyní neobsazené, nejde tak o přesný počet propuštěných zaměstnanců. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Konkrétní pracovníky, kterých se bude chystané propouštění týkat, zatím podnik neurčil. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi 300 poboček pošty z celkového počtu 3200.

před 7 minutami

Rishi Sunak

Britský premiér Sunak zveřejnil své daňové přiznání, téměř po roce

Britský premiér Rishi Sunak za poslední tři roky z příjmů přes 4,7 milionu liber (126 milionů Kč) na daních zaplatil přes milion liber (27 milionů Kč). Vyplývá to údajů o jeho daňovém přiznání, které zveřejnil se značným zpožděním; poprvé sliboval, že tak učiní už v létě minulého roku. Opozice premiéra viní, že si pro zveřejnění úmyslně vybral dobu, kdy se mediální pozornost soustředí na vyšetřování expremiéra Borise Johnsona.

před 8 minutami

Petr Fiala

Fiala: Návrh emisní normy Euro 7 je třeba významně změnit

Evropskou komisí navrhovanou emisní normu Euro 7, která by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) třeba významně změnit, aby neohrožovala občany v dostupnosti především malých aut. Před dnešním odletem na evropský summit ministerský předseda novinářům řekl, že české diplomatické úsilí se setkává s velkým porozuměním. "Myslím, že se podaří vytvořit silnou skupinu států, které ve výsledku upraví normu tak, aby byla příznivá pro náš automobilový průmysl a naše občany," uvedl.

před 37 minutami

Ilustrační foto

Analýza ukázala, co by bylo s důchody, kdyby neprošly reformou

Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, když v současnosti činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, uvedli dnes analytici Cyrrusu.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Pavel podepsal uzákonění vzniku České komory zeměměřičů a sjednocení pravomocí dozorových úřadů

Zákonný rámec pro vznik profesní České komory zeměměřičů přinese novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu dnes informoval Hrad. Norma také zavede povinnost Zeměměřičského úřadu, který spravuje státní mapy a databázové údaje, poskytovat tyto informace bezplatně jako otevřená data. Omezený přístup k nim bude pouze kvůli ochraně kritické infrastruktury podle krizového zákona.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Hodnota globálního obchodu loni dosáhla rekordních 32 bilionů dolarů

Hodnota globálního obchodu v loňském roce navzdory růstu geopolitického napětí dosáhla rekordních 32 bilionů dolarů (téměř 700 bilionů Kč). V dnešní zprávě to uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Hodnota obchodu se zbožím vzrostla přibližně o deset procent na 25 miliard dolarů, hodnota obchodu se službami se zvýšila zhruba o 15 procent a dosáhla sedmi miliard dolarů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ronald Reagan

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly v uplynulém dni odrazily 83 ruských útoků

Ukrajinské ozbrojené síly v uplynulém dni odrazily 83 ruských útoků na východě země, uvedl dnes ráno ve své pravidelné operační zprávě ukrajinský generální štáb. Podle dnešní svodky britského ministerstva obrany Rusko částečně znovu získalo kontrolu nad přístupovými cestami do města Kreminna v Luhanské oblasti a pravděpodobně bude usilovat o znovudobytí logisticky významného města Kupjansk v Charkovské oblasti.

před 2 hodinami

Senioři, ilustrační foto

Ministerstva navrhují, aby si pacienti v LDN po třech měsících hradili část péče

Ministerstva navrhují, aby si pacienti v léčebnách dlouhodobě nemocných po třech měsících hradili část péče podobně, jako je to nyní v domovech pro seniory. Vyplývá to z novely zákona o zdravotně sociální péči, kterou připravují ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna, kterou kritizují nemocnice i odbory, by měla platit od příštího roku, napsal Deník N.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

O víkendu se změní čas. Vyspíme se o hodinu méně

V noci na neděli začíná letní čas. Hodiny se ve 02:00 posunou na 03:00, noc tedy bude o hodinu kratší. V dopravě se přechod projeví tak, že noční vlaky jednorázově získají hodinu zpoždění. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců. Poslední říjnový den se vrátí standardní středoevropský čas, nesprávně označovaný zimní.

před 3 hodinami

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka nabízel šéfovi Úřadu práce mimořádnou odměnu, pokud sám rezignuje

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nabídl podle dnešní Mladé fronty Dnes (MfD) tehdejšímu generálnímu řediteli Úřadu práce ČR Viktoru Najmonovi, že pokud v klidu sám odejde z funkce, dá mu mimořádnou odměnu. Když se nedomluví, dostane od ministra špatné služební hodnocení, se kterým bude mít problém najít jinou práci.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Česká pošta k 1. červnu propustí 2269 pracovníků, většinou na přepážkách

Česká pošta k 1. červnu propustí 2269 zaměstnanců. Z toho bude 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu. Napsala to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD) s odkazem na dokument o hromadném propouštění, který Česká pošta adresovala úřadu práce.

Zdroj: ČTK

Další zprávy