Estonsku hrozí ruský hybridní útok. Kremlu se nebojíme, vzkazují úřady

Na možnost hybridního útoku upozornil estonský ministr zahraničí Tsahkna. „Existují hybridní hrozby. Nikdy však nevíme, k jaké hybridní situaci může dojít. Už jsme jich byli svědky i dříve,“ upřesnil.

Pokud se Moskva k hybridní akci odhodlá, tak „otestuje hranice nejen Estonska, ale také NATO a Evropské unie,“ jak přiblížil Tsahkna. „Pozorně to sledujeme. Velmi úzce spolupracujeme s našimi spojenci na hranicích,“ dodal.

V Estonsku žije zhruba 1,3 milionu lidí, rozlohou je téměř dvakrát menší než Česká republika. Země je členem NATO i EU, společně s Litvou a Lotyšskem je vůči ruskému vlivu asi nejzranitelnější. „Tlak na hranice“ roste ze strany Ruska a Běloruska především v Litvě a Polsku, jak uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Hybridní útok ze strany Ruska může přijít v mnoha formách, jak vyjmenoval server Euronews. „Hybridní hrozby kombinují vojenské a nevojenské taktiky, skryté i zjevné prostředky. Zahrnují dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický nátlak, nasazení nepravidelných ozbrojených skupin a použití pravidelných sil,“ napsal.

Tsahkna ale uvedl, že se Estonsko nebojí hybridní hrozby ze strany Ruska. „Nemohu použít slovo strach, protože je to běžná součást našeho života. Musíme však být připraveni jednat. Žijeme zde stovky a tisíce let,“ podotkl šéf estonské diplomacie.

Estonsko od ruské invaze razantně zvýšilo výdaje na obranu. Pro roky 2024-2027 tamní vládní kabinet souhlasit se zvýšením na tři procentní body hrubého domácího produktu.